V Zeleném domečku vystavují své obrazy žáci výtvarného oboru Základní umělecké školy v Polici nad Metují

Návštěvník je uveden do dětského světa barev a imaginace, který ho oslní svou intenzivní čistotou a překvapujícím citem pro výtvarno. V mnoha obrazech se odráží i znalost z dějin umění a některé z nich jsou prokazatelně inspirovány díly z historie malby. Ale hlavním tématem vystavovaných děl je dětský svět a šíře zájmů žáků.
Z barevnosti, kterou by mohli dětem závidět i impresionisté, vystupují pohledy na krajiny, ať už reálné či snové. A i v těch reálných se tu a tam objeví kousek představivosti či snu. Obrazy nabízí i pohledy na historii, tak jak ji vnímají dospívající děti. Pohled, který je ještě nezkreslen současností a nutností se vůči jednotlivým historickým epochám vymezit.

Lze z vystavovaných obrazů vytušit hravost, s jakou žáci k tvorbě přistupují. A společně s ní i oslnění práce s olejem, tedy technikou, která je stará více jak půl tisíciletí a stále se zdá, že není překonaná. Mnohdy se jedná o hru – hru autora s barvou, jako s hmotou nebo o hru autora s tématem. Dětský svět může někomu připadat až moc fantastický. Ale člověk bez fantazie je okrádán o hromadu věcí, které ukazuje svět kolem nás. A dětství a dospívání nabízí nejvíc prostoru právě pro fantazii. Ve světě kde se může setkat námořník s krajinou kdesi ve slovenských horách, ve světě, kde míjí portréty s tím nejbarevnějším západem slunce, jaký existuje; v tomto světě nemůže být nikdy nuda. A ani není potřeba si na planetě posouvat židli, abychom mohli společně s Malým princem vidět x-krát západ slunce.

Antický filosof Hérakleitos z Efesu napsal: "Život je dítě, které si hraje, hraje s kostkami: království náleží dítěti." Při pohledu do expozice výstavy v Zeleném domečku nejednoho návštěvníka napadne, že v takovémto království imaginace a barev by žil rád. A pokud není možné v takovémto království žít, můžeme udělat všechno proto, aby děti měly pocit, že v něm skutečně žijí. Výsledkem tohoto stavu jsou potom obrazy, které děti bezelstně předkládají k prohlédnutí, aby dospělé části populace ukázaly kus vlastního světa. A jakmile se návštěvník upřímně zamyslí, zjistí, že v takovémto světě nebo ve světě velice podobném, sám vyrůstal.

Výstava nabízí nejen pohled na svět očima žáků školy, ale – jakoby v přidané hodnotě – připomíná dospělým, že existuje i svět dětství a dospívání, na který mnozí z nás už zapomněli. I kdyby si divák z výstavy neodnášel nic jiného, než oprášenou vzpomínku na vlastní dětství, stála by výstav za návštěvu. Ale výstava toho nabízí daleko víc.

Výstavu podpořili Město Police nad Metují, Muzeum papírových modelů, ZUŠ Police nad Metují, Zelenina Suchomel, Vinotéka Sodomková, Květinářství U Petry, BB kavárna, spolek Apeiron a Martin Cibulka, Kapitol a. s..