Okolo kostela v Martínkovicích se chystá kácení starých stromů. Místní je chtějí zachránit

Text a foto Michaela Mašková Středa, 11. března 2026

Sdílet na:

Benediktinská hospodářská správa Břevnov se chystá pokácet skupinu starých stromů okolo kostela sv. Jiří a Martina v Martínkovicích, které z valné většiny leží na jejích pozemcích. Podnět ke kácení vzešel od děkana broumovské farnosti Martina P. Lanžiho. Martínkovický spolek Hoprich podniká kroky pro záchranu stromů.  

V polovině února proběhla u martínkovického kostela sv. Jiří a Martina schůzka, které se zúčastnili zástupci Benediktinské hospodářské správy Břevnov (dále jen BHS), děkan broumovské farnosti Martin P. Lanži, zástupci Správy CHKO Broumovsko a starosta obce Martínkovice Jaroslav Jirka. Společně prohlíželi staré stromy obklopující faru Hoprich a kostel, aby rozhodli, které stromy pokácejí. „Ano, schůzku jsem inicioval já. Již dlouho chci kostel trochu prosvětlit. Stromy jsou staré, objekt zastiňují a ohrožují nejen kostel, ale také hřbitovní zeď a náhrobky,“ řekl Našemu Broumovsku děkan Martin P. Lanži a upozornil že v roce 2024 spadl jeden ze stromů na hřbitovní zeď a poškodil ji.

Z této první schůzky vzešlo rozhodnutí pokácet 15 stromů. Část jich je podél cesty vedoucí do lesa okolo farního areálu, další stromy stojí podél hřbitovní zdi. „Hlavním důvodem je, že stromy jsou poškozené, hrozí pádem. Prokazatelně mají hniloby, došlo k tomu na základě šetření, kterého se účastnilo také CHKO,“ uvedl Petr Bláha z BHS, která je majitelem pozemků. Podle něj BHS nyní řeší problémy, které se odkládaly desítky let. „Tyto problémy nyní ovlivňují naši přítomnost a my v tom musíme fungovat,“ dodal.

Vztah k místu

„Když probíhala schůzka, zrovna jsem odjížděla, jen jsem viděla, že se tu něco děje. V dalších dnech jsem si všimla, že jsou stromy označené,“ říká Anna Smékalová, obyvatelka a majitelka fary Hoprich, která na celou situaci upozornila a ukazuje na barvou označené stromy podél úzké cesty. Právě zde má dojít k pokácení řady stromů, které cestu lemují. Podle Anny Smékalové tu jezdí lesní vyvážečky a cesta je pro ně úzká, jak dokazuje škrábanec na jednom z kmenů.

Obyvatelka Hoprichu se s rozhodnutím stromy pokácet nechce smířit. Začátkem března podala prostřednictvím spolku Hoprich na Správu CHKO Broumovsko podnět k registraci významného krajinného prvku Historického stromořadí v Martínkovicích a zároveň iniciovala další schůzku se zástupci obce, Správy CHKO a BHS.

„Není to jen o nás, že tu žijeme. Lidi mají k místu vztah – chodí sem na procházky, jezdí tu na koních, chodí sem na hřbitov, jsou tady často. Je to nefér vůči všem, kde tu žijí a žijí tu s respektem k přírodě. Kdyby porazili jeden strom, který překáží, tak to překousnu, ale proč všechny?!“ říká Smékalová a dodává, že kulturní dědictví přece nejsou jen budovy a stavby, ale také stromy, které místo dotváří.

Výsledkem je kompromis

„Ano, uskutečnilo se další jednání, po kterém se hodně telefonovalo a podařilo se nám dojít k nějakému kompromisu. Nakonec jsme se dohodli, že některé stromy se namísto pokácení ošetří. Celková bilance je nyní 11 stromů na pokácení a 13 na ošetření,“ vysvětluje dendrolog Petr Kuna ze Správy CHKO Broumovsko.

V oblasti okolo hřbitovní zdi a za kostelem bude pokácen starý dub, který je nakloněný přes hřbitovní zeď ke střeše kostela a vedle stojící lípa. Oba stromy pocházejí z vlny stromových výsadeb okolo kostelů v letech 1850-1870. Kácení však unikne starý solitérní dub, který stojí za hřbitovem z jedné strany zarostlý lesem. Ten bude podle Petra Bláhy z tohoto sevření vysvobozen, aby získal více životního prostoru.

Ošetření velkého dubu vyjde na deset, patnáct, možná i dvacet tisíc korun.

