.png)
Rozhovor s houslovým virtuozem Pavlem Šporclem
Pondělí, 28. března 2016
V sále Dřevník v Broumově se 1. května od 18 hodin uskuteční benefiční koncert houslového virtuoza Pavla Šporcla. Výtěžek koncertu bude věnován na podporu hudebního festivalu Za poklady Broumovska. Pavel Šporcl nám odpověděl na několik otázek.
Před pár dny jste dosáhl na jednu z nejvyšších met hudebníků, koncertoval jste v Carnegie Hall. Jaký to byl pocit, postavit se na pódium tak prestižního hudebního domu?
Bylo to splnění mého snu. Pro každého muzikanta je to, myslím, stejné – Carnegie Hall je jen jedna. A já ještě ke všemu zahajoval 33. sezonu pořadatele tohoto koncertu Mid America Production! Měl jsem velikou radost, že jsem mohl stát na tomto známém pódiu a obrovskou radost, že se vše tak dobře na koncertě povedlo.
Je publikum v Carnegie Hall něčím specifické? Předpokládám, že je velmi přísné. Vy jste si od něj za váš výkon vysloužil potlesk ve stoje.
Ano, moc mne potěšil můj výkon a byl jsem nesmírně rád, že se líbil i publiku. Nejen, že tleskali ve stoje, ale také si vytleskali přídavek. Za můj výkon jsem také obdržel skvělou kritiku v newyorských novinách. Byl to opravdu zážitek.
Jak se cítíte teď, když je dlouho plánovaný koncert za vámi? Je to pocit vítězství, štěstí, úlevy nebo už máte v hlavě další projekty?
Samozřejmě, že mám v hlavě další projekty. Nejsem člověk, který by usínal na vavřínech. Ale pár dnů volno jsem si po tom velkém vypětí dal.
Hrál jste s americkým New England Symphonic Ensemble, který vedl italský dirigent Giuseppe Lanzetta. Bylo to vaše první pracovní setkání s tímto hudebním tělesem a dirigentem?
Ano, bylo to první setkání jak s dirigentem, tak s tímto tělesem. A moc jsme si to všichni užili.
Vzbudily i za oceánem obvyklou pozornost vaše modré housle špidlenky?
Samozřejmě. Tyto housle jsou jedinečné. Nejdůležitější ale bylo, že byl slyšet každičký tón, který jsem zahrál.
Koncert se chystal dva roky. Jak probíhá takové umělecké „namlouvání“ s Carnegie Hall?
Čekal jsem od pořadatele na správný termín a také na vybranou skladbu. Bylo několik možností, a tak se jednou či dvakrát termín posouval. Nakonec se ale našel dobrý okamžik pro všechny strany…
Hrál jste náročný Mendelssohnův Koncert emoll pro housle a orchestr. V jednom z rozhovorů jste přirovnal koncert v Carnegie Hall ke zlatu z olympiády. Jak probíhal váš trénink na takový výkon snů?
Půl roku před koncertem jsem se začal pečlivě připravovat. I přes to, že jsem Mendellsohna mnohokrát hrál, hodně jsem na něm pracoval a mnoho i přepracoval, aby byl můj výkon lepší než předtím. Musel jsem být připraven na 150%, protože jsem netušil, co se mnou udělá tíha okamžiku, až do Carnegie vstoupím. Naštěstí se stalo pouze to, co jsem si předsevzal – užil jsem si každou notu.
Vloni jste uvedl projekt Bach Marathon, kdy jste během tří večerů uvedl kompletní houslové dílo J. S. Bacha. Zdá se, že máte rád velké výzvy?
To určitě mám. A moc jsem si Bach maratón užil. Byla to asi největší výzva v životě. Teď mám před sebou ale už další – učím se jeden z nejtěžších houslových koncertů, a to Koncert fis moll H. Wieniawského. Ten poprvé zahraju na konci dubna.
1. května zamíříte s Bachovým dílem do Broumova na benefiční koncert pro hudební festival Za poklady Broumovska. Na jaký program se mohou návštěvníci koncertu těšit?
Budu hrát výběr ze Sonát a partit J. S. Bacha pro sólové housle, které jsem vydal na konci minulého roku a obdržel i Platinovou desku za prodej. Jedná se o nejdůležitější houslové dílo, které trvá dvě a půl hodiny. Tedy opravdové veledílo, které hraji tak rád… Pro Broumov jsem vybral dvě Sonáty a dvě Partity.
Na festivalu Za poklady Broumovska jste koncertoval dvakrát, naposledy před dvěma lety. Váže se ke koncertům v tamních kostelích nějaká vaše vzpomínka, nálada, pocit?
Ano, oba dva koncerty byly výjimečné. Ten první byl velkolepý, s obrovskou účastí posluchačů. Ten druhý byl neméně velkolepý, ale pár dní před ním mi zemřel tatínek, a tak jsem ho věnoval právě jemu. Bylo to velice emotivní a dojemné a publikum se mnou krásně soucítilo, protože samozřejmě vědělo, v jaké jsem situaci.
Festival dává příležitost také mladým talentovaným hudebníků. Vidíte v někom z nejmladší české houslové generace potenciál vyrůst v umělce, který má šanci stanout po vás, Josefu Sukovi a Václavu Hudečkovi také jednou na pódiu v Carnegie Hall?
Věřím, že máme výborné muzikanty, nejen houslisty. Je těžké v současné době říct, který z nich by se mohl tímto způsobem vyprofilovat. Držím jim ale palce, aby jim cesta do Carnegie Hall netrvala dalších 40 let, jak se to stalo od doby, kdy tam naposledy přede mnou vystupoval český houslista.
Měl jste někdy příležitost strávit na Broumovsku a okolí nějaký čas a užít si zdejší krásnou přírodu a památky?
Ano, vloni jsem byl na Broumovsku s rodinou a trochu jsme chodili nejen po městě, ale i okolí. Moc jsme si to užili. Máte opravdu nádherný kraj.
.jpg)