Broumov má potenciál být světu inspirací

Michaela Plchová, foto Jan Schejbal

Pátek, 24. prosince 2021

Sdílet na:

Právě na Štědrý den doputovala Páteční štafeta od Libora Prouzy k podnikateli a filantropovi Janu Školníkovi.

Libor Prouza: Rád bych se zeptal Honzy Školníka, rodáka z Prahy. Honzo, jaké rozdíly jsou pro tebe nejmarkantnější co do žití v Praze a v Broumově. Jak hodnotíš vývoj našeho regionu v posledním desetiletí? A neláká tě to někdy zpět?

A dovolím si ještě jednu bonusovou. Neptám se na tvé podnikání, protože vím, že tam si s tím umíš poradit. Ptám se na tvé sociální a filantropické projekty. Jak se v rámci nich vyrovnáváš s takovými prozaickými věcmi, jakými jsou lidská zášť a nepochopení?

Jan Školník: Ani já na tuhle otázku neumím moc odpovědět. Žiji už 23 let a prakticky celý svůj dospělý život v Broumově. Mohu spíše porovnávat pracovní prostředí v Praze a Broumově, tady nějaké rozdíly vidím. Mám pocit, že v Broumově se někdy více soustředíme na důvody, proč něco nejde než na způsoby, jak něčeho dosáhnout. Ale zároveň, a to je odpověď na druhou část otázky, mění se to. Jsem rád, že Broumov i region a lidé tady mají odvahu uvažovat o sobě jako o místu, které má potenciál vyzařovat, tedy být světu inspirací a přínosem, nikoli trpěným slabým regionem s nataženou rukou. A jestli mě to někdy neláká zpět? Spíše neláká. Broumov je skvělým místem pro ty, kteří v sobě objeví chuť žít naplno. Kulturu tvořit, ne jí jen „spotřebovávat“. Spoluvytvářet místo, kde žiji. Byl bych rád, aby nás bylo stále více. Sice mě někdy frustruje, jak moc nás ovlivňuje systém, který se zdá z místa nezměnitelný (nebo přinejmenším hrozně vzdálený), ale o to je to větší výzvou a snad i lákadlem. A když se některé změny díky trpělivosti povedou, pomáhá to nakonec nejen nám samotným, ale mnoha podobným regionům, co jich po Evropě je.

Stran mého veřejného působení je zřejmé, že tím člověk obětuje část svého soukromí. Tušil jsem od začátku, že to bude spojené i s nepochopením. Z toho však nikoho neviním. Je těžké si představit něco, s čím nemám osobní zkušenost. Třeba, že podnikání není jen o vydělávání peněz, ale také o starostech a docela velkých rizicích. A že podnikání v regionu je spíše příspěvek k jeho rozvoji, tedy že má silný sociální aspekt, než že by vedlo k nějakým významným ziskům. A že to všechno v kultuře a veřejném prostoru je možné dělat bez materiálně zištných cílů. Jsem však přesvědčen, že čím déle člověk ty věci dělá, tím se jeho motivace a přístupy stávají čitelnějšími. Mám pocit, že díky tomu je i toho nepochopení stále méně.

Co Vás v poslední době potěšilo?

Jé, krásných věcí je tolik. A to i přes to, že doba je dost rozkývaná. Hodně mě těší práce na kandidatuře Broumova na Evropské hlavní město kultury 2028. Je to vlastně snaha o změnu kvality života v regionu, čemuž název soutěže tedy už moc neodpovídá. Těší mě, že se daří našim programům, ať již Vzdělávacímu a kulturnímu centru Broumov s mnoha jeho projekty a ambicemi, festivalu Za poklady Broumovska nebo Broumovským diskusím. Těší mě, že se stále rozvíjí regionální spolupráce, že hledáme cesty a projekty proaktivního přístupu k rozvoji na úrovni regionu v hranicích dnešního CHKO Broumovsko. Těší mě, a zároveň vyvolává velké očekávání, dokončení sýrárny Braunauer hned zkraje ledna. Raduji se z toho, že naše firma HOBRA zatím čelí současné situaci velmi úspěšně a zvýšila opět svůj podíl na světovém trhu hloubkové filtrace. A také mě těší, že mám šikovné děti a tolerantní ženu, kteří to vše umožňují.

Kdyby za Vámi přijela návštěva, kam byste ji na Broumovsku poslal?

Kamkoli. Rád se toulám krajinou a doporučuji to i ostatním. Místa pro takové toulání, ne nutně po ikonických vyhlídkách, je tu ohromné množství. Takže by vlastně záleželo na tom, po kolikáté by ona návštěva přijela. No a také se dost snažíme, aby důvodem návštěvy regionu byl i zajímavý program.  Nejspíš bych se je tedy snažil vzít na probíhající výstavu v Galerii Dům, v Dětské galerii Lapidárium nebo na aktuální koncert ArtCafé. Také by se dal doporučit Soulkostel nebo Undergroundový klub Eden a mnoho dalšího. Každému podle chuti bych pak doporučil některou z místních restaurací. Prostě bych nastudoval pro ty dny aktuální program a hosty tam nasměroval.

Jaká kniha leží na Vašem nočním stolku?

Je jich tam hromádka. Poslední knížka, kterou jsem dočetl, je aktuálně vydaná Hyena od Hanky Lundiakové. Mám tam i spoustu četby, jež jsou dostal jako povinnou, třeba Ztrátu ctností od Alasdaira MacIntyra a podobné. To mi připomnělo, že jsem zapomněl na jednu věc, která mě v poslední době potěšila. Po zkušenosti s literárními a hudebními rezidencemi, kdy se v Broumově po měsíci střídají spisovatelé, překladatelé a hudebníci, jsme leden a únor v klášteře nabídli na týdenní až čtyřtýdenní pobyty lidem, jež se potřebují na svou práci v klidu soustředit. A zájem nás překvapil! Broumov bude v lednu a únoru hostit inspirativní společnost.

Kdybyste se mohl kohokoli na cokoli z Broumovska zeptat, koho a na co byste se ho zeptal?

V poslední době se stále častěji setkávám na různých fórech se starostou Police nad Metují Jiřím Beranem a vlastně bych rád posunul štafetu tím, že se ho zeptám, jaké on vidí výzvy a případné překážky při naší společné snaze přispět ke změnám budoucnosti regionu?