Za panem Petrem Hlavatým

Hrál postupně ve dvou divadlech. V Broumově a Meziměstí. V obou souborech patřil mezi přední herce a byl na přehlídkách porotami často oceňován. Začínal hrát v 60. letech minulého století ještě se starým broumovským souborem, a protože dobře zpíval, neminula jej ani operetka. Později se přestěhoval do Meziměstí a naskočil do tehdy dobře rozjetého Divadelního souboru J. K. Tyl na nádraží v Meziměstí. A byl dobrou posilou. Meziměšťáci byli velice aktivní soubor a každým rokem (až na nějakou drobnou výjimku) nabízeli divákům novou divadelní hru. A během toho roku nejen nastudovali hru novou, ale současně hráli po okolních divadlech i těch vzdálených. Od Bruntálu až po Chomutov. A přes různá okresní a krajská soutěžní kola se v těchto asi 30 letech probojovali 6x na národní divadelní přehlídku ve Vysokém nad Jizerou.

To píši o sedmdesátých až devadesátých létech 20. století. V roce 2005 se slavilo 200 let od vzniku broumovského divadla, leč Broumov už řadu let neměl herecký soubor. A tak byli požádáni někteří herci z Meziměstí, aby pomohli založit nový herecký soubor v Broumově. Nastudována byla Jiráskova Lucerna, protože ta zase slavila 100 let od své premiéry. Pan Petr Hlavatý ztvárnil roli vrchního. I nový soubor si po několik let vedl velice dobře a každoročně měl novou hru.

Jenže právě v době, kdy by broumovské divadlo potřebovalo dodat nějakou další energii, Petr už nepomůže. Odešel v plné síle, bez nějakého viditelného chátrání. V posledním čase se staral o svoji milou starou matku, a jak se říká, posloužil jí až do hrobu. Pochoval ji před několika měsíci. Měli se rádi. Za dřívějších časů by se řeklo, že si jej maminka vzala s sebou.

Je mi to Petře moc líto, že už si spolu nezahrajeme a ani nezavzpomínáme na ta hojná léta, která jsme spolu prožili v divadle a s divadlem. Ale také vím, že mi v té horní divadelní šatně budeš držet místo.

Naposled, divadelní "Zlom vaz".