Mladí vs. kultura: Problém, nebo příležitost?

Edmund Hartwich, Jan Gruner a Jan Bouček Sobota, 2. května 2026

Sdílet na:

Mohlo by se zdát, že mladí lidé na kulturu kašlou. Je tomu skutečně tak? A pokud ano, stojí za tím touha, či potřeba se osamostatnit? Nebo je to skutečnost, že prožíváme dynamické a diametrálně odlišné proměny kultury pod vlivem sociálních sítí? „Byl to vlastně náš první pokus o takový typ akce. A mladí lidé tam skoro vůbec nepřišli,“ říká o pokusu udělat akci pro mladé Šimon Mach, vedoucí Centra kultury, vzdělávání a sportu v Polici nad Metují.

Dostat mladé lidi na akce? To je oříšek. Šimon Mach

Co nejvíc motivuje mladé lidi vyrazit na nově vznikající kulturní akci?

Hodně záleží na samotném konceptu a na tom, jak se akce zpropaguje. Jestli působí jako něco nového, svěžího, co stojí za pozornost. Já osobně mám rád tradiční vesnické akce — chodil jsem na ně odmala, chodili tam moji kamarádi i rodiče. U nových akcí, které ještě nemají tradici, je těžké mladé lidi přilákat. Upřímně nevím, jak je tam dostat. Je to pro mě takový oříšek.

Jak velkou roli hraje u mladých lidí pocit, že jsou součástí akce, která se koná poprvé, nebo že jsou průkopníci určité kulturní události?

Myslím, že velkou. Já sám mám rád, když jsem u něčeho nového. Lidi, kteří jsou tvořiví, aktivní a rádi se účastní kulturních věcí, mají tendenci chtít být u zrodu nových konceptů a projektů.

Rozhodně propagace na sociálních sítích má výrazný dopad na účast mladých.

Do jaké míry ovlivňují sociální sítě účast mladých na kulturních akcích?

V mojí generaci hraje největší roli Instagram. Tik Tok nepoužívám, takže netuším, jak moc to funguje tam. Facebook mladí skoro nepoužívají — já osobní účet ani neotevřu. Takže za mě: primárně Instagram. Ale rozhodně propagace na sociálních sítích má výrazný dopad na účast mladých.

Co nejčastěji odrazuje mladé lidi od účasti na nových kulturních akcích? 

Možná obava, že budou platit za něco, co nemusí být dobré. Nechtějí být úplně první bez jakékoli zpětné vazby od ostatních.

Co by podle vás organizátoři měli udělat, aby nově vznikající akce splnila očekávání mladých lidí?

Zjistit, co mladí v dané lokalitě opravdu chtějí. Je rozdíl dělat akce ve velkém městě a v malé obci, kde je mladých málo. Něco „ušitého na míru“ může být v malých obcích složité.

Zjišťujete nějak očekávání mladých lidí? Dělali jste šetření nebo dotazníky?

Dělali jsme jedno dotazníkové šetření, ale nebylo zaměřené přímo na mladé. Rozdávalo se v obci jako příloha měsíčníku. Odpovídali hlavně starší lidé a spíš dávali tipy na akce, než aby psali, co sami chtějí. Možná jsem ten dotazník špatně sestavil — to je moje chyba.

Může být účast mladých lidí faktorem, který rozhodne o tom, zda se nová kulturní akce uchytí a stane se tradicí? 

Ano, myslím si, že je to velmi důležitý faktor. Třeba teď, když jsme pořádali koncert čtyř kapel v Polici — byl to vlastně náš první pokus o takový typ akce. Delší hudební večer s barem, zakouřenou atmosférou, prostě klasický koncert, jen pořádaný námi. A mladí lidé tam skoro vůbec nebyli. Z té věkové kategorie dorazil maximálně někdo z kamarádů kapel, kteří ale většinu času trávili v backstage, takže netvořili skutečné publikum.

Autoři jsou studenty Gymnázia Broumov.

Článek vznikl jako výstup workshopů kulturní publicistiky pro veřejnost a studenty, které pořádal zpravodajský web Naše Broumovsko za podpory Královéhradeckého kraje.