Symbolem dnešní doby je vrtačka a šroubované spoje

-red-, foto archiv J. Karpfa

Pátek, 6. prosince 2024

Sdílet na:

V Páteční štafetě odpovídá truhlář Jiří Karpf z Police nad Metují.

Tomáš Fultner: Zeptal bych se mého kamaráda Jirky Karpfa alias Kapra na jeho pohled ohledně potenciálu uplatnění se jakožto stavební truhlář v pohraničních regionech, jako třeba tady na Broumovsku. Památek a historických objektů je tu spousta, ale je otázkou, zda jsou zde lidi ochotni si připlatit za pěkná špaletová okna místo plastových. Co myslíš Jirko?

Jiří Karpf: Tvoje otázka má, Tomáši, více rovin. Jednak je doba, která by se dala shrnout jako „rychle a levně“ a navíc se technologie posunuly dál. Nikdo už nepláče po špaletových oknech a plastová okna jsou dobrý řešení, akorát ne všude se hodí.

Zdejší region byl vždycky chudší a horší na pracovní příležitosti a tomu odpovídají platy. Pokud se nezvednou, tak bude vždycky tlak na cenu a tím i na kvalitu. Symbolem dnešní doby je nakonec vrtačka a šroubované spoje. Naštěstí se tím nemusím zabývat a zdejší zákazníci už mě neživí. Dělám pro zahraničního zákazníka a hoblíku a ruční pily si užiju dost. Děsí mě, že bych se měl na Policko vrátit za prací, ale kdo ví…

Co Vás těší na životě na Broumovsku?

Jsem z Police nad Metují a Broumovsko pro mě bylo a je za Broumovskými stěnami. Krásně to vystihovala cedule na Honech „Půlnoční království“. Raději jsem jezdil směrem na Náchod. Na Broumovsku všechno končilo – žádná práce, „divný lidi“, hranice s Polskem, prostě konec světa. Navíc dědovi vzali komunisti statek ve Velké Vsi. Bylo ale období, kdy jsem tam navázal přátelství s lidmi, kteří byli pro místní nepřijatelní, pro mě však zajímaví. A tak jsem poznal pár lidí okolo barokních památek na Broumovsku.

Jako malej kluk jsem často lezl po Broumovských stěnách a v deseti letech mě tam dokonce hledal autobus policajtů. Až jedné paní bylo divné, že si malý chlapeček pálí ohýnek v autobusové zastávce…

Posledních šest let jsem hodně na cestách, přestal se ve mně vyskytovat patriotský komplex, protože všude je něco zajímavého včetně lidí. To, co mě tady drží, je zázemí, které jsem si vytvořil – táta, děti, pár přátel a vzpomínky.

Jaký je Váš největší kulturní zážitek v poslední době? 

Největší kulturní zážitky mám z poslední doby dva – vystoupení broumovského uskupení Café Baret Jessici May a Evy Kroupové. A pak návštěva katedrály v Aachenu a Triéru.

Jaké je Vaše nejoblíbenější jídlo, a pokud nám prozradíte, i Váš největší jídelní prohřešek?

Nejraději mám svíčkovou a bramborovou kaši. Jídelní prohřešek? Zelňačka s burčákem…

Kdybyste se mohl kohokoli na cokoli z Broumovska zeptat, koho a na co byste se zeptal?

Zeptal bych se hudebníka Aleše Ambrosi, který se na Policko přistěhoval z Plzně a hraje na barokní hoboje. „Co tady vlastně děláš?“