Na Hoprichu proběhne unikátní taneční vystoupení Markéty Stránské LeŤŤŤ

Srdcem zapsaný spolek, foto archiv M. Stránské, PR Pondělí, 2. listopadu 2026

Sdílet na:

Co se stane, když se tanec přesune z jeviště do volné přírody a tělo začne reagovat na prostor jinak, než jsme zvyklí? Taneční interaktivní videoinstalace LeŤŤŤ navazuje na autorské sólo LeŤ Markéty Stránské z roku 2018 a rozvíjí jeho téma tělesné odlišnosti, pohybu a vztahu člověka k prostředí. Premiéra se uskuteční 5. listopadu od 18 hodin na Faře Hoprich v Martínkovicích.

V krajině Broumovska vzniká nové setkání tance, filmu a přírody, které zve k jinému pohledu na to, co považujeme za normální.

Námět a choreografii připravila Markéta Stránská, režie a střihu se ujala Stéphanie Nyota NDuhirahe. Na projektu dále spolupracovali Zuzana Režná, Jan Kratochvíl a Jean Gaudin. Jejich společná práce vychází z jednoduchého principu: tělo není jen nástrojem pohybu, ale také citlivým partnerem, který neustále reaguje na podmínky kolem sebe.

Původní sólo LeŤ zkoumalo vztah lidského těla k prostoru, ve kterém se pohybuje, a zpochybňovalo zažité představy o tělesné normě. Přenesením choreografie do otevřené krajiny se tento výzkum posouvá dál. Přírodní prostředí přináší nové podněty, rozšiřuje možnosti pohybu a otevírá prostor pro hravost, představivost i nečekaná řešení. Tělesná odlišnost tu není překážkou, kterou je potřeba překonat, ale zkušeností, z níž může vyrůstat něco nového.

Důležitou roli hraje také filmový obraz. Kamera střídá detail a celek, přibližuje jednotlivé části těla a zasazuje je do krajiny. Tím mění obvyklou perspektivu a nabízí nové způsoby, jak se na lidské tělo dívat. Pohyb se odpoutává od očekávaných forem a stává se osobitým dialogem mezi tělem a okolním světem.

LeŤŤŤ počítá s různými způsoby vnímání už od svého vzniku. Videoinstalace je určena širokému publiku včetně lidí s těžkým zrakovým postižením. Součástí projektu je hmatová prohlídka a audiopopis vybraných video sekvencí, které umožňují přistupovat k dílu také prostřednictvím hmatu a zvuku.

Projekt vychází ze zkušenosti Markéty Stránské s tělesnou odlišností a otevírá téma respektu k individuálním možnostem každého člověka. Tanec zde nemusí být výkonem podle předem daných pravidel. Může být způsobem, jak objevovat vlastní pohyb, vnímat okolí a hledat nové možnosti tam, kde bychom je možná nečekali.