Fenomén Přejezd Javořích hor – Memoriál Emericha Ratha

Milan Hlaváček, foto archiv účastníků

Pondělí, 7. února 2022

Sdílet na:

Přinášíme krátkou reportáž ze sobotního závodu pohledem pravidelného účastníka

Vše, co jsme již vykonali, je záhy vlastně vzpomínkou. Stejně tak se jí stal už 19. ročník memoriálu tohoto neskutečně všestranného sportovce a milovníka lyží zvláště Emericha Ratha.

Kdo byl tento výjimečný člověk, na to bychom potřebovali mnoho stran a času. Po celá desetiletí zapomenutý, snad proto, že každá doba má své vlastní hrdiny, tak nebyl důvod se jím zabývat. Však díky nadšencům z Broumovska, Klubu českých turistů a později účastníků se od roku 2003 koná tento přejezd-přechod Javořích hor jako hold právě velkému sportovci Emerichu Rathovi. Letos, tak jako téměř vždy v posledních letech, panovaly trochu obavy o stavu sněhové pokrývky. Někteří proto raději vyrazili na cestu pěšky, ale byli k zahlédnutí i jedny sněžnice, ale hlavně také kovaní běžkaři. Ač stopa nebyla žádná orlická magistrála, nedali se odradit. Memoriálu se letos zúčastnilo několik desítek závodníků. Jejich počet, ani pořadí v cíli však není důležité, vítězem je účast a myšlenka.

Trasa přejezdu začíná brzy ráno v Meziměstí, vede přes Vižňov a dále přes Ruprechtický Špičák a po hřebenech na Janovičky u Broumova. Je to nádherná, ale velice náročná trasa, a to jak převýšením, tak terénem. Zhruba 20 kilometrů v těchto podmínkách prověří každého účastníka bez ohledu na věk, ale pocit v cíli za to rozhodně stojí.

Zdolat tuto trasu navíc pěšky, v hlubokém sněhu je výkon na několik hodin, což mi potvrdil jeden z pěších účastníků, Martin Hamšík z Meziměstí. Jako opravdu zdatný sportovec přiznal, že to procházka růžovou zahradou opravdu nebyla. „Ujít trasu v hlubokém sněhu zabralo více než 6 hodin. Navíc nahoře bylo hodně sněhu, dost jsme se bořili,“ dodává Martin Hamšík.

Já jako letitý závodník-běžkař smekám, protože i na lyžích se pořádně zapotíte. V dobrých letech, kdy byla dobrá stopa, dalo se to ujet i pod 3 hodiny. Průměrný čas, když není moc dobrá podmínka, je okolo 4 hodin.

Dále už tedy jenom poděkování všem pořadatelům a účastníkům, krásné přírodě, a nakonec i počasí, že se tato událost mohla konat v roce, kdy uplyne 60 let od úmrtí Emericha Ratha. Zachovejme tedy krásné vzpomínky a na shledanou u příštího, již 20. ročníku. Díky všem.