Broumov mám prostě rád
V Páteční štafetě odpovídá místostarosta Broumova Kamil Slezák.
.jpg)
Viktor Sedláček: Chtěl bych předat štafetu panu Kamilu Slezákovi, místostarostovi města Broumova, a chtěl bych se ho zeptat, proč se rozhodl žít na Broumovsku a věnovat mu celý svůj profesní i osobní život?
Kamil Slezák: V Broumově jsem se narodil, v broumovské nemocnici. Dnes se už bohužel v broumovské nemocnici děti nerodí – porodnice je od konce 90. let minulého století uzavřena, a tak místo narození Broumov už na mladších rodných listech nenajdete. V Broumově jsem chodil do školy, na základní školu „Komendu“, potom na broumovské gymnázium. Od osmé třídy a po celou dobu na gymnáziu jsem hrál volejbal pod Slovanem Broumov.
Už na gymplu jsem se rozhodoval, co bude dál. K mým rodičům občas jezdil na návštěvu známý, který pracoval u policie v Hradci Králové v tzv. „mordpartě“ a já jsem ho jako kluk obdivoval. Před skončením gymnázia mě sám navedl na myšlenku, jestli nechci jít k policii.
Po skončení gymnázia jsem nastoupil jako IT pracovník do Veby Broumov, ale věděl jsem, že je to jen přestupní stanice a brzy jsem obdržel povolávací rozkaz na vojnu do Frýdku Místku, kde vykonávali ZVS budoucí policisté.
Po skončení vojny jsem na podzim roku 1989 nastoupil k policii, ale hlavně jsem se oženil se svojí spolužačkou, která pochází také z Broumova, a rozhodli jsme se žít společně dál v Broumově. Než jsem se dostal na obvod v Broumově, sloužil jsem rok a půl v Praze, pak jsem se dostal do Hradce Králové a následně přes Polici nad Metují v roce 1991 do Broumova. Byla jiná doba, když jsem sloužil v Praze, byly samozřejmě nabídky, abych tam zůstal, ale táhlo mě to domů. V tomto roce se nám narodila dcera a do toho jsme opravovali starší dům v Heřmánkovicích. Takže jsme vůbec neuvažovali, že bychom se odstěhovali.
Byla to pro mě obrovská výzva a samozřejmě obava a respekt.
Zásadní zlom pro mě osobně nastal, když jsem v necelých 24 letech dostal nabídku dělat vedoucího policejního oddělení v Broumově. Byla to pro mě obrovská výzva a samozřejmě obava a respekt. Nedovedl jsem si představit, že svým současným kolegům budu něco určovat, plánovat práci, případně něco vytýkat. Ale byli jsme dobrá parta a nikdy jsem od kolegů žádnou averzi nepocítil. Bylo to i tím, že mým zástupcem byl o 20 let starší policista, který mě toho hodně naučil, pracovně i lidsky. Takže opět jeden z hlavních důvodů, proč zůstat v Broumově.
Když jsem odešel od státní policie, naskytla se mi možnost pracovat u městské policie v Broumově. Snažil jsem se zavést lepší systém než ten, který tam fungoval. Díky podpoře zastupitelů se podařilo rozšířit řady strážníků a nyní fungují 24/7, což byl můj cíl. Jsem rád, že se to povedlo, a každý, kdo potřebuje pomoc, tak ví, kam se obrátit.
V roce 2006 se na mě obrátili známí, zdali bych nechtěl být na jejich kandidátce do komunálních voleb. Souhlasil jsem a zastupitelem jsem do současné doby. Práce pro město je zcela něco jiného, než jsem zažil. Ale je pěkné, když se něco povede, něco postavíte, opravíte, seženete dotační peníze a v tom našem malém městě je to znát.
Tento kout republiky (kde lišky dávají dobrou noc) mně vyhovuje, jsem rád, že tu s manželkou jsme spokojeni a nikdy bychom neměnili. Z čeho mám také velkou radost, že i obě dcery s rodinami se na Broumovsko vrátily.
V Broumově jsem se narodil, žili nebo žijí tady moji rodiče, prarodiče, manželka, děti. Mám tady spoustu přátel nebo jen známých – ze školy, ze zaměstnání. Mám tady práci, kterou mám rád. Broumov mám prostě rád.
Co Vás těší na životě na Broumovsku?
Na tuto otázku jsem vlastně dost obšírně odpověděl v první odpovědi.
Jaký je váš největší kulturní zážitek v poslední době?
V současné době se chystá Malé letní divadlení 2026, na které se moc těším.
Jaké je vaše nejoblíbenější jídlo, a pokud nám prozradíte, i váš jídelní prohřešek?
V jídle nejsem nijak vybíravý, ani nejsem nijak velký jedlík. Mám rád holandský řízek od manželky a taky mám několik jídel, která nepozřu – jako koprovou omáčku nebo šišky s mákem – mák celkově nee.
Kdybyste se mohl kohokoli z Broumovska na cokoli zeptat, koho a na co byste se zeptal?
Mám otázku na kamarádku a bývalou spolužačku, současnou pedagožku broumovského gymnázia Šárku Rambouskovou, jestli nám může sdělit svůj názor na problematiku víceletých nebo čtyřletých gymnázií? Jaká vidí pozitiva a negativní stránky na jednotlivých modelech výuky?
.jpg)