Chystají se mladí lidé z Broumovska k volbám?
V našem předvolebním speciálu jsme se až doposud věnovali lídrům kandidujících stran a jejich vizím. Jak ale komunální volby vnímají mladí lidé z Broumovska? Chystají se jít volit a podle čeho vybírají stranu, které dají ve volbách hlas?
.jpg)
Mladí lidé říkají, že k letošním komunálním volbám chtějí přijít. Podle nedávného průzkumu agentury Ipsos, který vznikl letos v srpnu pro Institut politické participace mladých (IPPM), by se 47 % lidí ve věku 18 až 24 let určitě zúčastnilo a dalších 34 % spíše zúčastnilo. Zkušenost z minulých voleb je ale výrazně odlišná – v komunálních volbách v roce 2022 se skutečná účast voličů do 30 let pohybovala pouze kolem 20 až 30 %. Zeptali jsme se proto mladých lidí z Broumovska, zda se k volbám chystají a na základě čeho budou vybírat stranu nebo kandidáty, kterým dají svůj hlas.
„I když hodně času trávím v Brně kvůli vysoké škole, do Police nad Metují se stále ráda vracím. Záleží mi na tom, jak se město rozvíjí a jak bude vypadat, až se do regionu jednou případně vrátím, proto se ke komunálním volbám chystám jít,“ říká Monika Středová (20) z Police nad Metují, která aktuálně studuje Veterinární univerzitu v Brně.
A jak vybírá stranu, které ve volbách dá hlas? „Rozhoduji se podle několika faktorů. Dívám se na konkrétní lidi zastupující příslušné strany a zároveň na jejich program, plány a nápady, ale hlavně na to, jak je chtějí doopravdy realizovat a řešit. Je vidět snaha mladé zaujmout. Řeší se bydlení a je tu spousta možností pro sport a volný čas, což rozhodně oceňuji. Z rozhovorů s lidmi v mém věku ale vnímám, že někdy bývá problém samotný návrat za prací. Pokud v našem regionu nenajdou vhodné pracovní příležitosti, tak to bohužel nestačí k tomu, aby tu zůstali,“ dodává Monika.
Není mi jedno, kam Broumov, mé rodné město, bude v následujících čtyřech a dalších letech směřovat
Ke komunálním volbách se chystá i studentka Klára Lukašáková z Broumova. „I když teď v Broumově netrávím tolik času jako při mém středoškolském vzdělávání, tak i přesto ke komunálním volbám půjdu. Jedním z důvodů je, že mi není jedno, kam Broumov, mé rodné město, bude v následujících čtyřech a dalších letech směřovat. Při výběru strany se dívám i do minulosti, co pro Broumov udělali, jak se zachovali v určitých situacích a jak lídři stran vystupovali mezi lidmi. Samozřejmě mě zajímá i program stran, co strana prosazuje, jaký je její cíl. Zastavím se u programů, které mi dávají smysl, jsou uskutečnitelné a zaměřují se na skutečné problémy v Broumově,“ vysvětluje mladá studentka.
Podobně to vidí i Markéta Hrnčířová (20) z Hlavňova, která studuje sociální práci v Hradci Králové. „Tím, že komunální volby přímo ovlivňují, jak se lidem ve městě a okolí žije, tak je pro mě klíčové jít volit. Při volbě strany mě zajímá především přístup kandidátů k sociálním tématům a jejich klíčové projekty/cíle. Kladně vnímám snahu řešit dostupné bydlení nebo podporu místních neziskových organizací, spolků a jestli řešení jednotlivých problémů jsou reálná. Přijde mi, že kandidáti se momentálně zaměřují na bydlení a aktivity, které by mohly mladé zajímat, ale neřeší otázku nabídky práce,“ sdílí své názory Markéta.
Volby si nenechá ujít ani Jáchym Karlík (21), student Masarykovy univerzity v Brně, který pochází z Vysoké Srbské a účastnil se obou předvolebních debat, které Naše Broumovsko pořádalo v Broumově a Polici nad Metují. „Nejít k volbám vnímám jako vyjádření politického postoje, stejně jako když se rozhodnu volit konkrétní volební stranu. Nešel bych tedy v případě, kdybych si myslel, že mě žádná ze stran nedokáže dostatečně reprezentovat, což se v těchto volbách nenaplní,“ říká Jáchym, který se ve své odpovědi pro Naše Broumovsko dotkl i zajímavého fenoménu obcí, v nichž kandiduje pouze jedna strana.
