Muzika nebyl můj koníček, ale přímo kůň
V Páteční štafetě odpovídá František Jirka z Martínkovic.
Josef Fiala: Předání štafety – pokud dovolí, je to člověk, kterého si velmi vážím – učitel a ředitel ZŠ v Martínkovicích, kterému už je požehnaných 90 roků, pan František Jirka. Otázka je přímá. Co by nám vzkázal ze svého srdce, čeho si máme nejvíce vážit?
František Jirka: Já si myslím, že je potřeba, aby se společnost navrátila ke křesťanským hodnotám. Vzdálila se totiž tradičnímu způsobu života a stojí na rozcestí. Dospělo to tak daleko, že i umělá inteligence zasahuje do toho, co patří Bohu. A to je velmi nebezpečné a mohlo by to skončit úplným zánikem lidské společnosti.
V mém věku vzpomínám často na mládí a na svého tátu. Byl sirotek z deseti dětí, neměl se o něj kdo postarat a ve třinácti letech musel prosit, aby ho vzali do uhelného dolu jako horníka. Dělal tam přes třicet let a v třiapadesáti letech umřel na silikózu plic způsobenou vdechováním křemenného prachu. Takže můj vzkaz je, aby si současná společnost vážila práce, dělala ji pečlivě a byla vděčná, že v podstatě žije v míru. A dá se říct, že kdo chce dělat, žije i v blahobytu.
Co Vás těší na životě na Broumovsku?
Dokud jsem ještě viděl, tak mě těšila nesmírně příroda. V té jsem byl strašně rád. Prakticky každou sobotu nebo neděli jsme chodili s mojí ženou Hankou do přírody. Tady je opravdu krásně. Máme tu les, čistý vzduch, dobrou a kvalitní vodu.
A pak muzika byla moje celoživotní vášeň. Už jako kluk jsem chodil do pěveckého kroužku v Červeném Kostelci, odkud pocházím. Zároveň jsme tam měli i orchestr a hráli po okolních vesnicích.
Ve škole v Martínkovicích jsem pak vedl pěvecký kroužek, který vystupoval při různých příležitostech, a potom dechovku. S tou jsme dokonce hráli i na Jízdě králů ve Vlčnově!
Sám jsem hrál v řadě orchestrů. V Metronomu, v Broumovance a vedl jsem kapelu Universal. Takže muziky bylo celý život plno, a to mě samozřejmě naplňovalo. To nebyl můj koníček, ale přímo kůň!
Jaký je váš největší kulturní zážitek v poslední době?
Já mám rád národní písničky, pěkně zazpívané třeba dětským sborem. To je nádhera, protože v národní písničce je stručně vyjádřená lidová moudrost. A v poslední době jsem byl na koncertě v martínkovickém kostele v rámci festivalu Za poklady Broumovska. To byl taky krásný zážitek.
Jaké je vaše nejoblíbenější jídlo, a pokud nám prozradíte, i váš jídelní prohřešek?
Já mám rád řízek s bramborem a švestkové knedlíky. Hodně mám rád i sladké. Ale nijak mi to nevadí, tak to prohřešek asi ani není.
Kdybyste se mohl kohokoli z Broumovska na cokoli zeptat, koho a na co byste se zeptal?
Já bych se chtěl zeptal našeho dobrého souseda Evžena Müllera, jaký má názor na umělou inteligenci, jestli ji sám používá a jestli v ní vidí nějaké nebezpečí?
