Vyřezávat sochy je pro mě relax, odpočinu si u toho

Kateřina Ostradecká, foto K. Ostradecká a archiv J. Juráska Sobota, 24. října 2026

Sdílet na:

Zvířata, bájné pohádkové postavy, ale i zvoničky nebo betlémy. To všechno vyřezává ze dřeva Jan Jurásek (47) z Heřmánkovic, původní profesí automechanik. Vyřezávání soch se věnuje už 9 let, jeho díla zdobí domovy i zahrady v Čechách i v zahraničí. Co ho na práci s dřevem baví nejvíc? A jak se mu žije na Broumovsku? Čtěte další příběh ze série rozhovorů Hlasy Broumovska.

Před vaším domem mě přivítala spousta vyřezávaných soch. Kolik už jste jich vyřezal, máte to spočítané?

Úplně spočítané to nemám, ale určitě to bude už několik stovek.

Jak jste se k vyřezávání dostal?

Viděl jsem to v televizi a zaujalo mě to. Šel jsem to zkusit a šlo to, tak jsem se do toho nakonec postupně pustil. Začal jsem menšími výtvory, jako třeba stromečky, ty byly jednoduché. Nakonec jsem se dostal ke složitějším postavám a figurám, například k betlému. U rybníka Brodský mám sousoší tvořené čtyřiceti zvířaty, nazvané Brodíkova archa. Taky je tam více než tři metry vysoké sousoší „Brodíci“ a několik menších soch. Sice jsem vystudovaný automechanik, ale prostě mě začala bavit práce se dřevem.

Vzpomenete si na svou úplně první sochu?

První byl andílek, taková menší postavička v jednoduchém stylu, vyrobená z modřínu.  Dodneška ho máme doma. První sochy máme vlastně všechny doma, v obývacím pokoji. Teď už to bude devět let, co jsem s tím začal, první sochu jsem vyřezal v roce 2017.

Co vás na práci se dřevem nejvíc baví?

Je to živý materiál, ve kterém vnímám teplo. Není studený, jako třeba železo. Líbí se mi, co všechno z toho může vzniknout. Že dříví, které by jinak šlo do kamen, můžu krásně využít – a někomu to pak může zdobit zahradu nebo domov.

Je to pro vás relax?

Když si řežu pro sebe a můžu vyřezávat, co chci, tak ano. Pak mě to baví a psychicky si u toho odpočinu. Pokud je to zakázka pro někoho jiného, tak už se musím přizpůsobit a brát ohledy, a to už je něco jiného.

Jak dlouho trvá vyřezat takovou sochu? Třeba konkrétně tohoto velikého draka, který tady trůní vedle nás?

Tenhle drak je lepený z více kusů, takže to je o něco složitější. Myslím si, že vyřezání trvalo tak deset dní. Jinak je to u každé sochy jiné, záleží, kolik na to mám zrovna času.

Jak taková socha vzniká? Pracujete podle náčrtu, nebo necháváte prostor fantazii?

Já dělám všechno podle fantazie, z hlavy. Každý se mě ptá, jestli si něco připravuju dopředu, ale není to tak. Žádné náčrty ani předlohy si nedělám. Prostě to v tom dřevu vidím. Většinou začínám od hlavy a pokračuju dál. Mám asi dvanáct motorových pil, každá má jinou lištu a jinou sílu řetízku. Začínám od těch největších – udělám hrubý tvar a pak postupně přidávám detaily, které dělám speciálními frézkami.

Sochy se pak něčím natírají?

Ano, musí se natřít lazurou, jinak by pak dřevo venku trpělo a rychleji by zestárlo, začalo by se drolit.

Jaké dřevo nejraději používáte?

Dub. Je to tvrdé dřevo, vydrží kupu let, lze ho krásně vybrousit dohladka, nechlupatí a nemá tolik prasklin. Dá se vyřezávat z každého dřeva, ale musí se počítat s tím, že to postupem času může popraskat. Některá dřeva praskají víc – většina udělá jednu velikou prasklinu, oproti tomu dub udělá hodně malých prasklin, které ale tomu celku nijak neuškodí.

Vaše sochy si objednávají obce, penziony i soukromníci. Jaké motivy lidé nejčastěji chtějí a překvapila vás někdy nějaká objednávka?

Lidi si hodně objednávají sovy nebo zvoničky. Že by mě něco vyloženě překvapilo, to se asi nestalo. Možná kdysi, když mě oslovil kamarád s tím, že má kmen a jestli by z toho šlo něco udělat. Tak jsme se k němu jeli podívat, ale bylo dost hnusně a spousta bláta, tak jsme na to koukali z dálky. A když pak náklaďák s tím obrovským kmenem přijel k nám, to jsem teda hodně koukal a přemýšlel, jak budu s něčím takovým vůbec manipulovat.

Co z toho nakonec vzniklo?

Právě ta zvířata pro rybník Brodský. Kamarád to nechal na mně, chtěl prostě česká zvířata. Nakonec jsem jich vyřezal kolem čtyřiceti a doteď tam zdobí pláž.

Kam nejdál v Čechách doputovaly vaše výtvory?

Myslím, že sochy mám asi v každém koutě Čech. Kromě toho i v Holandsku, Německu nebo na Slovensku.

Která ze soch, které jste dosud vytvořil, je vám osobně nejbližší?

Přál jsem si domů udělat betlém, to se nakonec podařilo a je to taková moje srdcovka. Každý rok k tomu něco přidělávám. Vždycky v prosinci ho vystavíme před barákem a děláme takové adventní rozsvěcení pro známé a pro lidi z Heřmánkovic. Je to docela oblíbená akce, každý rok se přijde podívat kolem stovky nebo sto padesáti lidí. Letos poprvé to chceme dělat na první adventní sobotu. Betlém tu máme vystavený až do konce února, každý den od pěti ho rozsvěcíme, takže kdo má zájem, může se přijít podívat.

Jak dlouho jste ten betlém vyráběl?

Myslím, že ho dodělávám už tak šest let. První rok jsem udělal svatou trojici plus oslíka a volka. Pak každý rok přibylo něco nového – Tři králové, anděl, pasáček… Teď má už dvanáct figur.

Pocházíte z Heřmánkovic?

Pocházím z Olivětína, ale manželka je z Heřmánkovic. Máme tady barák a jsme tu spokojení, je tu klid.

Jak se vám na Broumovsku žije?