Velké Petrovice mají uvolněného místostarostu. Obec to bude stát téměř milion ročně
Ustavující zastupitelstvo Velkých Petrovic, které se konalo 30. 10., skončilo nečekaně. V hlasování prošel návrh na volbu uvolněného místostarosty, což je pro malou obec nejen velmi neobvyklé, ale také poměrně nákladné. Roční náklady na uvolněného místostarostu se totiž šplhají až na 900 tisíc korun. Dlouholetý starosta Vladislav Friml označuje takové jednání za nemorální.
Zastupitelé si na ustavujícím zastupitelstvu nejprve jednomyslně zvolili starostu. Stal se jím Michal Slezák, bývalý místostarosta, který v křesle starosty vystřídal dlouholetého starostu Vladislava Frimla. Zastupitelé pak přistoupili k volbě místostarosty, na něhož Michal Slezák navrhnul zastupitele Lukáše Drejsla. S protinávrhem však vystoupil Martin Šolc, který na funkci navrhl sám sebe, a to rovnou jako uvolněného místostarostu. V devítičlenném zastupitelstvu pro tento návrh hlasovali čtyři zastupitelé (Lukáš Maixner, Luděk Vajsar, Ivan Kraus, Martin Balcar) plus Martin Šolc sám. Proti hlasoval starosta Michal Slezák a trojice zastupitelů Pavel Jelínek, Jindřiška Nováková a Lukáš Drejsl.
„Nechci se k tomu vyjadřovat, nějaký názor na to mám, podle něho jsem také hlasoval,“ okomentoval situaci na dotaz Našeho Broumovska starosta Michal Slezák.
To, že v hlasování zvítězí jiný kandidát je součástí demokratické volby. Pro část zastupitelů Velkých Petrovic však bylo velkým překvapením, že by měl nový místostarosta být oproti všem zvyklostem uvolněným do funkce. Podle zdrojů blízkých redakci, jsou dva ze zastupitelů, kteří Martina Šolce v tomto hlasování podpořili, jeho blízcí příbuzní.
„Vstupoval jsem do toho s tím, že vím, co je potřeba dělat a co bych mohl dělat a na co mám profesi. Protože však dělám v zemědělství, neumím si představit, že bych pracoval v družstvu, a ještě pro obec, to už by bylo moc náročné,“ vysvětlil svůj postoj k uvolněné funkci Martin Šolc. Překvapení zastupitelů vysvětluje tím, že se předem nekonalo žádné společné jednání, na němž by jeho návrh diskutovali.
Dlouholetý starosta Vladislav Friml.
Je to nemorální
„Bylo mi z toho smutno. Jako zastupitelé jsme to vždycky brali jako službu lidem, a ne jako něco, na čem chceme vydělat. Vnímám to také jako neúctu vůči všem, kdo celé roky pracovali pro obec zdarma, chodili na brigády. Zastupitele jsem upozornil, že obec na to peníze nemá, podle mě je to nereálné. A navíc je to podle mě nemorální,“ řekl Našemu Broumovsku dlouholetý starosta Vladislav Friml, který se letos poprvé rozhodl nekandidovat. V zastupitelstvu strávil celkem 35 let, z toho 24 let (šest volebních období) vykonával funkci starosty.
„Uvolněného místostarostu jsme nikdy neměli a podle mě v žádné takto malé obci není uvolněný místostarosta, a to v celém kraji,“ říká Friml s tím, že je to neúcta vůči všem, kdo kdy pro obec pracovali jako zastupitelé. Celé roky podle něj byly funkce starosty i místostarosty neuvolněné. On sám byl v prvním starostenském období neuvolněným, poté uvolněným starostou a ke konci už opět neuvolněným. Vždy mu záleželo na tom, aby obec dobře hospodařila a zastupitelé neměli velké odměny. „Když mě pak přemluvili, abych byl uvolněný starosta, všichni ostatní se kvůli tomu vzdali odměn,“ říká bývalý starosta. Když šel v posledním období do důchodu, stal se opět neuvolněným starostou, protože šel do důchodu a podle jeho slov mu stačila malá odměna.
Kdyby byl místostarosta tak vytížená funkce, určitě by ho některá z okolních obcí zaměstnala jako uvolněného.
Podle zkušeností bývalého starosty Frimla je na obci práce tak pro jednoho člověka na plný úvazek. „Podívejte se do okolních obcí, nikdo nemá uvolněného místostarostu. Jsou tu mnohem větší obce než my, které mají dokonce i neuvolněného starostu, jako je třeba Machov nebo Žďár. Kdyby byl místostarosta tak vytížená funkce, určitě by ho některá z okolních obcí zaměstnala jako uvolněného,“ říká.
