Poslední rozhovor se starostou v uplynulém volebním období Milanem Kotrncem

RENÉ HERZÁN

Pondělí, 3. listopadu 2014

Sdílet na:

Milan Kotrnec, broumovský starosta uplynulého volebního období, poskytl rozhovor pro měsíčník Broumovské noviny. Tento rozhovor také zveřejňujeme.

Jak vnímáte výsledky voleb?

Je to realita, kterou beru na vědomí. Necítím se poražen, dostal jsem velmi vysokou podporu od voličů, až mne to velmi mile překvapilo. Prostě jsem to dělal jinak, než bylo zvykem. Současně se nás pět kolegů radních udrželo na volených místech, což je si myslím také pozitivní odezva k uplynulému období. Výsledek voleb i vzniklou koalici respektuji, přesto že do ní nejsme přizváni. Našim cílem bylo vytvořit prostředí pro vzájemnou komunikaci, případnou ochotu ke kompromisům a hledání společných cílů. Z našeho pohledu je důležitý cíl, ne rozdělení křesel. Post starosty je samozřejmě o určité moci, ale ta moc musí být podepřena zastupiteli, minimálně nadpoloviční většinou a s tím si musí poradit každý starosta ve městě nebo obci. Pro mne a kolegy "nestraníky" bylo důležité, aby se po volbách jako vítěz cítil volič a ne jakákoli strana nebo uskupení. To je z našeho pohledu druhořadé – pokud v tom nejsou jiné zájmy.

Co vám uplynulé období dalo?

Jsme relativně malé město, navzájem se téměř všichni známe, alespoň podle jmen. Dostal jsem se do pozice, kdy jsem se zájmem mohl sledovat, případně diskutovat s osobnostmi města, ale i starosty a politiky z regionu. Nikdy jsem se necítil jako politik a nehnaly mne kupředu vlastní zájmy ani kariéra. Proto si myslím, že jsem si udržel nezávislý nadhled a mohl jsem se soustředit na důvody a podtext některých požadavků, rozhodnutí a prohlášení. Dalo mi to velkou zkušenost a současně i respekt, instinkt, pud sebezáchovy. Jsou lidé, kterých si hluboce vážím, které respektuji, ale i ti, kteří mně nebudou chybět. O to víc si vážím těch, kteří dělají věci nezištně, ať už to jsou obyčejní lidé nebo osobnosti. Tato zkušenost byla určitě nejcennější za uplynulé období.

Naopak, co bylo nejsmutnější?

Na chvíli odbočím od politiky. Nejhlouběji mne poznamenal nečekaný odchod pan Vladimíra Bitvara. Znali jsme se víceméně pouze pracovně, ale pro mne to byl tvrdý, ale naprosto férový chlap. Přes něj, jeho paní i jejich rodinu, šla pomoc pro psí útulek města – naprosto nezištně! Kdo o tom věděl? Málokdo a obrovsky to pomohlo.

Proti tomu je nechutná předvolební rétorika a znehodnocování práce jiných slabý odvar. V tomto okamžiku mě to nemrzí za mne osobně, ale mrzí mě to za lidi, kteří v rámci svých možností něco dělali.

Popřejete budoucímu panu starostovi a vedení města něco do jejich volebního období?

Určitě, ať se jim daří naplnit své sliby. To, že má někdo jiný názor na řešení, není důvod, abychom je nenáviděli. Naopak jsme připraveni diskutovat, hledat řešení a podpořit. V průběhu nastávajícího volebního období bude spousta témat, která se budou řešit a přímo se budou dotýkat občanů města nebo financí města a nebudou jednoduchá ani příjemná. Přeji vedení pozitivní atmosféru při jednáních.

Poděkování?

To nemohu opomenout. Děkuji všem občanům města a jejich částí (Olivětína, Rožmitálu, Benešova a Velké Vsi) za trpělivost s námi, děkuji zastupitelům, i když jsme neměli mnohdy stejný názor a navzájem si zvedali nezdravě krevní tlak. Děkuji místostarostovi Kamilu Slezákovi (bylo na něj vždy spolehnutí a odpracoval si to) i kolegům radním, společný názor byl mnohdy výsledek dlouhých diskuzí a hledání kompromisů. Všem, kteří měli chuť něco dělat, kultuře a v dalších komisích.

Obzvlášť bych chtěl zdůraznit to, že se podařilo najít společnou komunikační frekvenci s Policí nad Metují. Vážím si vstřícné paní starostky Police nad Metují paní Idy Jenkové a celé Rady města Police nad Metují proto, že obdobně dobré sousedské vztahy zde mnoho let nebyly a věřím, že budou pokračovat, protože "Stěny nás nedělí, ale spojují". Povedlo se navzájem získat důvěru pro další práci.