Benediktini chtějí ve Vižňově těžit kámen, místním se to nelíbí
Obnovit těžbu kamene v malém lomu ve Vižňově a spravovat s ním lesní cesty na Broumovsku. Tento záměr chtěli Benediktini zařadit do změny Územního plánu č. 3, kterou chystá město Meziměstí. Obyvatelé Vižňova se ale bojí hluku, prašnosti a dalších negativ spojených s těžbou a proti záměru se postavili. Zastupitelstvo města Meziměstí, pod které Vižňov spadá, nakonec ve středu 9. září zařazení tohoto záměru do změny územního plánu neschválilo.
.jpeg)
Benediktini na Broumovsku opravují a udržují zhruba dvě stě kilometrů cest, které mají ve svém majetku. Na opravy potřebují velké množství kamení, které by bylo možné těžit v malém lomu ve Vižňově. Ten už kdysi k těžbě sloužil, ta však byla později ukončena a přesunuta do Ruprechtic.
Benediktinská hospodářská správa Břevnov (BHS), která má správu benediktinského majetku na starosti, nyní projevila zájem těžbu v lomu opět obnovit. Na zasedání zastupitelstva města Meziměstí, které se konalo 9. září ve Vižňově, vystoupil Petr Bláha, ředitel BHS, s vysvětlením tohoto záměru.
„Když ještě lom patřil klášteru, kámen na opravu cest už se tam těžil. Pak se těžba ukončila a přesunula do Ruprechtic, kde se za dob socialismu těžil kámen dál, říkalo se tomu zemník. V době, kdy jsme začali majetek restituovat, tak Lesy České republiky tento zemník uzavřely a rekultivovaly a těžba tam skončila. Náš záměr obnovení kamenolomu ve Vižňově by nebyl pro komerční účely, ale pro naši vlastní potřebu na opravu cest, které užíváme nejen my, ale i široká veřejnost,“ vysvětluje Petr Bláha.
Strach z hluku, prašnosti a ztráty vody
Záměr Benediktinů se u vižňovských obyvatel nesetkal s pochopením. Místní lidé se bojí důsledků, které by obnova těžby přinesla.
„Vidíme v tom spoustu negativ, co se týká odstřelu kamene a následné těžby. Lom je blízko vesnice, odstřel a odvoz kamene by způsoboval hluk, zvýšenou prašnost, ničení cest a možnou ztrátu podzemní vody, protože nedaleko lomu je zdroj vody. Nemáme z toho dobrý pocit a nemyslíme si, že by to Vižňovu přineslo něco dobrého,“ uvedl Ondřej Škoda, předseda osadního výboru Vižňov.
Podle slov Petra Bláhy by odstřel kamene v lomu probíhal maximálně jednou za rok, možná i méně často. „Odstřel by tam byl stěnový, což znamená, že kamení nikam nelétá a není pro nikoho nebezpečné. Slouží to jenom k tomu, že se hornina rozruší na malé částečky a z části se potom může použít rovnou a z části se předrtí. V lomu by ani nebyl žádný pravidelný provoz. Kamení tam leží na hromadě a když je potřeba na opravu cest, tak někdo přijede, naloží to a odveze jinam. Nešlo by o každodenní provoz, žádné lomození od rána do večera. Lom by byl spíš v kategorii nějakého zemníku, kde si nabíráte materiál dle potřeby,“ namítá Petr Bláha.
Část kamení by se podle něho vozila lesem a část by jezdila přes Vižňov, s nárazovou četností. „Rozhodně bychom tam nejezdili každý den, ale spíš jen v případech, když se někde dělají opravy. To znamená, že by tam třeba měsíc žádný náklaďák neprojel, pak by jich projelo třeba deset a pak zase nic. Bylo by to úplně něco jiného než třeba kamenolom v Rožmitále nebo Božanově. Bavíme se o nárazovém odvozu,“ dodává Bláha, podle kterého se není třeba bát ani ničení cest, které jsou dle jeho slov na provoz nákladních vozidel nadimenzované a při respektování hmotnosti nákladu k ničení cest nedochází.
