Meziměstská volejbalová „čtyřiadvacetihodinovka“ má silný tým

-red-, foto archiv P. Urbana

Pátek, 7. března 2025

Sdílet na:

V Páteční štafetě odpovídá Patrik Urban z Meziměstí.

Martin Slavík: Zeptám se Patrika Urbana z Meziměstí, kterého obdivuji a vážím si za to, že před nedávnem převzal mnohem náročnější štafetu – pořádání meziměstské volejbalové čtyřiadvacetihodinovky, jedné z tradičních místních svérázných akcí lidového sportu a zábavy, která už spojuje generace. „Patriku, je parta stále dost silná, aby mohly přibývat další ročníky a na co se můžeme těšit na tom letošním?“ Děkuji!

Patrik Urban: Velice děkuji panu Martinu Slavíkovi za tuto otázku. S týmem, se kterým jsme minulý rok poprvé organizovali turnaj v plném rozsahu, jsme se, myslím, velmi rychle sehráli. Každý z nich se své role zhostil naprosto skvěle a letos je to, troufám si říci, ještě lepší. Pevně věřím, že máme silný a sehraný tým, který se již nyní těší na další ročníky, jež bude organizovat.

I letos jsme oslovili ZUŠ Broumov s tanečním představením a kapelu BTK, kteří nám minulý rok krásně zpříjemnili páteční večer. Zároveň se prostor divadla promění ve starověké Řecko/Řím s malou galskou vesnicí za barem, což jistě dodá akci jedinečnou atmosféru.

Po sportovní stránce se můžeme těšit na osm týmů z Meziměstí, Broumova, Żarówa, Nechanic, Holic, Teplic nad Metují, Dvora Králové a Pardubic. Bohužel nám letos vypadl jeden meziměstský tým, ale jejich místo zaujal staronový soupeř z Holic. Věřím, že i letos bude turnaj skvělým zážitkem – jak po sportovní, tak po kulturní stránce.

Co Vás těší na životě na Broumovsku?

Na Broumovsku mě nejvíce těší, že zde mám svou rodinu a přátele. Myslím si, že když je člověk obklopen lidmi, na kterých mu záleží, má už napůl vyhráno – bez ohledu na to, kde žije.

Broumovská vrchovina je mým celoživotním domovem, a přesto zde stále nacházím nová místa a zajímavosti. Ačkoli jsem spíše prakticky založený člověk než někdo, kdo se nechává unášet romantickými představami, musím uznat, že tento výběžek má své jedinečné kouzlo. Právě díky němu mám pocit, že navzdory všem úskalím je to místo, kde chci žít.

Jaký je Váš největší kulturní zážitek v poslední době?

Na tuto otázku se mi odpovídá trochu hůře, protože jsem v poslední době neměl mnoho kulturních zážitků – pokud tedy nepočítám víkendové fotbalové zápasy. Nicméně jsme si užili příjemné odpoledne na vánočních trzích v Meziměstí a velmi jsme se těšili i na ples, kterého jsme se bohužel nemohli zúčastnit kvůli nemoci. Věřím však, že si to v budoucnu vynahradíme a naše kulturní zážitky na Broumovsku budou jen přibývat.

Jaké je Vaše nejoblíbenější jídlo, a pokud nám prozradíte, i Váš největší jídelní prohřešek?

Mé nejoblíbenější jídlo je jednoznačně Pavlišovský řízek, který jsem ochutnal snad ve všech restauracích, kde ho mají na jídelním lístku, a občas i tam, kde ho nemají, takže jsem je to musel „naučit“.

Můj hlavní jídelní prohřešek je ten, že neumím nechat zbytky jídla na talíři. Dobré jídlo je jednou z důležitých součástí mého života a nechat něco s láskou připraveného na talíři, aby se to vyhodilo, je jedna z věcí, kterou neumím, a to i přesto, že vím, jak to následně bude těžké odmakat.

Kdybyste se mohl kohokoli na cokoli z Broumovska zeptat, koho a na co byste se zeptal?

Rád bych položil otázku svému kamarádovi Honzovi Kujalovi, který letos přijal funkci předsedy Tělovýchovné jednoty Lokomotiva Meziměstí. Srdečně mu děkujeme za jeho ochotu a nasazení a s velkým očekáváním budeme sledovat, jak se této nové role zhostí.

Honzo, jak vnímáš budoucnost Lokomotivy, ve které nyní působí několik organizací napříč různými soutěžemi? Udrží se tato úroveň? Zároveň můžeme pozorovat, že se v těchto organizacích opět začíná objevovat mladší generace. Jaké možnosti a výzvy s nimi vidíš do budoucna?