Poslední sbírka básní Věry Kopecké vyšla na konci roku

Nahlédnutím do edičních plánů vydavatelství snadno zjistíme, že poezie zdaleka nepatří k nejvydávanějším titulům. Nelze se proto divit, že řada básníků v naší zemi vydává své verše, pokud má zájem, aby je četli ostatní, vlastním nákladem. Ne jinak broumovská básnířka z Křinic u Broumova Věra Kopecká. Známe ji z posledních let většinou jako organizátorku Dnů poezie v Broumově.

Všechny její básnické sbírky se vyznačují velmi dobrou úrovní básnické tvorby i pečlivou úpravou a ilustracemi. Neopomene vložit obrázky, fotografie, viděli jsme linoryty, malby. K ilustrátorům několika jejích básnických sbírek patří i broumovská Jana Wienerová. V posledních sbírkách často používá k ilustraci fotografie ze své vlastní fotografické tvorby, kterou je veřejností rovněž známá i z mnoha jejích samostatných výstav.

Sbírka Dívka na břehu moře zahrnuje tři odlišné básnické zorné úhly. První část Den za dnem upoutá čtenáře rozmanitostí pohledů na časovou jednotku, kterou si mnozí ani neuvědomujeme, jak ubíhá. Autorka zastavuje čas a při čtení veršů dává čtenáři poznat útržky prožitých příběhů každodenního života.

Druhá část Oblázky se prezentuje uvedeným názvem i co obsahu. Autorka píše: "Vybírala jsem oblázky / prohřáté sluncem / přemílané vlnami / bijící o břeh / tlukoucí srdce moře". A některé z těchto „oblázků" věnuje ve sbírce jmenovitě svým přátelům, některé obětuje umělcům, kteří ji zaujali na koncertech na Broumovsku. Často se vrací k tématu moře a milým místům ve svém okolí. Jindy, třeba v básni Za poklady Broumovska, věnované Štěpánu Rakovi a napsané po jeho vynikajícím koncertě v kostele Sv.Anny ve Vižňově v rámci stejnojmenného festivalu, dokáže několika verši zachytit úžasnou atmosféru koncertu a nádherný výkon interpreta. Téměř ve všech básních se ze svého vztahu k místům, hudbě, moři a kráse vůbec, vyznává s nesmírným citem a odzbrojující otevřeností.

Nejinak je tomu ve třetí části sbírky, nazvané Dívka na břehu moře. O její schopnosti vnímat svět v plné kráse a v celistvosti, někdy až zarážející, svědčí třeba to, že báseň vznikla z příběhu, který autorka zažila o loňské dovolené. Vznikla krásná báseň, plná citu, ale ne smutná nebo sentimentální. Věra Kopecká dovede vyjádřit verši opravdové porozumění, vztah dvou lidí, souznění a soucítění. To však je potřeba si přečíst a spolu s autorku nad jejími verši prožít. Poslední část sbírky můžeme nazvat milostnou poezií, tak něžnou, až je cítit mrazení v zádech.

Věra Kopecká naštěstí pro nás, čtenáře, kamarády a blízké, píše další verše, připravuje další Dny poezie v Broumově, fotografuje a chystá svá půvabná autorská čtení nebo třeba fotografické výstavy ve městech východních a severních Čech.