Na Broumovsku mě těší kombinace krajiny a stop lidí v ní
Dan Hečko minulý týden do Páteční štafety vybral svého kamaráda Pavla Netíka, který už ovšem v Páteční štafetě byl. Redakce si proto dovolila oslovit „domovarníka s profesním oprávněním, sběratele místopisných pohlednic a artefaktů, trochu lezce, trochu ochotníka, trochu genealoga“ a amatérského historika z Police nad Metují Marka Lacinu.
.jpg)
„Neumím si představit život na místě bez Ostaše, Broumovských stěn, blízkých přátel a maloměstských známostí (v dobrém smyslu slova).“
Redakce: V souvislosti s prací na článku o událostech 17. listopadu 1989 jsme nedávno oslovili Marka Lacinu, který o polickém dění těch měsíců uspořádal výstavu v roce 2019. Marku, věnujete se v současné době studiu nějaké jiné historické události na Policku nebo v okolí?
Marek Lacina: Není to jednoduchá otázka – ano i ne. Nejsem-li přímo pod tlakem termínu, jako je tomu nyní u Páteční štafety, poté jsem spíše prokrastinační typ. Fakticky si krom jiného s určitou periodicitou češu podklady k událostem z období let 1989-1990, abych byl za čtyři roky k 40. výročí lépe připraven! Formou jisté investigativní práce, bych rád zpracoval souvislosti se skupinou Genor, jejíž koncert z roku 1982 z Kolárova divadla je u pamětníků považován za legendární (s nadsázkou bych řekl, že jsem o této události slyšel hovořit 500 účastníků i přesto, že kapacita divadla byla lehce přes 300 osob!). Jednalo se o zakázanou skupinu, jejíž vystoupení v divadle mohlo proběhnout pouze pod záštitou SSM a Klubu mladých pod krycím názvem Zájmově uměleckého souboru pod vedením Petra Fulky. Samotný název Genor poté odkazuje k jedné z povídek Ladislava Klímy.
Jinak, určitě se primárně nepovažuji za amatérského historika a zaostření mé pozornosti se často mění – pocitově poté nedělám nic pořádně.
.jpg)
Co Vás těší na životě na Broumovsku?
Kombinace krajiny a stop lidí v ní žijících. Neumím si představit život na místě bez Ostaše, Broumovských stěn, blízkých přátel a maloměstských známostí (v dobrém smyslu slova).
Jaký je Váš největší kulturní zážitek v poslední době?
Obyčejně nelením za kulturou vyrazit i mimo náš region, avšak listopad nám v místě poměrně přál, takže v posledních dvou týdnech šlo v hudbě o koncert skupiny Poletíme? v Pellyho domech, poté téměř srdeční záležitosti ve formě blues-coreového vystoupení Vrcholu Drzosti. V případě divadla jednoznačně premiéra našeho ochotnického soboru Kolár s představením Řeči, kde jsem byl i aktivním účastníkem.
Jaké je Vaše nejoblíbenější jídlo, a pokud nám prozradíte, i Váš největší jídelní prohřešek?
Nemám jednoznačnou preferenci. V místě bych určitě a nepřekvapivě vzal návštěvníka na Pavlišovský řízek. Nemám rád jídla obsahující kopr a prohřeškem je jakékoli jídlo konzumované v pozdních hodinách zpravidla spojeného s pitím piva.
Kdybyste se mohl kohokoli na cokoli z Broumovska zeptat, koho a na co byste se zeptal?
Rád bych se zeptal svého blízkého kamaráda, spolulezce a majitele cyklo krámku Kolopol Jana ,Kluzáka‘ Horáka, jak se po zahájení provozu cítí, zda rozhodnutí vstoupit do neznáme vody nelituje a kdy se rozlezeme natolik, abychom se mohli pustit do lezení stropu?