1842 obcí s jedinou kandidátkou
Podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu bude v letošních komunálních volbách kandidovat pouze jedna volební strana v 1842 obcích. To je zhruba 29 % ze všech 6 394 zastupitelstev, do kterých se letos volí. ČSÚ zároveň uvádí, že ve třech obcích se volby vůbec neuskuteční, protože tam nebyla podána kandidátní listina nebo byl počet kandidátů nedostatečný.
„Mrzí mě, že si nemohu vybírat, například v Brně letos voliči dostanou tři obálky s volebními lístky. Brňáci totiž volí do Senátu, do magistrátu, a nakonec i do konkrétní městské části a já jim se svými šesti kandidáty jen tiše závidím. Obcí, kde si voliči “nebudou moci vybrat”, bude v těchto volbách celkem 1842 a já to vnímám jako impuls k tomu, abychom začali přemýšlet nad tím, zda nemáme zbytečně moc malých vesniček, městysů a měst. Myslím, že by spojování prospělo demokratickému procesu, tak jak jej máme rádi. Byla by větší politická konkurence a s ní bychom mohli doufat i ve větší zapojení občanů a vyšší volební účast. Dostali bychom ke čtení krásné politické programy a kandidáti by o nás museli skutečně zabojovat. To by byl svět. K tomu všemu by to mohlo mít i pozitivní ekonomické dopady, ale to už je jiná debata,“ míní Jáchym Karlík.
Kandidující strany podle něho sice ve svých programech vnímají potřeby mladých lidí, opomíjejí ale studenty středních škol nebo mladé, kteří děti zatím neplánují. „Určitě je to jinak ve velkém Brně než například v periferním Broumově. V Broumově, a městech jemu podobných, jsou mladí v programech vnímáni spíše jako jedinci, kteří by se potenciálně mohli například po studiích vrátit zpět do regionu a založit rodinu. A to je částečně pravda, ale zároveň tímto přístupem opomíjíme spoustu jiných skupin, které já osobně považuji za mladé taky. To způsobuje, že ve volebních programech v kategorii “pro mladé” najdeme především možnosti bydlení pro mladé rodiny, návrhy dětských hřišť, přislíbení pediatra atd. Méně už se strany věnují jedincům, kteří děti prozatím neplánují, a ještě méně se pak z mého pohledu věnují středoškolským studentům. Namítnout se dá, že Broumov, Police nad Metují či Hronov nikdy nebudou schopny konkurovat velkoměstům v nabídce společenského a kulturního života, avšak mám pocit, že by se o to města měla přinejmenším snažit. Ve vztahu k mladým mi v programové nabídce chybí ještě dlouhodobá vize s přesahem, ujištění, že zůstávající a vracející se mladí budou mít co budovat, na čem se podílet,“ říká Jáchym.
Zapojí se mladí do politiky?
I přes to, že to necelé dva týdny před volbami s účastí mladých vypadá nadějně, zapojit se do politických aktivit přímo se z oslovených nikdo nechystá. „Do komunální politiky se osobně zapojit neplánuji. Zajímat se o dění ve městě mi přijde důležité, ale sama směřuji jiným směrem,“ říká Monika Středová.
Podobně to vidí i Jáchym Karlík: „Budu kandidovat, případně pomáhat s kampaní? Ne, rozhodně to v příštích třiceti letech neplánuji. Budu se aktivně informovat, číst programy, zajímat se o obsahovou nabídku jednotlivých stran nebo případně sám předávat informace o volbách ostatním? To asi ano.“
Odmítavý postoj k zapojení do komunální politiky sdílí s oslovenými i Markéta Hrnčířová. „Momentálně to neplánuji, ale uvědomuju si, že moje budoucí zaměstnání je i politická práce.“
Tomu, jakou roli hrají komunální volby v každodenním životě, se mimo jiné věnuje i nezajem.cz, neziskový vzdělávací projekt o komunálních volbách, který se soustředí zejména na mladé do třiceti let. I ten potvrzuje, že o komunální volby se nezajímá přes 70 % mladých, a přináší přehled mladých kandidátů za jednotlivé kraje do třiceti let.
Z webu volby.gov.cz, který přináší jmenné seznamy a přehledy kandidujících z celé republiky, vyplývá, že z celkového počtu 2284 lidí kandidujících v okrese Náchod je pouhých 9 ve věku 18–19 let, 53 ve věku 20–24 let a 86 ve věku 25–29 let. Průměrný věk kandidujících je 48,77 let.
Článek je součástí projektu podpořeného grantem od Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
