Zámeček Bischofstein

Barokní zámeček Bischofstein se nachází na okraji osady Skály, v lesním hvozdu nedaleko Teplic nad Metují. Je obklopen pískovcovými skalami s mnoha lezeckými terény, malebným jezírkem a zříceninou gotického hradu dříve nazývaného Katzenstein, nyní hrad Skály.

Zámek je zajímavá patrová obdélná stavba s mansardovou střechou. Do patra vede venkovní dvouramenné schodiště s arkádou na toskánských sloupech. Naproti zámku stojí úřednická budova z roku 1841 v klasicistním stylu zvaná Nový zámek, který vznikl zřejmě přestavbou hospodářského objektu.

Původní tvrz s hospodářským dvorem nechali po roce 1582 postavit Čertorejští z Čertorej. Celé skalské panství získal v polovině 16. století Bernard Žehušický z Nestajova, který začal budovat v  podhradí skalského hradu hospodářský dvůr a v tom pokračoval i jeho nástupce Jan Žehušický z Nestajova. V roce 1576, když jeho bratr Hertvík prodával Skály bratrům Bohdaneckým z Hodkova, se již hovoří o nově postaveném sídle. Po roce 1580 měnil objekt často své majitele, avšak roku 1622 jej koupil první královéhradecký biskup Matyáš Ferdinand Sobek z Bílenberka, a to jako majetkový základ nově založené královéhradecké kapituly. Za biskupa Sobka z Bílenberka došlo roku 1666 k přestavbě tvrze na zámek. Ten sloužil jako letní sídlo biskupa i hradeckých kanovníků. Před podélné průčelí bylo postaveno podklenuté schodiště na osmi toskánských kamenných sloupech a byla vztyčena věžička.

Roku 1825 byl zámek přestavěn v empírovém stylu a roku 1841 dala vybudovat královéhradecká kapitula v severozápadní části areálu skalského dvora – naproti starému zámku – novou klasicistní budovu sloužící potřebám správy dvora, neboť starší zámek v této podobě již nevyhovoval. Nad hlavním vchodem byla zasazena deska, na níž je budova označena názvem úřednický dům (Amtsgebaude), ale běžně byla označována jako „Nový zámek“. Obě budovy náležely královéhradecké kapitule až do roku 1948, kdy při druhé pozemkové reformě přešly spolu s celým dvorem do majetku státu.

V tzv. starém zámku byla Jiráskovým muzeem v Praze zřízena malá expozice vztahující se k jeho románu Skály. Alois Jirásek totiž umístil do prostředí zámečku a zříceniny hradu děj románu z pobělohorské doby. Hrdinové románu i jeho děj – setkání starého otce, nekatolíka se synem, jenž se stal kanovníkem hradecké kapituly, je sice romanticky a líbivě napsán, ale k historické realitě má velmi daleko.

Státní statek nebyl příliš dobrým pečovatelem o stavební objekty areálu, proto byl v roce 1974 celý areál předán tehdejšímu národnímu podniku Stavební geologie Praha. Malé muzeum bylo zrušeno, zchátralé hospodářské budovy byly strženy a vlastní „zámecké“ objekty byly tímto podnikem opraveny a přizpůsobeny na nové využití – na podnikové rekreační středisko. Prostor celého areálu pak byl parkově upraven. Rekonstrukce, která do značné míry obnovila někdejší podobu celého areálu, skončila roku 1981. Od roku 1989 je celý komplex využíván jako penzion s restaurací umístěnou v barokním zámečku a veřejně přístupnou všem návštěvníkům.