Finanční zátěž
Mít dva uvolněné zastupitele znamená pro malou obec poměrně velkou finanční zátěž. Výše měsíční odměny pro uvolněného starostu a místostarostu vychází z nařízení vlády o výši odměn pro uvolněné zastupitele a vypočítává se z každoročního základu a velikosti obce. Velké Petrovice se svými 435 obyvateli (včetně Maršova a Petroviček) spadají do kategorie obcí s 301-600 obyvateli a hrubá měsíční odměna pro uvolněného místostarostu je v roce 2026 57 632 korun. Tato odměna se každý rok valorizuje, v roce 2027 vzroste na 60 629 korun hrubého.
„To ale není celá částka. Obec jako zaměstnavatel ještě navíc odvádí státu odvody za zdravotní a sociální pojištění. Celkový výdaj je tak 77 tisíc za uvolněného místostarostu. To jsme ročně na 924 tisících. Spolu s uvolněným starostou se budeme pohybovat těsně pod hranicí dvou milionů. Pro obecní rozpočet je obrovská částka,“ vysvětluje Vladislav Friml.
Podle něj obec vždy na odměnách pro zastupitele šetřila – v roce 2022 byly roční výdaje na zastupitele 391 tisíc, od roku 2023 až doteď 646 tisíc. S uvolněným starostou a místostarostou přesáhnou roční výdaje obce 2 miliony korun, za čtyři roky se tyto výdaje dostanou až na částku 8,6 milionu. Obec Velké Petrovice měla přitom v roce 2026 z rozpočtového určení daní příjem 8 milionů korun.
.png)
Chci zhodnocovat majetek obce
Nově zvolený místostarosta Martin Šolc je v zastupitelstvu nováčkem, ve volbách se umístil na třetím místě se 132 hlasy. „Do voleb jsem šel s tím, že jsem nevěděl, jak to dopadne, ale voliči za mnou přišli, mám jich za sebou spoustu,“ řekl Našemu Broumovsku.
O náplni práce nového místostarosty zatím není jasno. „Povinnosti místostarostovi nezadává starosta, není jeho nadřízený. Jeho zaměstnavatelem je zastupitelstvo, které mu také zadává úkoly. Budeme to řešit na druhém zastupitelstvu, teprve se uvidí, co odhlasujeme,“ řekl starosta Michal Slezák.
Martin Šolc však o své práci představu má. Podle svých slov se chce věnovat hlavně lesům, které obec vlastní. „Obecním lesům dosud nebyla věnována velká péče, zaostává pěstební činnost. Rád bych to předal dalším generacím v dobré kondici, myslím, že si to zaslouží péči a práci. Vidím v tom do budoucna majetku Petrovic,“ říká s tím, že má představu, že to bude celé řídit, protože na to má vystudovanou školu. Přímo v lese se pracovat nechystá.
Zároveň se chce věnovat problematice třídění odpadů s důrazem na bioodpad. Podle něj v tom má obec velké rezervy. Chtěl by zavést door-to-door systém a celé to lépe nastavit, aby obec neplatila zbytečně peníze za skládkování komunálního odpadu.
Někdo to může potom spočítat a říct, zda jsem se obci vyplatil, nebo ne.
„Jestli bude moje funkce pro obec finanční zátěží? Myslím si, že když odvedu kus práce a věci se budou dělat dobře, moje práce se zhodnotí v majetku obce. Zhodnocovat majetek obce – to je moje krédo. Vidím to hlavně přes lesy, aby obec měla do budoucna co těžit, co prodávat, i když to bude ob generaci. Sice za mě budou nějaké náklady, ale já chci zároveň obci zhodnotit majetek a ušetřit náklady. Někdo to může potom spočítat a říct, zda jsem se obci vyplatil, nebo ne,“ dodává.
Vladislav Friml je k tomu skeptický. „Obec má 30 hektarů lesa. Na péči o les není potřeba celý jeden člověk, zvlášť, když tam nebude pracovat fyzicky. Doposud se ně staral, nebo to zařizoval zaměstnanec obce, který to, co je potřeba, jako například kácení apod. také zvládl domluvit. Navíc je možné přidat se do svazku Lesy Policka, který to pro obec udělá,“ říká. Nesouhlasí ani se Šolcovým návrhem na door to door systém svážení bioodpadu. „Máme tu sběrné místo, kam lidé mohou bioodpad odvézt a my to zlikvidujeme. Tento nápad neušetří obci téměř nic,“ míní Friml.
