.png)
Smyšlené rozjímání aneb pohled na plyn z druhé strany
Neděle, 11. března 2012
Jsem manažerem těžařské firmy, která disponuje slušným majetkem a má za sebou desítky úspěšných projektů. Přijel jsem sem proto, abych pomohl řešit úkoly, spojené s celosvětovým nedostatkem energií. Všude, kde firma, kterou tu zastupuji, působí, zajišťuje zásoby energie, vytváří nová pracovní místa, rozvíjí místní hospodářství.
Abych zde mohl podnikat, založil jsem si firmu, najal právníky a další odborníky, a své aktivity a všechny kroky jsem s nimi konzultovat, abych se vyhnul možným pochybením proti zdejším platným zákonům a předpisům.
Dnes, smutný ze svého neúspěchu, odjíždím. I když mne okouzlily zdejší přírodní krásy, historické stavby, mnohá půvabná města, bohatství lesů a řek, a našel jsem tu i pár přátel. Je mi líto, že jsem neuspěl a ani svým kolegům nebudu moci doporučit zde podnikat.
Hovořil jsem se stovkami lidí. Je pro mne nepochopitelné, že jsem se setkával téměř výhradně s podezíráním, strachem a otevřeně deklarovanou jistotou o mých nekalých úmyslech. Bylo velmi málo těch, kteří, většinou jen v kuloárech, projevili o projekty mé firmy zájem, zajímali se o věcné problémy, o přínos pro ně a pro nás, a projevili snahu spolu s námi se dohodnout a nalézt cestu, jak vzájemně spolupracovat.
Naproti tomu jsem se často setkával s veřejným osočováním, podezíráním, posměšky a zlehčování mé osoby, mých spolupracovníků, a to i místních, úředníků, kteří jen vyřizovali mé žádosti. Na setkáních nebo při vícestranných jednáních jsem viděl přezíravost a nesnášenlivost i mezi lidmi. Nezájem o názory druhých, neochotu ustupovat od svých úsudků, i když už se ukázalo, že jsou mylné. Byl jsem svědkem až brutálních snah o vnucování vlastních názorů jiným, manipulace s mládeží, překrucování faktů i zneužívání informací. Viděl jsem posměšné pohledy a úšklebky nad informacemi o snahách mé firmy zlepšovat naše technologie, zažil jsem pohrdání nad nesmírnými částkami, které každoročně věnujeme na zkvalitňování těžby a snižování dopadů na životní prostředí, byť v hlubinách země. A to jsem se nesetkával s lidmi z ulice, kteří mohou být nevzdělaní, psychicky narušení či pod vlivem různých farmak nebo jinak duševně nemocní.
Dost jsem slyšel o korupci v zemích, které mají s demokracií méně zkušeností. A také jsem jako student vyslechl v Americe přednášku prezidenta Václava Havla o důsledcích totalitních režimů. Byl to pro mne tenkrát silný zážitek a nevím, proč jsem si na něj při svém pobytu zde mnohokrát vzpomněl. A tak trochu omlouvám svůj neúspěch společenstvím, ve kterém jsem se ocitl, zákony, které zde mnozí, jak jsem si všiml, důkladně neznají, kterým není moc rozumět nebo jsou někdy možná i nadmíru komplikované. To však stejně můj neúspěch omluvit nemůže.
Přišel jsem nabídnout obchod, poskytnout pomoc a řešení problémů státu i regionů. Nenutíme lidí do spotřeby věcí, jako mnohé supermarkety. Prodáváme to, co všichni potřebují. Energii, bez které nelze dnes vést hodnotný život. Takže když lidé nebudou potřebovat energii, nebudou topit, nebudou vařit, nebudou jezdit auty, sníží kvalitu svého života, my nebudeme těžit plyn. Podobné je to s kožichy vzácných šelem, se dřevem z deštných pralesů. Když je nikdo nekoupí, nebude se střílet ani kácet.
Snad budou v dohledné době nalezeny nové energetické zdroje. A snad zdejší lidé nebudou potřebovat bohatství, po kterém asi chodí, a budu moct používat energie lehce dosažitelné. I když na tom, že zatím nebyly objeveny či vyvinuty takové, dostatečně mocné energetické zdroje, a na předpokladu, že to bude ještě dlouho trvat, moje firma prosperuje.
Foto Wikimedia Commons
.jpg)