Kostel sv. Anny

Barokní kostel sv. Anny je významnou součástí tzv. broumovské skupiny kostelů, vystavěných ve 20. letech 18. století na objednávku broumovského kláštera. Nachází se v místní části Meziměstí (Vižňov), uprostřed vesnice v areálu bývalého hřbitova, kde tvoří dominantu celému okolí. Kostel je od 1. července 2022 chráněn jako národní kulturní památka.

Historie
Původní dřevěný kostel ve Vižňově je doložen již v první polovině 14. století. Až do třicetileté války sloužil jako farní, později byl filiálním kostelem vernéřovické farnosti. Nový, již zděný kostel byl postaven v letech 1724–1728 z podnětu broumovského opata Otmara Daniela Zinkeho. Architektonický návrh je připisován Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi, vlastní stavbu vedl zednický mistr z Broumova. Věž byla vystavěna Johannem Heinrichem Opitzem z Ruprechtic. Původně šindelová střecha byla v roce 1903 nahrazena břidlicí a v 90. letech 20. století pak plechovými, červeně natřenými šablonami.

Architektura
Kostel sv. Anny je postaven jako neorientovaná barokní stavba z lomového kamene, s průčelím obráceným k východu. Má hluboce oválný půdorys, s bočními stěnami lehce konkávně prohnutými a přístavky na kratších stranách – na západě kněžiště a sakristie, na východě kruchta a hranolová věž. Výrazná valbová střecha je členěna složitým systémem zakřivených ploch, které sledují vlnivý půdorys stavby. Fasáda kostela je členěna pomocí barokních profilovaných říms a lizénových rámů. Kombinuje šedou zdrsněnou omítku s bílými architektonickými detaily. Věž je zakončena barokní osmistěnnou bání s lucernou a cibulí, zakončenou křížem.

Interiér
Interiér je řešen jako eliptický sál o rozměrech 15 × 24 metrů, s osmi masivními pilíři členěnými toskánskými pilastry, které nesou výraznou dvoudílnou římsu. Strop je trámový, rovný, s vysokými náběhy. Presbytář je menší, zaklenutý českou plackou, a v jeho klenbě je dochována malba Boha Otce v oblacích.
Hlavní oltář nese obraz „sv. Anna učí Marii“ z roku 1889 od vídeňského malíře K. Schüllera. Významnou součástí mobiliáře je i dřevěná empírová kazatelna s korintskými sloupky a figurální výzdobou, na stříšce je socha kajícího se Krista. Původní barokní výzdoba byla v průběhu let z velké části odstraněna a zejména po krádeži v roce 1990 nahrazena či uschována v depozitáři.

Areál kostela
Kostel sv. Anny je součástí zachovalého barokního areálu, který zahrnuje také márnici, sochu sv. Jana Nepomuckého a kamennou hřbitovní zeď. Márnice i zeď byly pravděpodobně vystavěny současně s kostelem. Socha sv. Jana Nepomuckého byla do areálu přemístěna z mostu v Meziměstí a představuje kvalitní kamenosochařské dílo. Areál je volně přístupný, ale nachází se v silně zchátralém stavu. Do kostela zatéká, omítka opadává a bohoslužby se zde nekonají. V interiéru je patrná vlhkost, mech na podlaze, a na některých místech chybí větší kusy omítky.

Současnost
Vižňovský kostel je jedním z architektonicky nejzajímavějších kostelů broumovské skupiny. Přesto se v současnosti nachází ve vážném technickém stavu, vyžaduje kompletní rekonstrukci a ochranu před dalším chátráním. Jako národní kulturní památka si však i nadále zaslouží pozornost odborné i laické veřejnosti, a především péči, která odpovídá jeho významu.