Myslím si, že i v menším městě, jako je Broumov, se dá splnit sen
V Páteční štafetě odpovídá Martin Varholík z Broumova.
.jpg)
Šárka Rambousková: Chci se zeptat pana Martina Varholíka, místního barbera, kterého nesmírně obdivuji za to, že místo aby „kňučel“, jak v Broumově nic nejde, našel díru na trhu a dnes vede již zavedenou živnost.
Martine, poraďte, jak si může mladý člověk splnit sen, aniž by kvůli tomu musel odejít z Broumova? S jakými potížemi jste se musel poprat? Udělal byste to znovu?
Martin Varholík: Chtěl bych poděkovat Šárce Rambouskové za krásná slova a za její otázku. Upřímně mě potěšilo, že moji práci vnímá právě tímto způsobem.
Myslím si, že i v menším městě, jako je Broumov, se dá splnit sen, pokud je člověk ochotný věnovat tomu čas, energii a nevzdá se při prvních překážkách. Nemusí to být zrovna barbershop – důležité je najít něco, co člověka opravdu baví, a dělat to co nejlépe.
Moje cesta navíc nezačala tím, že bych se vyučil kadeřníkem. Jsem vyučený ve strojírenství, ale už během střední školy jsem věděl, že to není obor, kterému bych se chtěl věnovat celý život. Právě tehdy jsem začal dělat první kroky k barberingu. Úplné začátky byly skromné – stříhal jsem kamarády a známé v pokoji našeho bytu na sídlišti, obyčejně na židli. Tehdy by mě ani nenapadlo, že jednou budu mít vlastní barbershop.
Později jsem stál před rozhodnutím, jestli odejít za příležitostí do Prahy, nebo zkusit otevřít vlastní barbershop právě v Broumově. Nakonec jsem se rozhodl zůstat doma a zkusit vybudovat něco vlastního tady. Dnes vím, že to bylo správné rozhodnutí, a jsem rád, že jsem mohl dokázat, že i v menším městě lze vybudovat úspěšné podnikání.
Začátky rozhodně nebyly jednoduché. Musel jsem si vybudovat klientelu od nuly, získat důvěru lidí a neustále na sobě pracovat. Byly chvíle, kdy jsem pochyboval, jestli to všechno zvládnu, ale právě vytrvalost, trpělivost a chuť posouvat se dál mě udržely na správné cestě. Důležité bylo také nebát se investovat – nejen do vzdělávání a vybavení, ale i do prostředí, ve kterém se budou zákazníci cítit dobře.
Mladým lidem bych poradil jediné – nebát se začít. Nemusíte mít dokonalé podmínky ani velké zázemí. Já začínal v obyčejném pokoji na sídlišti a dnes mám vlastní provozovnu. To, že vystudujete určitý obor, ještě neznamená, že se mu musíte věnovat celý život. Pokud máte nápad a jste ochotní na něm dlouhodobě pracovat, i v Broumově se dá vybudovat úspěšné podnikání.
A jestli bych to udělal znovu? Jednoznačně ano. Byla to náročná cesta, ale zároveň mě naučila obrovské množství věcí a dala mi možnost dělat práci, která mě opravdu baví. Největší odměnou jsou pro mě spokojení zákazníci, kteří se pravidelně vracejí, a pocit, že jsem mohl vybudovat něco vlastního právě tady, v Broumově. A pokud moje cesta inspiruje alespoň jednoho mladého člověka, aby se nebál jít za svým snem, budu za to rád.
Co Vás těší na životě na Broumovsku?
Na Broumovsku mě nejvíce těší klid, nádherná příroda a lidé, kteří tu žijí. Právě proto jsme se rozhodli postavit dům na okraji přírody. Stačí otevřít okno a za domem slyšíme ovce nebo krávy. Říká se, že se v okolí pohybují i vlci. Na vlastní oči jsme je sice zatím neviděli. Zároveň mě mrzí škody, které vlci způsobují místním chovatelům a zemědělcům. Věřím, že se podaří najít způsob, jak chránit přírodu a zároveň co nejvíce omezit škody, které vznikají lidem.
Mám rád, že během pár minut můžu vyrazit do lesa, do skal nebo sednout na motorku a projet se přes Stolové hory až do Kudowy-Zdroje. Po náročném pracovním dni je to pro mě ten nejlepší způsob, jak si vyčistit hlavu. Právě to je podle mě jedna z největších předností života na Broumovsku. Člověk tady nemusí jezdit daleko, aby našel klid, krásnou přírodu i skvělé trasy na výlety – to všechno má doslova za domem.
Jaký je váš největší kulturní zážitek v poslední době?
Přiznám se, že nejsem člověk, který pravidelně navštěvuje kulturní akce. Většinu volného času věnuji práci, stavbě domu nebo pobytu v přírodě. Mám ale radost z toho, když na Broumovsku vznikají nová příjemná místa, kde se mohou lidé potkávat. Moc se mi líbí například nové kavárny na broumovském náměstí. Myslím si, že právě taková místa přispívají k tomu, aby centrum města žilo a lidé v něm rádi trávili svůj čas.
Na druhou stranu si myslím, že Broumovsko má ještě velký prostor ke zlepšení v oblasti gastronomie. Chybí mi větší výběr restaurací a bister, kam bych si rád zašel na opravdu kvalitní a ideálně i zdravější jídlo. Věřím, že s rostoucím zájmem lidí o kvalitní gastronomii se časem objeví více podniků, které tuto poptávku naplní. Myslím, že by to ocenili nejen místní, ale i turisté.
Jaké je vaše nejoblíbenější jídlo, a pokud nám prozradíte, i váš jídelní prohřešek?
Moje nejoblíbenější jídlo jsou jednoznačně hovězí steaky ve všech podobách. Mám rád kvalitní maso a když je dobře připravené, není moc co řešit.
A jídelní prohřešek? Tady asi nikoho, kdo mě zná, nepřekvapím. Jsou to obyčejné pytlíky chipsů. Když si nějaký otevřu, většinou nezůstane jen u pár kousků. Naštěstí jsem v posledních dvou měsících začal mnohem více dbát na své zdraví a aktivní životní styl, takže si je dnes dopřeju už jen výjimečně a bez zbytečných výčitek.
Kdybyste se mohl kohokoli z Broumovska na cokoli zeptat, koho a na co byste se zeptal?
Chtěl bych se zeptat Tomáše Svobody, který je nyní hodně spojován s plánovaným hotelem v Adršpachu, ale málokdo zná příběh, který za jeho vznikem stojí. Nedávno jsme se o tomto projektu bavili u mě v barbershopu a právě tehdy mě napadlo, že by jeho příběh mohl zajímat i ostatní.
Tomáši, proč ses rozhodl v Adršpachu vybudovat takovýto komplex? A nelituješ dnes někdy tohoto rozhodnutí, když vidíš, jaké emoce a veřejnou debatu celý projekt vzbuzuje?
