Martin Valach: "Kvalitní zážitek nemusí být vždy kladný. Důležité je, aby byl silný."

René Herzán

Pondělí, 30. července 2018

Sdílet na:

Sculpture line je největší sochařský festival v České republice, který má dnes již přesah do okolních zemí. Festival umisťuje každoročně do veřejného prostoru měst umělecké plastiky mimořádných rozměrů českých i zahraničních autorů. Zároveň pomáhá českým autorům prosadit se v zahraničí. Klíčovým úkolem však je zkulturnění veřejného prostoru našich měst a tím podpora kulturnosti našeho národa.

Také v Broumově jsou umístěné dva objekty. Na Mírovém náměstí jsou to elegantní modří Tanečníci od Michala Gabriela a před gymnáziem masivní objekt Archimedon II. Lukáše Raise. V rámci festivalu se během července ve výstavní síni LokArt v Broumově uskutečnila doprovodná výstava interiérových soch a obrazů autorů, jejichž díla jsou také instalována ve městech České republiky. Na několik otázek mi odpověděl patron festivalu Martin Valach.

Kde všude jsou sochy po České republice umístěny?

Je to 11 měst v České republice. Kromě Broumova to je také Olomouc, Zlín, Ostrava, Liberec, Jablonec, Plzeň, Pardubice, Trutnov, Brno, Praha, Vratislavice nad Nisou. Ale instalace jsou také v Lucemburku v Lucembursku a v Büdelsdorfu v Německu.

Z toho mi vyplývá, že Broumov je nejmenším městem, kde jsou. Je to tak? A proč právě tato města?

Nejmenší z pohledu počtu obyvatel zřejmě je, ale rozhodně není nejméně vidět. Broumov se v posledních letech velmi prosazuje v celé naší krásné republice díky aktivitám vedení města i pana Školníka. To také trochu odpovídá otázku proč právě tato města. Nedohodli jsme se ve všech městech, kde to bylo možné. Volíme ta, kde je prozíravé vedení, dlouhodobě podporovaná kultura a existují v nich zajímavá místa pro prezentování děl.

Přesto, objekty v Broumově rozproudily negativní diskusi. Domnívám se, že Broumov ale není "hloupé a kulturně barbarské město", podle všeho ti, kterým se to nelíbí, píší a ti, kterým se to líbí, mlčí. Registrovali jste podobné reakce i jinde?

Kvalitní zážitek nemusí být vždy kladný. Důležité je, aby byl silný. U umění to platí dvojnásob. Je obtížné, aby se všichni shodli na tom, zda se jim něco libí či nikoli. Důležité je, že lidé mají možnost navzájem porovnávat své vnímání okolního světa. Poměřovat, co je pro ně krásné, a co ne. Jak na ně působí ty či ony křivky, barvy, velikosti. To myslím je nejdůležitější. Je to naprosto obvyklá a zdravá situace. Myslím, že Broumov v tom není výjimkou. Podobné sochy Michaela Gabriela byly loni v Plzni hodnoceny jako nejkrásnější. A dvě léta tomu bylo podobně v Německu. Já sám osobně je mám rád velmi. Jako problém k zamyšlení bych vnímal to, pokud by vystavená díla nechala lidi lhostejnými.

Je pravděpodobné, že zase nějaké objekty vystavíte v Broumově i příští rok?

Každý rok se vybírají města i díla. Již jsme o této možnosti začali diskutovat s vedením města. Já osobně věřím, že se to povede, a to i proto, že v nedalekých Hejtmánkovicích bydlí naše babička Miluška a děda Váša.