Radim Vít z lomu Rožmitál: Hodně lidí neví, že tady lom je

Text a foto Nikol Trnovcová, Hana Valentová Úterý, 9. září 2025

Sdílet na:

Lom v Rožmitále je tak trochu skryté místo. Ani u vstupu ještě člověk netuší, co ho čeká za další zatáčkou. Jdeme po prašné cestě mírně vzhůru, občas nás mine veliký vůz naložený kamenem. U začátku naučné stezky Lom Rožmitál se krajina poprvé otevírá: tady byl kdysi kopec, dnes již odtěžený. O kousek dál, pod lesem, stojí přízemní dřevěná budova – zázemí pro lidi, kteří v lomu pracují. Jedním z nich je Radim Vít, strojník a řidič, který v lomu pracuje už pět let. Obsluhuje velké stroje, vozí kámen a nakládá ho zákazníkům. „My tu vlastně přetváříme přírodu,“ říká.   

"Pomáháme budovat infrastrukturu pro Broumovsko a Královéhradecký kraj." Radim Vít, vpravo

Co vás na práci baví?
Jsme na čerstvém vzduchu a v přírodě. A jsme dobrá parta, držíme při sobě. Každý ví, co má dělat.

Jako kluk jsem chtěl dělat na takových strojích. Ale zároveň je to velká zodpovědnost. Sedíte třeba na nakladači, který má skoro dvacet tun, a s tím už se musí zacházet s rozumem. Stačí jeden špatný pohyb joystickem a hned může být problém. Proto je každý zodpovědný. Pro mě je to určitě lepší než dělat ve fabrice na směny. Tam jsem byl dřív a tohle je úplně jiný život.

Jak jste se dostal k této profesi?  

Vystudoval jsem strojírnu v Hronově. Pak jsem dělal různé práce a nakonec se dostal sem. Pracuje tu i moje maminka. 

Čím je lom Rožmitál zvláštní?

Jsme jediný lom v okrese Náchod, další lomy jsou až v Trutnově. Hodně lidí ani neví, že tady lom je. Vytěžíme tu asi 100 tisíc tun kamene ročně. Třeba v lomu v Polsku se ročně vytěží asi milion tun. Rozdíl je dán i tím, že my jsme na území CHKO a dodržujeme pravidla, abychom to tady nezdevastovali, takže naše práce není na přírodě ani tolik vidět.

Myslím, že Česko má dobrou legislativu, aby těžba nebyla o tom, že přírodu jen vydrancujeme.

A to se mi líbí, myslím, že Česká republika má v tomto dobrou legislativu, aby těžba nebyla o tom, že přírodu vydrancujeme a inkasujeme peníze. My se staráme, aby to tady bylo pro budoucí generace. Až se tenhle prostor vytěží, tak se to tu zalesní a z dálky nebude vůbec vidět, že tu něco takového bylo. Třeba tu bude jednou jezero a rekreační území pro budoucí generace. 

Kdy by to mohlo nastat? 

Třeba v horizontu sta let.

Tak dlouho se tu ještě bude těžit?

Plán těžby je teď zhruba do roku 2035. Nebo do vytěžení zásob. Říká se tomu odborně Plán otvírky, přípravy a dobývání. Myslím, že naplníme těch 10 let a pak by těžba měla pokračovat směrem na Bobří vrch. Jsou tu ještě tak čtyři miliony tun kamení.

Kolik vás tu pracuje?

Dohromady je nás tu asi deset. 

Vzpomenete si na nějakou konkrétní situaci, kdy jste si řekl, že jste opravdu hrdý na to, kde pracujete?

Málokdo si to uvědomuje, ale po kameni z lomu každý den jezdíme. Taky se na něm staví domečky. Dá se říct, že naše práce pomáhá budovat infrastrukturu pro Broumovsko a Královéhradecký kraj.

Mám tu kořeny

Pocházíte z Broumovska?

Jsem z Křinic. A Křinice jsou ulice Broumova. 

Jak se vám na Broumovsku žije?
Je tu dobrá příroda. Ale finančně je to tady špatný. Když to srovnám s chlapama, co dělají jinde… Podle mě by mohly být platy vyšší. Chápu, že podnikání není jednoduché, ale zaměstnanci podnikateli vydělávají peníze a měli by být ohodnoceni líp. A lidi se tu opravdu neflákají. Jenže když to někdo nevydrží, radši odejde – spousta známých šla do Hradce nebo do Prahy, kde je to finančně lepší. Myslím si, že se sem nikdo zpět nevrátí. No, možná až na důchod. 