Diskutovalo se také o řadě mladších lip při hřbitovní zdi směrem k lesu, podle Petra Kuny byl požadavek úplně je obnovit. „Diskutovali jsme o tom, protože u dvou stromů nejsou žádná rizika, navrhli jsme tedy postupnou obnovu. Byla o tom velká diskuse, ještě jsem s panem Bláhou telefonoval. Nakonec jsme se dohodli, že jeden strom by se pokácel a čtyři nechali k ošetření,“ vysvětluje dendrolog s povzdechem, že doufá, že se podaří sehnat peníze na ošetření stromů.

Náklady na ošetření starých stromů se pohybují různě. „U kostela je to výrazně nákladnější, protože se ořezané větve musejí spouštět dolů na laně kvůli náhrobkům, hřbitovní zdi a kostelu – ořez velkého dubu vyjde na 10-15, možná i 20 tisíc korun. Méně problémové lípy u kostela asi na 6 tisíc korun, ty s vazbou 12 tisíc,“ odhaduje náklady.

Bude to komplikované

Stromy označené podél cesty však podle Petra Kuny zachránit nelze. Některé jsou prý výrazně nestabilní, u jiných hrozí rozlomení. „Hrušně jsou proschlé a staré, dva javory mají praskliny, hrozí tu rozlomení,“ vysvětluje s tím, že dřevo se tudy z lesa vyváží klasicky na nákladních autech s klecí, a zatímco šířka aut je stále stejná, stromy narůstají a pro řidiče je to náročné. Jiný příjezd do lesa neexistuje.

Velká část stromů je v dopadové vzdálenosti od památkově chráněných objektů.

„Je třeba také myslet na hodnotu památky. Výsledek je velkou vstřícností ze strany správců. Velká část stromů je v dopadové vzdálenosti od památkově chráněných objektů, to by samo o sobě stačilo k pokácení. Majetkový správce má právo rozhodnout o kácení, pokud jsou závažné důvody, ale musí se nás nejprve zeptat na povolení,“ říká Petr Kuna a dodává, že kompromisy se dělají všude – na hřbitovech i v obcích je spoustu starých stromů.

„Podnět k registraci významného krajinného prvku budu brát na poradu a zamyslíme se nad tím. Je to nová věc. V minulosti jsme nemohli v CHKO vyhlašovat registraci významných krajinných prvků, protože to zákon neumožnuje. Platilo, že se to uplatňuje na ty krajinné prvky, které jsou ze zákona vyjmenované – rašeliniště, říční a potoční nivy, lesy, rybníky, jezera. Zásahy na nich vyžadují naše speciální stanovisko a pak teprve pokračuje standardní proces povolování. Obávám se, že to bude komplikované,“ dodává.

Přijďte se rozloučit

Kdy přesně má ke kácení stromů dojít, ještě nebylo stanoveno. Podle Petra Bláhy čeká BHS na povolení obce Martínkovice, ze zákona je však nutné kácet v době vegetačního klidu, která je stanovena do 31. března.

Spolek Hoprich mezitím plánuje komunitní oslavu stromů a rozlučku. „Právně do procesu vstoupit nemůžeme, můžeme to ale udělat po našem a poukázat na hodnoty, které jsou často v těchto rozhodovacích procesech přehlíženy – péče, radost, paměť, krása, pohostinnost, stáří, solidarita a mnoho dalších. Přijďte se rozloučit se stoletými stromy, přijďte je opečovat a ozdobit před jejich pokácením, přijďte jim vyjádřit svou vděčnost za to, co pro svět dělají,“ píše se v pozvánce na akci Ahoj stromy, která se uskuteční na faře Hoprich v v sobotu 14. března od 15 do 18 hodin.  

Podporovat staré stromy a malé koncerty je prostě balzám na duši v těchto temných dobách.

Setkání má být oslavou toho, co nás stromy o nás a našich společenstvích mohou učit, má být vzdorem proti technicistnímu a mocenskému uvažování o prostředí kolem nás. Setkání proběhne formou tvůrčího pikniku a bude probíhat venku. Program pro děti i dospělé bude částečně zajištěn, a přesto úplně otevřen momentálním nápadům a náladám. „Třešničkou na dortu je možnost společného přesunu výletem na koncert do otovické Villy Strooikaas, protože podporovat staré stromy a malé koncerty je prostě balzám na duši v těchto temných dobách, kdy stromy stíní kostelům a války se šíří světem,“ píše se dále. Více informací ZDE.