Účast v závodě Six Days Enduro v Portugalsku je pro nás výjimečná událost
V Páteční štafetě odpovídá Petr Dostál, předseda Automotoklubu Police nad Metují.
.jpg)
Jaroslav Beran: Rád bych se zeptal předsedy „našeho“ automotoklubu Petra Dostála: Petře, jak se podařilo dostat klubový tým na jubilejní 100. ročník Six Days Enduro 2026 v Portugalsku, čím teď spolek žije a jak se AMK daří?
Petr Dostál: Předsedou Automotoklubu Police nad Metují jsem už více než patnáct let, ale určitě by mě ještě před pár lety nenapadlo, že jednou budeme chystat vlastní klubový tým na jubilejní 100. ročník Mezinárodní motocyklové šestidenní. Je to pro nás opravdu výjimečná událost a zároveň velká výzva.
Myšlenka postavit klubový tým vznikala postupně. V AMK máme několik aktivních enduro jezdců a když se objevila možnost vyslat na letošní Six Days do Portugalska vlastní tým, řekli jsme si, že právě jubilejní stý ročník je příležitost, která se nemusí opakovat. Podařilo se nám dát vše potřebné dohromady a Autoklub České republiky naši přihlášku schválil.
Samotná účast na Six Days je samozřejmě finančně velmi náročná a hlavní část nákladů si hradí jezdci sami. Jako klub se jim proto snažíme v rámci našich možností pomoci. Přispěli jsme jim na závodní licence a chceme jim uhradit také závodní dresy. Zároveň jsem se snažil získat podporu i prostřednictvím dotací. Velmi si vážíme podpory města Police nad Metují a o grant jsme požádali také Královéhradecký kraj, kde zatím čekáme na rozhodnutí. Každá taková pomoc nám umožní jezdcům jejich finančně náročnou účast alespoň trochu usnadnit.
Six Days je pro nás letos velkým tématem, ale rozhodně není jediným. Naši jezdci nás během celého roku reprezentují v enduru, motokrosu a dalších motoristických disciplínách u nás i v zahraničí. Velkou akcí jsou pro nás také tradiční závody minikár v Polici nad Metují, letos opět jako Mistrovství a Pohár České republiky. Vedle toho se snažíme udržovat další klubové aktivity a navazovat na dlouhou historii AMK, který v Polici nad Metují funguje už od roku 1952.
Myslím, že se AMK daří. Máme kolem sebe dobrou partu lidí, kteří jsou ochotni ve svém volném čase něco udělat pro klub a pro ostatní, bez čehož by žádný podobný spolek nemohl fungovat. A po více než patnácti letech ve funkci předsedy mě pořád těší, když se podaří přijít s něčím novým a posunout klub zase o kousek dál. Účast našeho týmu na jubilejní Six Days je toho asi nejlepším příkladem.
Co Vás těší na životě na Broumovsku?
Asi to, co člověk někdy začne pořádně vnímat až ve chvíli, kdy odjede někam jinam. Máme tady nádhernou přírodu, klid, spoustu míst, kam se dá vyrazit, a přitom je tu pořád dost možností pro sport, kulturu i společenský život. Líbí se mi také, že se tady lidé často znají a když je potřeba něco uspořádat nebo s něčím pomoci, pořád se najde dost těch, kteří přiloží ruku k dílu. Člověk má někdy tendenci nadávat, co všechno nám na Broumovsku chybí, ale když se rozhlédne kolem sebe, zjistí, že se nám tu vlastně žije docela dobře.
Jaký je váš největší kulturní zážitek v poslední době?
Tady jste mě trochu zaskočili, protože musím přiznat, že moje návštěvnost sportovních akcí výrazně převyšuje návštěvnost kulturních zařízení. Ale před pár dny jsem byl na Jiráskově Hronově, takže alespoň čerstvý kulturní zážitek mám. A v červenci jsem navštívil otevřené vinné sklepy v Hruškách na Moravě. Nevím, jestli se to počítá jako kultura, ale vzhledem k tomu, že vinařství je nepochybně součástí moravské kultury, budu tvrdit, že ano.
Jaké je vaše nejoblíbenější jídlo, a pokud nám prozradíte, i váš jídelní prohřešek?
Tady asi část čtenářů ztratím – mám rád koprovou omáčku. A aby toho nebylo málo, tak nejraději s bramborem a vajíčkem. Vím, že koprovka sama o sobě rozděluje společnost skoro na dva nesmiřitelné tábory a mezi jejími příznivci se ještě vede spor, jestli jedině s knedlíkem a masem, nebo právě s bramborem a vajíčkem. Já mám v této otázce jasno. A pokud jde o jídelní prohřešek, dobrému burgeru odolávám jen velmi těžko.
Kdybyste se mohl kohokoli z Broumovska na cokoli zeptat, koho a na co byste se zeptal?
Štafetu bych předal Karlu Klimešovi, předsedovi fotbalového klubu TJ Spartak Police nad Metují. Fotbal má v Polici dlouhou tradici a místní A-tým další sezonu působí ve 4. lize, což je na město naší velikosti velmi pěkná úroveň.
Karle, s jakými ambicemi vstupuje Spartak do letošní sezony 4. ligy? Je cílem především se na této úrovni dlouhodobě etablovat, nebo už v klubu po očku přemýšlíte i o tom, že by se jednou mohl polický fotbal posunout ještě o soutěž výš?
