Marcela Lilingová: "Strach nebo obava z neznámého je přirozená a chrání nás."

Je to už rok, kdy byl vládou vyhlášený nouzový stav. Prožíváte i teď obavy z nakažení, z budoucnosti, nebo se situace již stala denním chlebem současné doby?

Já myslím, že strach nebo obava z neznámého je přirozená a chrání nás. Před rokem jsme byli postaveni před zcela novou situaci a dodnes jsme se s ní nevypořádali. Tak jak se covid mění a mutuje, mění se i naše postoje. Každý má své zkušenosti a těmi se řídí. Důležité je vědět a věřit, že všechno dobře dopadne a udělat proto to nejlepší, co umíme.

Internet je plný různých teorií o původu viru, účinnosti vakcín či důvěryhodnosti vedení státu. Jak si to vše vysvětluje váš "selský" rozum?

Abych se nebála, naučila jsem se vyhledat si spolehlivé informace a používat víc než kdy jindy zdravý rozum. Vždycky se najde někdo, kdo naskočí na vlnu a sveze se. Už skoro sedmdesát let se učím rozlišit, co jsou fakta, od koho přijímám informace a čím nemařit čas. Čím méně ho mám, tím víc si ho vážím. Čínská chřipka je živná půda pro teorie, manipulace a spekulace. Já, když tápu, tak se ptám: "Kdo to říká? A proč?" A že si tahle vláda neumí poradit nejen s covidem, to je už dlouho zřejmé. A že nás to stojí spoustu peněz, které by se daly využít jinak, to taky.

Studenti broumovského gymnázia v nedávné anketě objevili dosud netušené možnosti, jak trávit volný čas o samotě a sám se sebou. Jak je to u vás?

Přijít na tohle ve studentském věku je super. Být sama se sebou je to nejtěžší, před co mě život postavil, a ještě to pořádně neumím. Ale takové ty výmluvy "To bych dělala ráda, ale nemám na to čas", ty přestaly platit. Jsem extrovert a bytostně potřebuju "být s někým". Rok je dlouhá doba, nejít sama sobě na nervy znamená vyplnit si svůj čas mnohem pečlivěji, než když mi ho plnil běžný každodenní společenský život. Aby doma se mnou "někdo dýchal", dala jsem domov kocourovi z útulku, vyhrabala jsem pletení, objevila seriály a dokumenty na Netflixu a naučila se pravidelně cvičit, i když se mi nechce. Není na co se vymlouvat, protože času pro sebe mám teď doopravdy hodně. A čím jsem starší, tím víc si ho vážím.

Co vám zaručeně zvedne náladu?

Kontakt s rodinou. Slunce a příroda. Práce.

Asi většinou ženy mají v současné době trable s tím, co pořád doma vařit. Poraďte nějaký svůj oblíbený recept! Podrobně prosím, ať si to můžeme uvařit či připravit.

Miluju tatarák v náchodském Bonatu, big burger ve Walzlovce a zeleninové saláty. A boršč a zákusky Na Mejtě. Ale recept ode mě nedostanete. Jsem lepší konzument, než kuchař. A topinku se špenátem a volským okem, tu zvládnete i po slepu.

Co uděláte, až to všechno skončí? A nechci slyšet, jak naočkovaní vyrazíte do Chorvatska.

Ani náhodou! Obejmu svou rodinu, potěším se pohledem na o rok nebo dva starší vnoučata, ukážu jim svá oblíbená místa a budu si užívat, že jsem, že je mám a že už je to špatné za námi, a to dobré nás čeká.