Na Nové terase v Polici nad Metují představuje průřez svou tvorbou výtvarnice Kateřina Černá

Autorka, která v příštím roce oslaví významné životní jubileum, se prezentuje hravostí grafického vyjádření, jež evokuje až dětskou spontanietu. Při pohledu na její díla nelze nevzpomenout laskavé obrazy Josefa Čapka, malíře a spisovatele, který je nerozlučně spjatý s místním krajem. Ač jsou výrazové prostředky obou výtvarníků různé a dělí je časový odstup celého jednoho lidského života, mají několik společných jmenovatelů. Pohled na svět jakoby dětskýma očima, který návštěvníka láká nejen ke hře, ale i k zamyšlení.

Mnohé z vystavených grafik reagují na autorčiny cesty po Evropě a mohou být vnímány i jako jakési deníkové záznamy. A tyto záznamy pak lze svázat v ucelený celek, aby vznikl autentický pohled na svět kolem nás. Svět, který dokáže stále okouzlit a oslnit. Výsledkem nikdy nebude Kerouacovský popis cesty, ale spíš jeho protipól. Zatímco americký spisovatel a guru beat generation a stopařů, popisuje svět jako jeden nekončící šílený mejdan, Kateřina Černá vnímá ostatní stránky téhož. Tam, kde Kerouac proletí kolem, ona se zastavuje; tam, kde Kerouac stojí a odpočívá, ona prochází a o mnohých svých krocích a zastaveních se vydává svědectví. Svědectví o prosté kráse světa kolem, kterou často ani nezaznamenáme, protože mnohá krása se nám může jevit jako příliš obyčejná. Ale grafická tvorba Kateřiny Černé jasně ukazuje, že nic takového jako "obyčejná krása" neexistuje. Existuje pouze krása jako taková a už nezáleží na tom, zda je to krása Kerouacovy cesty, Čapkových vesnic a hrajících si dětí nebo grafických listů Kateřiny Černé. Krása zůstává krásou, aniž by záleželo na tom, z jakého úhlu pohledu se na ni díváme. Umění, slovy Josefa Čapka, zůstává krásnou pravdou a naprosto ne lží.

Přestože je představovaný průřez tvorbou Kateřiny Černé v Polici nad Metují evidentně inspirován dětským světem, nebrání se autorka ani vyjádřit k závažným společenským věcem či k tradičním výtvarným tématům. Ale ať už její díla hovoří o feminismu nebo klasicky představují zátiší, jedná se o pohled z nadhledu a s příchutí humoru.

Kateřina Černá (*1937) studovala na přelomu padesátých a šedesátých let na Pražské akademii výtvarných umění u profesorů Vlastimila Rady a Karla Součka. Od poloviny šedesátých let vystavuje nejen v České republice, ale např. i ve Francii, Belgii nebo Švýcarsku. Její díla jsou zastoupena ve sbírkách Národní galerie v Praze, Oblastní galerii v Liberci, Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích, GASK v Kutné Hoře a mnoha soukromých sbírkách. Od šedesátých let si vydává vlastní knihy, ve formě ručně svázaných grafických listů.

Součástí vernisáže bylo čtení autorských textů Kateřiny Černé, kterého se zhostily kurátorka Alena Laufrová a herečka Činohry Národního divadla Tatiana Medvecká.

Novou Terasu podporují Město Police nad Metují, Muzeum papírových modelů Police nad Metují, ZUŠ Police nad Metují, Květinářství U Petry, Zelenina Suchomel, Vinotéka Sodomková, Martin Cibulka - Kapitol a. s., BB Kavárna, Pizzeria Janeba, SDH Velká Ledhuje a Planeta ryb. Mediálním partnerem je Naše Broumovsko. Patronem spolku Apeiron je filosof Radim Kočandrle. Patronem Nové terasy je starostka města Police nad Metují Ida Jenková.