Měla jsem slzy na krajíčku, obrovsky mě to dojalo
Nedávno získala ocenění Srdcař roku 2026 v krajském kole soutěže Živnostník roku. Gabriela Špachtová ze Šonova plete a háčkuje už odmala. Nejraději pracuje s ovčí vlnou, ze které dokáže vyrobit nejen oblečení, ale i obrazy nebo módní doplňky. Co je pro ni při práci s přírodními materiály nejtěžší? A dá se řemeslnou prací v dnešní době uživit?
.jpg)
Odkud pocházíte, kde žijete a tvoříte?
Pocházím z Broumova, ale momentálně žijeme v Šonově. Před tím jsem si na čtvrt století odskočila do větších měst, převážně do Prahy a Středočeského kraje, abych se pak vrátila zpátky domů. Protože mám pocit, že je to nejhezčí místo v České republice.
Jak jste se dostala k práci s přírodními materiály?
Už jako dítě jsem se učila od babičky a od maminky plést, háčkovat a podobně. Jednou jsem takhle sáhla na ovčí vlnu a zkusila si předení na kolovrátku. Zamilovala jsem se a bylo to jasné.
Kterým rukodělným technikám se věnujete a která vás baví nejvíc?
Věnuji se veškerým textilním technikám, předení na kolovrátku, tkaní na tkalcovském stavu, plstění suchou a mokrou metodou, háčkování, pletení… A také kresbě, dřevořezbě i cínovanému šperku. Co mě baví nejvíc, to se asi nedá říct. Pokud bych musela vybrat, tak asi tkaní, předení a plstění.
Postupně jste si prý nejvíce zamilovala ovčí vlnu. Co vás na ní baví?
Ovčí vlna je naprosto dokonalý, a hlavně nedoceněný materiál. V dnešní době je brána jako nebezpečný odpad, což mě velmi zaráží a mám potřebu nějakým způsobem změnit pohled lidí na tento materiál. Je to všestranný materiál, který se dá použít jak k tvorbě oděvní, tak ve stavebnictví, při zahradničení. Naprosto na všechno.
Když se řekne ovčí vlna, většina lidí si představí svetr nebo ponožky. Co všechno se z ní dá vytvořit?
Dá se použít úplně na všechno, je možné z ní dělat i obrazy, třeba plstěním nebo tkaním. Běžně lidi nenapadne, že se dá použít třeba ve stavebnictví jako izolační materiál, nebo v zahradě jako hnojivo pro rostliny a mulčovací materiál. Vlna obsahuje lanolin a spoustu dalších látek, které si mohou rostlinky vzít, a navíc díky tomu ušetříme vodu, protože ovčí vlna nasaje až 35 % objemu vody a pak udržuje vláhu kolem rostliny. Místo abyste zalévala jednou denně, tak zaléváte třeba jednou za týden.
Jak vypadá cesta vlny od ovečky až k hotovému výrobku? Je její zpracování náročné?
Ruční zpracování je určitě náročné. Ovečka se nejdřív musí ostříhat, pak se to vytřídí a dvakrát až třikrát vypere, aby se vlna zbavila mastného lanolinu. K tomu používám pouze přírodní prostředky, z mýdlových ořechů, protože si myslím, že je potřeba, abychom přírodu chránili. Po vyprání se vlna musí rozvolnit, učesat. Pro pletení a háčkování potom přijde předení a nakonec seskávání. Až když je tohle všechno hotové, tak máte přízi, se kterou můžete pracovat.
Se kterými dalšími přírodními materiály pracujete a co vytváříte nejraději?
Používám třeba i vlnu alpaky, která má ty vlastnosti ještě o maličko lepší. Je to suché vlákno, nemusí se tolik zbavovat mastnoty. Navíc je to duté vlákno, takže hřeje asi čtyřikrát víc než ovčí vlna. Pracuje se s ní podobně, jako s ovčí vlnou, ale je trochu víc kluzká.
Používám i len – to je taky fantastický materiál, který v létě krásně chladí. Je to rostlinné vlákno, takže postup zpracování je trochu jiný. My jsme sice byli lnářský kraj, tedy Krkonoše a Podkrkonoší, ale len se tady nepěstuje už docela dlouho. Bohužel jsme přišli i o české zpracovatele, ale ještě pořád se dá sehnat v zahraničí.
Co vytváříte nejraději?
Víceméně oblečení a módní doplňky, nebo různé designové prvky.
Vaše výrobky nesou označení Regionální produkt Broumovsko. Kdy jste ho získala a pomohlo vám v něčem?