Když člověk začne studovat po 12 letech, tak je to náročné.

Chtěl jste někdy odejít?

Už kolikrát, ale je mi přes třicet a už se mi nikam nechce. Mám tu kořeny... Ale asi kdyby nebylo zbytí... Kdyby tady ten lom nebyl, tak nevím, co bych před těmi lety dělal. 

Doplňoval jsem si teď vysokoškolské vzdělání a věřím, že to je dobrá investice do budoucna. Byly to ale krušné začátky, když člověk začne po 12 letech studovat, tak to bylo náročné. Dojížděl jsem do Ostravy každý týden, bral jsem si na to dovolenou. Tak jsem byl teď skoro čtyři roky bez dovolené. Ale myslím, že vzdělání se neztratí. 

Mé další kroky teď směřují k Hasičskému záchrannému sboru do Poříčí. A rád bych pokračoval ve studiu v nástavbě na inženýra. 

Když z lomu odejdete, bude těžké najít náhradu?

Každý je nahraditelný. V každé profesi je to stejné – musí se najít někdo, kdo se to naučí a kdo to bude chtít dělat. A pak už záleží, jak dlouho u toho vydrží. 

Člověk musí mít strojní průkaz a profesní papíry. Není to tak, že člověk nic nemusí umět, nebo že si tu jen posedí. Tady se prostě musí zvládnout různé činnosti a umět zastoupit druhého – musí umět vše od sváření po nakládání.

Co vám dělá v životě radost?
Život. Občas si taky udělám radost. Třeba nedávno jsem byl po dlouhé době na něco hrdý, když jsem si udělal tu vysokou školu. Beru to tak, že jsme na světě a člověk se s tím prostě musí popasovat. Není to jednoduché, a nikdo to neříkal, že to bude jednoduché. Jaký si to každý udělá, tak to bude mít.

Jste součástí komunitního života na Broumovsku?

Nejsem členem žádné skupiny, jen dobrovolně pomáhám u hasičů v Křinicích a hraju fotbal v Heřmánkovicích. Do hospod moc nechodím, to je v dnešní době fakt drahé. 

Sledujete politiku a chodíte k volbám?

Ano, chodím k volbám. To je asi tak jediné, co s tím člověk může udělat. Myslím si, že politika je strašně složitá. Někdo něco slíbí a jak to pak dopadne. Ale jo, někoho si tam vybereme, ať pak aspoň můžeme říct, že jsme volili. 

Moje svoboda končí, kde začíná nos druhého. A zákony jsou od toho, aby se dodržovaly.

Sledujete, co se děje ve světě? Odkud čerpáte informace?

Sleduju občas Český rozhlas nebo ČTK (Česká tisková kancelář), občas Reuters. Mě spíš fascinuje, že někteří lidi věří tomu, co si kde přečtou. I když v dnešní době je to těžké, každý si může psát cokoliv. Na sítě může člověk dát cokoliv a jsou tam lajky a sledovanost. Dříve psali žurnalisté, měli na to školu a ani by jim neotiskli jen tak cokoliv. 

Ale toto už se musí začít učit děti ve školách – kritické a zdravé myšlení. Jak říkal Komenský „nevěř všemu, co vidíš a slyšíš“. Zvláště dnes s umělou inteligencí. Myslel jsem si, že rozeznávám, co je umělá inteligence (AI) a co realita, ale dnes si člověk musí pustit video šestkrát po sobě, aby zjistil, že je to AI. Je to průšvih. Na tohle by měla být i nějaká legislativa. Každý si nemůže dělat, co chce, to prostě ani nejde. To by byla anarchie, ale to nikdo nechce. Moje svoboda končí, kde začíná nos druhého. A zákony jsou od toho, aby se dodržovaly. Lidi nejsou tak vyspělí, aby mohli žít bez zákonů. Ale jinak teď v ČR se máme fakt moc a moc dobře.

Co byste vzkázali ostatním lidem na Broumovsku?
Až zatnou zuby a vytrží to. Bude líp. Možná. 

Máte nějaké oblíbené místo na Broumovsku?
V Broumově je to všude hezký. Příroda je tady suprová. Když člověk dřív jezdil na Slavný, tak tam nebyla ani noha a dneska je tam půl národa. Takže až takhle je tady hezky. 

Chcete se dozvědět víc? Sledujte naše stránky - ještě dnes zveřejníme video z lomu Rožmitál a pokračování rozhovoru s Radimem Vítem.