.png)
Lepidlo ze sámošky
Čtvrtek, 21. února 2013
Jakožto rozená obyvatelka města Broumova bych se Vám ráda svěřila s jednou neblahou zkušeností týkající se českého zdravotnictví, konkrétně stomatologie v Broumově. Tak jako každý člověk, který má zájem pečovat o své zdraví, chodím i já na pravidelné zubní prohlídky, aby můj chrup byl zdravý a vypadal k světu.
Na tom by nebylo nic tak zvláštního až po jedné již jednou zmiňované neblahé zkušenosti, která se mi přihodila nedávno, když jsem zase po pár měsících navštívila své rodné město Broumov, které mám mimochodem velmi ráda. Můj důvod návštěvy byl velmi prostý, jednak jsem chtěla navštívit svou rodinu a také svého zubního lékaře, nýbrž jeho návštěva se nedala dlouho odkládat. Vše probíhalo naprosto standardním způsobem, pan doktor byl na mě milý a velice ochotný, aby také ne, když přijela pacientka ze zahraničí, která si neplatí v ČR zdravotní pojištění a je nucena celý zákrok platit ze svého a přímo na ruku. Moje dovolená byla víceméně strávená na zubařském křesle, z tohoto důvodu jsem si bláhově myslela, že výsledek práce bude stát za to a také za to stál.
Zoubek jsem měla nový, pevný, jako skála, říkal pan doktor a to bylo hlavní. Domů jsem odcházela s pusou dokořán a mohla jsem se smát, panu doktorovi jsem vysolila několik tisíc korun na ruku a poděkovala za dobrou práci, vyhovující termín a odešla spokojeně domů, že zase mohu v klidu odletět do zahraničí a mám tak na několik desítek let od zubaře pokoj.
Neuběhl ani týden a jako každé ráno jsem si uvařila kávu a dala kousek koláče, spokojeně snídala a po chvilce mi najednou něco uvízlo v ústech. Říkala jsem si, co to asi tak může být, tak jsem to vyndala z úst a nevěřila svým vlastním očím, že mi ten nový, krásný, keramický, všemi lepidly mazaný zub vypadl. Ihned jsem vytočila číslo svého zubního lékaře, nazvěme ho třeba BÉČKAŘEM ,v rychlosti jsem mu vysvětlila mou nepříjemnou situaci a on jen s ledovým klidem odvětil: „Tak si skočte do sámošky a kupte si nějaký lepidlo. Však to zvládnete sama, na tom přece nic není.“
Já s pusou otevřenou div, že mi nepopraskaly koutky, jsem se zmohla jen na souvětí: To si ze mě děláte legraci. Zub, který stál X tisíc korun si mám přilepit sama?“
Celou konverzaci jsme poté ukončili bez dalších emocí s vysvětlením na závěr, že raději navštívím místního zubního lékaře, který se bude asi divit, co si to nesu v pečlivě zabaleném ubrousku za poklad. Lidský rozum tuto věc naprosto nepobírá, ale tak tomu skutečně bylo.
Podporujme dál české zdravotnictví, nýbrž je v krizi.
Dana Šrytrová, Weinfelden, Švýcarsko
Foto Creative Commons David Shankbone
.jpg)