Myslím, že ho mám už druhým rokem a určitě mi pomohlo. Řekla bych, že lidé se dívají s větší důvěrou na výrobky, které mají toto označení. Navíc je tam záruka, že je to vyrobeno lokálně.
Kde se dají vaše výrobky zakoupit?
Převážně jezdím po trzích a jarmarcích, kde zároveň předvádím i řemeslo. To je taková moje záliba. Mám pocit, že pak ke stánku přijde větší množství lidí, kteří se o to zajímají a chtějí vidět, jak daný produkt vznikl.
Také chystám e-shop, ale zatím jsem se k tomu nedopracovala. Je připravený, ale ještě není spuštěn. V mém věku už je to pro mě trochu problém. E-shop musí mít ze zákona spoustu opatření a já, jelikož jsem obrovsky zodpovědný člověk, tak představa, že by mi tam něco chybělo a byl by problém, je dosti děsivá.
Ještě ke všemu dělám edukativní programy a workshopy, hlavně pro děti. Vždycky říkám, že když zaujmu jedno dítě ze sta, tak je to pro mě obrovské vítězství. V dnešní době techniky, mobilů, počítačů a her, kdy jsou děti sociálně odděleny, mám pocit, že je skvělé, když zvládnou udělat něco samy a zaujme je to. To je pak pro mě největší výhra.
Děláte workshopy i pro dospělé?
Ano, teď jsme měli workshop v broumovské knihovně, kde byla většina dospělých. Vyrobili si nádherná plstěná pouzdra, vznikly z toho krásné výrobky. Bylo to super.
Je podle vás na Broumovsku dostatek prostoru pro malé řemeslné výrobce a lokální produkty?
Myslím, že určitě ano. Prostor tu je, ale samozřejmě ta propagace by určitě mohla být ještě lepší, ale věřím, že tam směřujeme. Vrátila jsem se z velkého města ve středočeském kraji, kde si myslím, že lokální producenti zanikají v tom velkém množství. Broumovsko má naopak otevřené možnosti a věřím, že se to bude zlepšovat.
Dá se řemeslnou prací v dnešní době uživit? Je to vaše práce na plný úvazek?
Já nemám práci, ale poslání – jsem pěstoun. Jinak myslím, že se řemeslnou prací uživit dá, ale tím, co dělám já, bych na nějaké standardní poměry asi úplně nedosáhla jen vlastní výrobou.
Co je při práci s přírodními materiály nejtěžší – samotné řemeslo, shánění kvalitního materiálu, nebo třeba najít zákazníky ochotné za poctivou ruční práci zaplatit?
Tady jsme narazili na jádro pudla. Ono je to vlastně složité víceméně všechno. Materiál můžete sehnat z jakékoliv ovce, ale já pro svou práci potřebuji kvalitnější materiál. Ovečky, které máme u nás v republice, mají velmi hrubou srst, takže jejich vlna se nedá použít třeba na oblečení, které přichází přímo do kontaktu s pokožkou. Bohužel už tady nemáme ani zpracovatele, který by dodával již zpracovanou vlnu – vloni tato jediná výrobna ve východních Čechách zanikla. Pár přádelen tady ještě je, ale ty ceny jsou hodně vysoké.
Jinak z místních produkcí mám velmi kvalitní zdroj, a to je farma Wenet, od které získávám vlnu z alpak, anebo i tu ovčí vlnu, ale tu si pak sama musím zpracovat od A do Z.
Jak dlouho některé výrobky vznikají?
Většinou jsou to hodiny a hodiny práce. U háčkovaných věcí je to časově velmi náročné. Pokud si tu vlnu sama zpracovávám, tak je to čistého času třeba 40 hodin práce. Pokud tu vlnu dostanu už zpracovanou, tak je to třeba kolem 20 hodin práce, než vznikne pončo nebo šátek. Od toho se pak samozřejmě odvíjí cena, která někdy lidem přijde možná vysoká.
Nedávno jste získala ocenění Srdcař roku v krajském kole soutěže Živnostník roku. Co pro vás toto ocenění znamená a jaké reakce ve vás vyvolalo?
To by možná nejlépe řekla moje dcera, protože tam byla se mnou. Já jsem to vůbec nečekala. Šla jsem tam s tím, že jsem měla slzy na krajíčku, obrovsky mě to dojalo. Vůbec jsem nečekala, že by to mohl získat takový maloproducent. Nevím, jak se to podařilo. Mám pocit, že jsem to ještě doteď nezpracovala. Ale jsem obrovsky vděčná.
Kdy budou známy výsledky celostátního kola?
Celostátní finále se bude konat 10. prosince.
