Inspirace pro Broumovsko

Michaela Mašková, foto P. Jenková Sobota, 18. dubna 2026

Sdílet na:

Co mají společného společnosti Plastia, Sonnentor a město Žďár nad Sázavou? Mohou být dobrým příkladem a inspirací ostatním regionům i firmám. Právě tyto společnosti a jedno město jsme v březnu navštívili v rámci Studijní a inspirační cesty za sociální inovací, kterou pořádal Broumov 2028+ v rámci svého tříletého projektu Sociálních inovací.

I práce s daty může být zábavná. IT Neškola, Žďár nad Sázavou

Nevzhledná budova v centra města Žďár nad Sázavou na sobě nese charakteristické znaky architektury, kdy se vládlo pod heslem „soudruzi sobě“. Tohle období připomínají i schodiště a chodby, jimiž se dostáváme do prvního patra. Pak už se však nestačíme divit. V moderně uspořádané místnosti je pořádně živo, v zadní části sedí alespoň třicet mladíků a hned vedle dveří probíhá zkoušení robotické ruky a virtuálních brýlí. „Vítejte v IT Neškole! Právě dnes tu probíhá prezentace firem a fakult pro studenty, kteří mají zájem zakotvit v technických oborech, především IT,“ vysvětluje ředitel školy Tomáš Pleva, jeden z lidí, kteří za vznikem žďárské školy stojí.  

Cílem je, aby místní firmy měly specialisty a výhodou je, že naši studenti pracují rovnou na konkrétních projektech.

Město Žďár nad Sázavou, zdá se, pochopilo, jakým směrem se vydat. Založení IT Neškoly reaguje na požadavky zaměstnavatelů, jaké zaměstnance potřebují a nabízí rozvoj vzdělávání v IT, a to pomaturitní formou. Výuka probíhá po odpoledních, o víkendech i on-line. „Od záměru k realizaci uběhly necelé dva roky. Podařilo se nám získat podporu od partnerů ze soukromého sektoru i z kraje Vysočina, který nám dává 2,5 milionu korun ročně. Cílem je, aby místní firmy měly specialisty a výhodou je, že naši studenti pracují rovnou na konkrétních projektech,“ říká Tomáš Pleva.

Žďár nad Sázavou řeší velmi podobné problémy, jaké známe z Broumovska – město skokově zestárlo, skončil průmysl, mladí odsud odcházejí, protože do Brna i Jihlavy je to vcelku blízko. Po studiu se jich vrací jen málo. „Chceme, aby Žďár nad Sázavou bylo zdravé město a rozhodli jsme se proto podpořit podnikavost a technické zaměření dětí už od útlého dětství. Nastartovali jsme spolupráci na platformě škol, učitelů, města, firem i neziskovek, vytváříme inovační infrastrukturu,“ říká nám z obrazovky počítače zástupce města Vojtěch Dvořák. Na schůzku se připojil on-line, máme však dostatek příležitostí se vyptávat.

Ve městě funguje také organizace připomínající broumovskou Ulitu, jmenuje se Active a je to největší středisko volného času v Kraji Vysočina. „Máme více než dva tisíce dětí v 70 kroužcích. Kromě těch humanitně zaměřených se orientujeme hlavně na technické obory jako je robotika a další a část z nich realizujeme přímo ve firmách. Firmy se toho nadšeně ujaly,“ usmívá se na nás pan Ptáček, vedoucí Active s tím, že město s firmami společně pochopily, že děti je třeba zaměřit už od dětství. „Máme spoustu soutěží jako třeba Hvězda Žďáru a ty nejlepší děti chceme vyvést do Cernu,“ chlubí se.

Na plasty trochu jinak

„Kraj Vysočina se po letech začíná probouzet ze spánku a má své ambice být jedničkou v inovacích,“ prozrazuje nám u stolu v návštěvnické místnosti zakladatelka společnosti Plastia Lenka Novotná, nová členka místní Hospodářské komory. Všude okolo nás se nacházejí výrobky z plastu, především květináče, krmítka pro ptáky, ale i zdravé kelímky na kávu obohacené kávovou sedlinou, mističky na klíčení (microgreen) a nádoby na fermentovanou zeleninu.

