Police očima studentů architektury 2: Návrat pavlačí i přestavba špejcharu
Studenti architektury pražské ČVUT z ateliéru Tomáše Zmeka, Jonáše Krýzla a Jana Novotného, kteří se celý semestr zabývali Policí nad Metují, se kromě veřejného prostoru a urbanismu věnovali také konkrétním stavbám. V druhé části našeho článku se tak věnujeme návrhům konkrétních staveb jako jsou bytové domy, veřejné stavby i využití špejcharu. Studenti neopomněli ani průmyslové areály.
.jpg)
Každý dobrý projekt musí začít důkladným nastudováním kontextu a stejně tak tomu bylo i u studentských návrhů. Aby dům mohl zapadnout a správně odpovědět na všechny výzvy, je potřeba je nejprve dobře poznat. Proto studenti začali mapováním města, hledáním vhodných pozemků a zjišťováním potřeb. Jejich návrhy tak nejsou pouhým výplodem fantazie nebo vyjádřením estetického názoru, ale především reakcí na nashromážděné informace a objektivní fakta.
Návrat pavlačí
„Když nebudeme mít kde bydlet, co nás přesvědčí zůstat?“ Kruciální otázkou otevřela jedna ze studentek problematiku dostupného bydlení, které se věnovala celá řada dalších. A jejich odpovědi se shodovaly v několika rysech. Studenti volili jednoduché, opakující se půdorysy bytů řazených za sebou a v několika případech spojených venkovní pavlačí. To vzbudilo pozornost, protože pavlačové domy byly typické do začátku 20. století a pak ustoupily. Jak je vidět, díky své úspornosti se ale opět začínají objevovat. „O jejich funkčnosti se budeme moct sami přesvědčit, protože na Ostašské ulici se budou dva takové domy stavět,“ potvrdil také městský architekt Pavel Dostál.
Nové bydlení bylo v několika případech doplněné o provozovny v přízemí, které dovolovaly žít a podnikat ve stejném objektu. Jeden z domů byl navržený jako bezbariérový a cílil na seniory a lidi se zdravotním postižením. V jeho přízemí pak autorka navrhla nízkoprahový klub pro mládež ve snaze podpořit mezigenerační propojení a komunitní život.
Co však tyto projekty spojovalo, byl výběr pozemků. Na základě mapování a analýz města, které předchází každému návrhu, se opakovaně ukázalo, kolik volných a nevyužitých pozemků se v centru města nachází. A právě takové pozemky studentky a studenti vyhodnotili jako nejvhodnější místa pro stavění. Malý bytový dům tak doplnil například malebnou uličku Hvězdeckou vedoucí z náměstí ke hřbitovu nebo ulici Žďárskou vedoucí kolem továrny Pejskar, jež svou podobou autostrády do města příliš nezapadá a nový dům by mohl být jedním z kroků k její proměně.
Kulturní sál a proměna špejcharu
Dalším tématem byly veřejné stavby, a protože Police je úzce spojená s Police Symphony Orchestra, asi nepřekvapí, že dva projekty se věnovaly jeho novému zázemí. Šimon Pavlas se rozhodl umístit nový sál do blízkosti ZUŠky na severní stranu Komenského náměstí. Zde ještě ve druhé polovině 20. století stával hospodářský dvůr, který od středověku tvořil s klášterem jeden celek a který byl v 70. letech minulého století stržen. Tím náměstí ztratilo svoji uzavřenou podobu a na místě dvora vznikl kruhový objezd. „Náměstí v tomto místě má být dostavěné, jako tomu bylo i v minulosti,“ souhlasil architekt Viktor Vlach, který studentské práce komentoval a hodnotil. Zvolená velikost navrženého domu však podle něj byla pro takový pozemek v historickém centru příliš velká.
Jiný přístup zvolila Tereza Novotná, která vycházela z reálného záměru využít pro potřeby orchestru barokní špejchar. Sýpka, která bývala součástí hospodářského zázemí kláštera, je dlouhodobě nevyužitá a orchestr o ni má zájem. Studentka do památkově chráněného objektu navrhla kulturní sál a jeho zázemí umístila do přístavby ukryté v klesajícím svahu z boku stavby. Tím docílila také toho, že obě patra jsou přístupná bezbariérově přímo z terénu bez potřeby stavět výtah. Podobné objekty církevního, zemědělského nebo průmyslového charakteru bývá pro jejich velikost i uzpůsobení obtížné smysluplně využít. Návrh úpravy špejcharu však ukázal, že řešení pro tuto obrovskou a nevyužitou budovu existuje.
Zaostřeno na děti i průmysl
Mezi navržené veřejné stavby se zařadil také volnočasový areál zaměřený na děti různých věkových kategorií. Staré plechové haly na okraji Pellyho parku Kamila Peciválová upravuje pro polytechnické dílny, pump track a dům dětí a mládeže. Dále doplňuje novostavbu jeslí. Pavel Dostál na projektu ocenil výběr místa v blízkosti parku i zvolenou náplň: „To má potenciál propojit různé generace dětí i různé části města.“
Průmyslová zóna na jihu města tvoří značnou část jeho plochy a nelze ji při zkoumání Police opomenout. Matěj Koliáš se jí ve své práci věnoval a navrhnul přehlednější uspořádání území i nové objekty pro firmu Hauk. Kromě rozšíření stávajících výrobních hal navrhuje novou administrativní budovu, inovační centrum, byty pro pracovníky a veřejný co-work. To vše propojuje parkem. Přihlížející architekti ocenili lepší organizaci území, ale záměr vidí na poměry Police jako příliš velkorysý a vnímají ho spíš jako výhled do budoucna, který se může naplňovat postupně. Navržené domy, kterými sousedí průmyslová zóna s ulicí Radimovskou, by mohly napomoct propojit dnes vyčleněné území s městem.
Otevřít debatu
Prezentované návrhy jsou vizemi mladých lidí, kteří se učí. Nepřinášejí finální a neměnná řešení, ale ukazují na místa, která si možná zaslouží více pozornosti, než se jim doposud dostávalo. Návrhy jsou díky názorné prezentaci srozumitelné i laické veřejnosti a mohou znamenat začátek širší debaty nad podobou a možným řešením pro tato místa. Koho téma zajímá více, neměl by si nechat ujít komentovanou prohlídku po Polici s výkladem projektů městským architektem Pavlem Dostálem na Den architektury, který se koná začátkem října.
Více o navržených projektech se můžete dozvědět v uličce Hvězdecké naproti staré škole, kde jejich krátký přehled visí na zdi garáže. Kompletní podklady najdete na stránkách ČVUT.
Článek byl podpořen z fondu České komory architektů na podporu regionálních aktivit PRAK.
.png){kind=logo}
.jpg)