S pivním knírem k Samaritánce a pískovcovým sloupkům
Při dnešních Nedělních toulkách vystoupáme pod Ostaš, ochutnáme skvělý pramen Samaritánky, prohlédneme si originálně vymodelované pískovcové sloupky v České Metuji a zaposloucháme se do zurčení vlnivé Metuje pod dohledem zarostlého roztomilého skotu. Vyrazíte s námi?
Neděle je sice od slova nedělat, my si ale přesto chceme udělat radost, a tak s kolegyní Míšou vyrážíme za malým touláním. Žďáru nad Metují vládne krásný letní podvečer a my vyrážíme od vlakové stanice po žluté do středu obce. Po pěti stech metrech odbočíme vlevo na cyklostezku 4003. Asfaltka nás po chvíli mezi krásnými domky zavede k Expozici zemědělských a hasičských strojů, která je otevřená všem technickým nadšencům od května do října, o sobotách, nedělích a svátcích od 13 do 16 hodin.
Doplnit minerály s pivním knírem
Mezi zlátnoucími poli pokračujeme mírným stoupáním dál až na stolovou horu Ostaš, která je dominantou Polické kotliny a oblíbeným výletním místem s Horním a Dolním skalním labyrintem. Mají tady skvělé pivo, takže neodoláme a s pivním knírem doplníme vypocené minerály. Kdo si chce užít krásné výhledy, může vyšplhat nahoru na Krtičkovu nebo Frýdlantskou vyhlídku anebo si užít přírodní památku Kočičí skály. My máme ale přes sebou ještě kus cesty, a tak vyrážíme příjemnou lesní cestou po modré k prameni Samaritánka.

Díky prameni byl v obci Žďár nad Metují údajně vybudován první vodovod, který byl postaven po dohodě mezi představenstvem polického kláštera a žďárskými sedláky, kteří do výstavby investovali 1360 zlatých a poté domluvili nájem polickým benediktýnům 5 zlatých ročně za používané pozemky. Vodovod byl vysvěcen v roce 1856, kdy byl zároveň nad pramenem Samaritánky vybudován kamenný reliéf, jehož autorem je žďárský kameník Celestýn Šolc. Voda je výborná, chladivá, doporučujeme ochutnat.
Pískovcovou krásu vytvořilo krasovění
A protože modrá je dobrá, pokračujeme po ní stále dál až do České Metuje, kde máme v plánu omrknout přírodní památku „Pískovcové sloupky“. Jde o řadu malých skalních sloupků, originálně vymodelovaných prosakující vodou do tvaru přesýpacích hodin. Jde o jemně písčitou opuku neboli spongilitický slínovec, se kterým si během dlouhých let pohrálo chemické selektivní zvětrávání - tzv. krasovění, díky kterému vznikly tyto skalní útvary.

Od sloupků pokračujeme stále dále po modré Českou Metují. Trasa kopíruje vlnivou říčku Metuji a za obcí nabízí krásná říční zákoutí, jako vystřižená z románů Jaroslava Foglara. Naše kroky za řekou obezřetně sleduje stádo vlasatého skotu a my mu trochu závidíme, že má tyhle ničím nerušené výhledy každý den. Spolu s říčkou se dovlníme až k Maršovu nad Metují, kde z modré uhýbáme na žlutou a zhruba po deseti kilometrech jsme za chvíli zpátky ve Žďáru nad Metují. Trasu s příjemným terénem a krásnými výhledy, kterou jsme ušly za zhruba tři hodinky, najdete na mapy.cz ZDE.