Lenka Novotná zakládala firmu Plastia spolu se svým manželem krátce po dokončení vysoké školy, nebylo jim ještě ani třicet. Společnost dnes zaměstnává okolo 80 zaměstnanců a snaží se na podnikání nahlížet jinak. „Pro naše výrobky musíme vždy mít vnitřní motivy, musí to dávat smysl. Máme například produkty pro kompostování, podporujeme tím soběstačnost i dlouhodobou využitelnost našich výrobků, zpětně využíváme odložené květináče,“ vysvětluje žena, která na VŠCHT přednáší o cirkulární ekonomice a zdůrazňuje, že základem je, aby se v Česku i celé Evropě podařilo udržet výrobu a nepustili jsme si do ní čínské firmy.

Sluneční brána v Čejkovicích

„Tady roste radost,“ pyšní se nápis na budově společnosti Sonnentor. Radost je ovšem do budovy jen vstoupit. Všude voní byliny, převažuje intenzivní vůně citrónové trávy. Okouzleni příjemnou vůní pomalu zjišťujeme, že radosti je v Sonnentoru, kam se člověk podívá. „V roce 1999 jsme koupili budovu původního kravína, asi si umíte představit, jak to tu vypadalo. Nechtěli jsme ale stavět novou budovu, chtěli jsme využít starou,“ říká nám jednatel a spolumajitel firmy Josef Dvořáček. Dnes má společnost 190 zaměstnanců a do Čejkovic se za ní vydá ročně více než 100 tisíc návštěvníků. Návštěvnické centrum se totiž stalo vyhledávanou atrakcí a příjem z něj je pro firmu součástí cesty, jak udržet své rozhodnutí nejít se svými produkty do velkých obchodních řetězců. Díky čajovým kolekcím, které produkují například během Vánoc, dávají práci více jak stovce lidí z okolí se zdravotním či tělesním postižením.

Toto rozhodnutí učinili majitelé firmy už v roce 2010 stejně jako udržet celou svou produkci v bio kvalitě. Pro uchování bylin a koření nepoužívají žádné postřiky, například ve skladu proti nim bojují mrazem a feromonovými lapači. Biocertifikace jim také umožňuje vyvážet produkci do Německa, vývoz tvoří 40 procent prodeje a firma má stabilní síť odběratelů. Byliny, z nichž se potom vyrábějí bylinné směsi, pro ně vesměs pěstují malé rodinné firmy rozeseté po Čechách a Moravě. „S našimi subdodavateli udržujeme osobní vztahy, jsme na sobě vzájemně závislí. Koření pak nakupujeme u ověřených pěstitelů v dalších zemích v Asii či na Balkáně,“ vysvětluje Josef Dvořáček, který nás zároveň provádí celou čajovou továrnou.

Sonnentor ji navrhl ve spolupráci s architekty v duchu ekologie, energetické udržitelnosti a s ohledem na zaměstnance, kteří v ní pracují a tráví velkou část času. Za udržitelnost získala budova certifikát Green Low a zajímavostí je, že se v ní topí peletkami, které se vyrábějí z bylinného prachu. Na zelené střeše pak našli svůj domov včely, které proti varaóze nechrání postřikem, ale teplotou.

Sonnentor pak má také svůj vlastní přístup k zaměstnancům: „Naši zákazníci nejsou na prvním místě, na prvním místě jsou naši zaměstnanci. Chceme, aby byli napříč pozicemi spokojení a vytvářeli si také vztah k bylinám, s nimiž pracují. Například každé ráno se část z nich může zúčastnit čajové ochutnávky, kterou pro nás připravuje oddělení kvality,“ vysvětluje Josef Dvořáček dále. Co prý zaměstnanci ale dokáží zvlášť ocenit, je akce „Na kafe s Josefem“.

Mít vizi

Zpátky na Broumovsko odjíždíme nadšeni. Ze všech inspirativních setkáních nevíce vystupuje návštěva Sonnentoru v Čejkovicích, ale velký dojem zanechává i uvažování města Žďár nad Sázavou a přístup společnosti Plastia. Je škoda, že se Studijní a inspirační cesty nezúčastnilo více zástupců broumovských měst a obcí či firem. Je radost vidět, že jde propojovat „město“ a „podnikání“ a společně je dělat s vizí a přesahem pro budoucnost regionu a lidí v něm

Studijní a inspirační cesta se konala v rámci projektu “Rozvoj aktivního občanství ve venkovských oblastech skrze inovativní přístupy lokálních zaměstnavatelů” je financován z ESF prostřednictvím OPZ+ a ze státního rozpočtu ČR.