Zpěvačka Kamila Nývltová připravuje Sváteční koncert. Na kytaru ji doprovodí Jiří Rambousek

Jirka začínal na kytaru v broumovské ZUŠ, odkud pokračoval do Náchoda a posléze do Hradce Králové. V dětském věku patřil k oživení lokálních hudebních produkcí. Objevil se na jevištích po boku jmen, jako je Vladimír Merta, Gary Lucas nebo kapel Krausberry či Garáž. V roce 2017 přebral z rukou slavného Luboše Andršta cenu za vítězství v celonárodní soutěži v sólové hře na elektrickou kytaru.

Ve čtrnácti odešel studovat hudbu do Prahy. V současné době kombinuje roli studenta a profesionálního hráče na kytaru. S uznáním o něm hovoří i špičky české rockové, nejen kytarové, scény. Navzdory svému věku se již dnes řadí mezi respektované sólové hráče. Kromě vlastních projektů např. opakovaně vystupoval jako hostující sólista Ústřední hudby armády České republiky. Na velkých pódiích doprovází mj. finalistu Eurovision Song Contest Mikolase Josefa, Václava Noida Bártu, Josefa "Pepu" Vojtka, Kamilu Nývltovou, smyčcově rockové trio Inflagranti a další. Je vyhledáván i jako studiový hráč. V Broumově ho bylo možné opakovaně slyšet se sólovým projektem v klubu Eden.

Jirko, ať se zorientujeme, co v současné době děláš? Mám na mysli, kde studuješ?

Ve 14 letech jsem byl přijat na Ježkovu konzervatoř. Z broumovského gymnázia jsem se přesunul do Prahy a u profesorů Jana Kysely a Adama Tvrdého začal studovat obor rocková kytara. Když čínská chřipka dovolí, měl bych tam v letošním školním roce i maturovat.

S Kamilou Nývltovou už spolupracuješ delší dobu?

Kamilu jsem loni v létě doprovázel na jednom koncertě jejího letního turné. Tehdy jsem narychlo zaskakoval za kytaristu její kmenové kapely. Od té doby se známe. Vánoční online koncert, na který Vás samozřejmě zvu, je tedy vlastně naše první záměrná spolupráce.

A jaké jsou tvé nejbližší plány?

Tak tady si neodpustím citaci Woodyho Allena: "Chceš-li Boha rozesmát, sděl mu své plány." Například na jaře jsem měl až do konce roku plný koncertní kalendář a měl jsem v plánu ty koncerty odehrát a užít si je. Realita ovšem byla a stále bohužel je ze všeobecně známých důvodů jiná. Ale samozřejmě, znám cestu, po které jdu, a vím, kam bych si přál dojít. Stále mě třeba neopustila myšlenka na studium prestižní Berklee College of Music v americkém Bostonu. Hraju v několika kapelách. Některé fungují pro radost jejich členů a několika kamarádů, jiné tzv. utáhnou velká pódia. S kapelou Mindwork nyní vydáváme album, nechci to zakřiknout, ale podle ohlasů se zdá, že by mohla mít potenciál na velké festivaly (jestli nějaké budou). Chci se prostě nadále hudbou bavit, a když budu mít štěstí se jí i živit. Uvidíme, co budoucnost přinese.