The Grande Mothers: V divočině mezi vlky, starými medvědy a skvělou muzikou ...

JIŘÍ RAMBOUSEK

Středa, 15. února 2012

Sdílet na:

"Come out to see us play in your old Bear and Wolf infested wilderness" - těmito slovy zval ve středu v podvečer na svém facebookovém profilu kytarista Robbie Seahag Mangano k návštěvě šonovského koncertu americké rockové formace The Grande Mothers. Zážitky zatím stále vstřebávám, nicméně už teď můžu říci, že mně koncert přinesl naprosto fenomenální zážitek. Standa Pitaš nám tentokrát do Šonova "dovezl" muzikanty, kteří část své hudební kariéry spojili s Frankem Zappou či Captainem Beefheartem, a ti vedle sebe, jak známo, žádný hudební průměr nestrpěli.

Brockova slova na úvod: " ...my se tady pro Vás rozkrájíme a po Vás chceme jen, abyste tady nekouřili ..." se naplno potvrdila. Téměř dvě a půl hodiny vysoké školy hudební virtuozity a absolutního nasazení. Až na kytaristu jsou pánové již poněkud dřívějšího data narození, takže by asi nepřekvapilo, kdyby občas trochu polevili. Ovšem o ničem takovém nemohla být řeč.

Napoleon Murphy Brock naprosto ovládl dění na jevišti i pod ním a velkoryse se dělil o prostor s ostatními členy kapely, kteří ve svých bravurních sólech s lehkostí předváděli, že jsou skutečnými profesory svých nástrojů. Jak trefně poznamenal kamarád Jirka Ringel: "Jen rozvinutím bluesových motivů z jedné skladby by si drtivá většina kapel vystačila na celý jeden koncert." Ne tak The Grande Mothers. Během jedné skladby dokázali z dokonale krystalické bluesové polohy přejít jen tak mimochodem k jazzové ekvilibristice, aby vzápětí provedli rockový výpad, který nás položil na lopatky. Kdo chtěl a jeho angličtina mu dovolila, užil si i texty, a zachytil tak třeba změnu v prvním rýmu skladby Montana, kdy Brock nahradil "I might be movin' to Montana soon" aktuálním "I might be movin' to Czech Republic soon" ..., a pak už si pohrával s motivem, v němž dominovala dentální nit v bílé plastové krabičce.

Snad ještě o kousek nad vším pro mne vyčníval výkon "mladíka" kapely (37 let), kytaristy Robbieho Mangana, který byl po čertech dobrý a dal rychle zapomenout na některé mé kytarové idoly. Byl to prostě krásný večer, kdy jsme se ve sněhem zapadaném Šonově dotkli hudebního nebe.

Foto Kamil Linhart