„Navíc jsme obci nabídli, že pokud by kamení projíždělo skrz obec, stejně jako tomu je třeba v Božanově, kde lom platí obci za každou tunu nějakou částku, tak bychom něco podobného platili i Vižňovu, což je ale nad rámec našich povinností,“ říká Petr Bláha.
Možné pozitivní přínosy
Podle Správy CHKO Broumovsko by se sice jednalo o významný zásah do II. zóny CHKO Broumovsko, ale otevření malé těžebny kameniva nemusí být nutně jen negativním zásahem do přírody. Ze širšího hlediska to může mít i pozitivní přínosy. Záměr však bude třeba posoudit a zvážit různé veřejné zájmy i jiné varianty.
„Pokud by se jednalo o těžbu nevyhrazeného nerostu pro vlastní potřebu majetkového správce benediktinských lesů, které mají na území Broumovska rozsah přibližně čtyř tisíc hektarů, mělo by se jednat o malý zásah do území, v podstatě v rozsahu historického lůmku. Pro lepší představu je taková těžba svým rozsahem podobná tomu, co probíhalo v místech nedávno ukončené drobné těžebny kameniva, kterou provozovaly Lesy ČR na úpatí Ruprechtického Špičáku nad horním koncem Ruprechtic nebo v zemníku Heřmánkovice v lesích nedaleko rybníku Červeňák. Aktuální konkrétní rozsah záměru, zákres v mapě, způsob dobývání a předpokládané objemy těžby nám ale nebyly dosud sděleny,“ uvedl Petr Kuna, krajinný ekolog a zástupce vedoucí Správy CHKO Broumovsko.
Správa CHKO eviduje v lokalitě bývalého lomu nad horním koncem Vižňova podle plánu péče významnou lokalitu č. 121 Lom Vižňov, kde se nachází zajímavý odkryv ryolitového komplexu noworudských vrstev. Jedná se o geologickou lokalitu významnou z hlediska odkrytí reprezentativních hornin daného území historickou těžbou. Případné otevření lomu malé velikosti nemá podle Petra Kuny na odkryv negativní vliv, naopak pro prezentaci geologické zajímavosti může být spíše pozitivní.
„V případě lůmků v Heřmánkovicích a Ruprechticích byla ještě před patnácti lety těžba provozována v souladu s předpisy. Tato drobná těžba byla praktická pro opravy lesních cest, omezovala se tak těžká doprava kameniva z velkých lomů v okolí a pro opravy cest byl využíván místní kámen, což bylo z hlediska ochrany přírody příznivé,“ dodává Petr Kuna.
Zastupitelé Meziměstí jsou proti
Podle místostarostky města Meziměstí Evy Mückové jde o citlivé téma. „Na jednu stranu rozumím záměru Benediktinů, ale na druhou stranu musíme dbát na rozvoj lokality a zdraví občanů. Zmíněná lokalita je zásobárnou pitné vody, v bezprostřední blízkosti jsou prameniště, vodárna je cca 30 metrů od lomu, potrubí 10 metrů od cesty kolem lomu, voda z těchto zdrojů zásobuje Vižňov až po hasičárnu. Je zde mnoho neznámých a k tomu vezměme prašnost, hluk, nevyhovující komunikace, domy v bezprostřední vzdálenosti od sinice, provoz kolem mateřské školky. A jelikož nám všem zastupitelům jde o rozvoj obce, o ochranu majetku města, občanů a o ochranu zdraví v celém Meziměstí, a protože si vážíme vody jako největšího bohatství, které u nás i na Broumovsku máme, byli jsme až na jednoho zastupitele proti zařazení podnětu Benediktinů do Změny Územního plánu č. 3,“ vysvětluje Eva Mücková.
Její slova potvrzuje i Ondřej Škoda, předseda osadního výboru Vižňov: „Všichni vižňovští, kteří se účastnili zasedání zastupitelstva ve Vižňově, očekávali, že se to nepovolí. Dopadlo to dobře a jsme rádi, že tento záměr nebyl schválen.“
