Kosmonautem nejsem, ale jinak pohoda

Michaela Plchová, foto archiv J. Vlka

Pátek, 9. prosince 2022

Sdílet na:

Na otázku, jestli žije život, jaký si vysnil, odpovídá v Páteční štafetě Jiří Vlk.

Jitka Smolíková: Ráda bych se zeptala Jiřího Vlka, mého bývalého žáka, jestli žije život, který si jako dítě vysnil.

Jiří Vlk: Paní učitelko Jíťo, děkuji za krásnou otázku. Chtěl jsem být kosmonaut, popelář, také jezdit s kombajnem. Když projížděl fekál, mával jsem na něj „čau bráchóó“. Stopoval jsem kombajny na poli a v prachu s nimi trávil čas. Na podzim jsme orali, stohovali slámu apod. Po revoluci začal táta hospodařit, to mi bylo asi 9 let. Poprvé jsem řídil traktor, sušili jsme seno, pěstovali obilí, brambory a chovali zvířata (krávy, koně, králíky, slepice). Klasika. Chtěl jsem na zemědělku. Možná opravář zemědělských strojů? Řezbář? Nakonec elektrikář slaboproud. Od mých 20 let po tátovi hospodařím jako samostatně hospodařící rolník. Dovzdělal jsem se minimální zemědělskou „rychlokvaškou“. Přečetl Abeceda včelára a díky dědečkovi mé ženy začal včelařit. Nultý ročník včelařské školy v Blatné byl také super. Nakonec dělám od všeho trošku. Kosmonautem ani popelářem nejsem, ale jinak pohoda. P.S.: Možná jsem si ve školce hrál na rodinku, a to se mi splnilo.

Co Vás v poslední době potěšilo?

Jakmile jsem byl osloven a souhlasil s účastí v Páteční štafetě, začal jsem v duchu bláznivě odpovídat na ještě nevyřčené otázky. Docela slušná jízda. Bylo fajn si zavzpomínat.

Kdyby za Vámi přijela návštěva, kam byste ji na Broumovsku poslal?

Pokud by za mnou přijela návštěva, tak bych ji asi nikam neposílal. Procházeli bychom se okolím a vnímali svět. Příroda, studánky a architektura. Jsou tu i zajímavé kulturní události, tak by asi záleželo na situaci.

Jaká kniha leží na Vašem nočním stolku?

Nyní mám rozečtenou knihu Psychologie snu Ernsta Aeppliho. Dále doporučený a mile věnovaný Donbas od Tomáše Ferróa, a v neposlední řadě velice silná a zajímavá kniha od Mircea Eliadeho Dějiny náboženského myšlení (Od doby kamenné po eleusinská mystéria). Listuji zajímavou publikací Osudy psané dlátem (sochař severovýchodního pohraničí) od Petra Bergmanna. Také mi udělal radost malý bonbónek od Hermana Hesse – Siddhártha.

Kdybyste se mohl kohokoli na cokoli z Broumovska zeptat, koho a na co byste se ho zeptal?

Rád bych se zeptal skromného a inspirativně žijícího člověka Martina Brandejse: „Martine, pokud by ses zamyslel nad hypotetickým kolapsem společnosti, jakým způsobem by se podle tebe mohla začít formovat nová společnost a co bys doporučil jako přípravu na horší časy (např. v důsledku zvyšujících se cen elektřiny a energií)?“