V Polici nad Metují už zraje led
Středa, 10. ledna 2024
.jpg)
Kdo rád bruslí, zase jásá. Rybníky začínají zamrzat, v Polici nad Metují se chystá kluziště. Jak to vypadá s bruslením na Broumovsku a jak se na bruslení podepisují teplé zimy posledních let?
„Když vše půjde podle plánu, měli bychom začít bruslit do konce týdne,“ informuje sportovní referent Martin Balák z Police nad Metují, kde pomalu zamrzá ledová plocha na polickém sídlišti. V Gagarinově ulici za klášterem se na kluziště o rozměrech zhruba dvacet na čtyřicet metrů čtverečních mění asfaltová plocha, která jinak slouží jako dětské dopravní hřiště.
„Kluziště bude volně přístupné, proto prosíme všechny, kteří si přijdou zabruslit, aby se chovali ohleduplně a při odchodu po sobě uklidili,“ říká Balák s tím, že kolem hřiště je i osvětlení, takže se dá přijet i na podvečerní projížďku.
Na vině jsou teplé zimy
V Teplicích nad Metují ledová plocha není, město pro své obyvatele pravidelně rezervuje hodiny na zimní stadionu v Hronově. Podobně to řeší i Adršpach, jen odtud lidé jezdí bruslit do Trutnova. Vstup je zdarma, jen dopravu si musí lidé zaplatit sami. „Ještě před pár lety jsme tady s hasiči chystali ledovou plochu, ale posledních pár let na to nejsou zimy. A když jsme to udělali, tak přišlo tak málo lidí, že se nám to ani nevyplatilo,“ okomentoval situaci starosta Teplic nad Metují Josef Bitnar.
Teplé zimy se podepsaly i na kluzišti v Meziměstí, které poslední čtyři roky nebylo v provozu. „Nemá to cenu. Než to nastříkáme, tak je po ledu. Kvůli dvěma dnům bruslení se to opravdu nevyplatí,“ říká starostka Meziměstí Pavlína Jarešová.
Umělé kluziště?
Současné kluziště v Broumově momentálně čeká na to, až nový dodavatel energií pro Broumov – společnost ČEZ – zapne elektřinu. Nejen vysoké ceny energií, ale taky právě změny počasí a chuť mít ve městě kluziště, které je svým občanům k dispozici celou sezónu, přivedly vedení Broumova ke zvažování koupě umělého kluziště. Umělá neboli syntetická kluziště nespotřebují ke svému provozu žádnou vodu, ani energii na chlazení. Dají se také lépe přemisťovat.
„Na takovém kluzišti se dá bruslit i v deseti stupních. Samozřejmě vždy je to něco za něco. Nenahradí to úplně zážitek z bruslení na ledě. Zároveň by tady ale nebyly žádné výdaje za elektřinu,” říká starosta Broumova Arnold Vodochodský a upřesňuje, že provoz stávajícího kluziště vyjde třeba kolem čtyř set tisíc korun za sezónu. Umělé kluziště by město stálo kolem tří milionů, pak už by však náklady nebyly vysoké. Jen by město muselo platit člověka, který bude brousit lidem brusle, protože umělý povrch to vyžaduje. Zároveň se plocha musí zažehlovat speciální žehličkou. „Kluziště máme každopádně v prioritách města a na to umělé se ještě hodláme jet podívat a vyzkoušet ho,“ dodává Vodochodský.
Pro Broumov by v případě nákupu umělého kluziště byla dostatečná plocha asi pro čtyřicet lidí. Umělá kluziště se dělají pro dvacet, třicet nebo i mnohem více bruslařů. V mexickém hlavním městě Mexico City je plocha pro tisíc lidí, ale i v České republice mu stále více měst dává přednost před klasickým ledem. Trénují na něm také hokejisté v Praze, Jihlavě, Hradci Králové nebo Třebíči a také švýcarští hokejisté HC Davos.
