Police očima studentů architektury: Změna myšlení je nutná

Text: Martin Jirka, foto archiv studentů ČVUT Čtvrtek, 2. července 2026

Sdílet na:

Studenti a studentky pražské fakulty architektury ČVUT se zabývali celý semestr Policí nad Metují. Projekty vznikaly v ateliéru vyučujících Tomáše Zmeka, Jonáše Krýzla a Jana Novotného a spolupráci inicioval městský architekt Pavel Dostál. Jejich snažení vyvrcholilo v pondělí 15. 6. veřejnou prezentací projektů v prostorách tamního kláštera, kterou si přišli vyslechnout i zástupci města včetně starosty Jiřího Škopa. Zpětnou vazbu dostávali prezentující z publika i od architektů Pavla Dostála a Viktora Vlacha.

„My, co Polici dobře známe, často trpíme tunelovým viděním a zvyk nám brání vnímat řadu zjevných věcí. V tom mají studenti před námi velkou výhodu. Nečekejme, že nám jejich návrhy dají jasné odpovědi, ale mohou nám pomoct správně formulovat důležité otázky stran rozvoje města,“ řekl městský architekt Pavel Dostál.

Studenti se zabývali veřejným prostranstvím, zklidněním dopravy v centru, návratem vody do města, bytovou situací i průmyslovými areály. V prvním textu, který přinášíme, se zaměříme na práce, které se věnovaly veřejnému prostranství, centru města a vodě.

Zaměřit se na centrum, nezastavovat krajinu

Velmi důležité podněty pro přemýšlení přinesly podobně zaměřené práce studentů Josefa Havránka Zbořila a Viktora Tomka, kteří se zabývali mapováním volných pozemků v centru a jejich popisem skrz statická data a urbanistické ukazatele.

Na první pohled možná méně záživné čtení přináší zprávu o stavu centra města a jeho možnostech. Na pozadí vývoje počtu obyvatel a demografické křivky si studenti pokládají otázku: „Jak se má rozvíjet město, kterému klesá počet obyvatel, centrum uvadá a předměstí stále rostou?“ Jejich práce uvádí zcela konkrétní výčet pozemků s vhodnou velikostí navržených domů, bytů i počty nových obyvatel. Změna myšlení je nutná.

Více domů v centru znamená také více obyvatel a novou šanci pro náměstí i provozovny na něm. Výstavba ve stávající struktuře města znamená méně domů na louce za městem. Chránit krajinu znamená nezastavovat ji.

Tento apel se prolínal téměř všemi pracemi. Při přemýšlení o městě je potřeba zaměřit se na jeho centrum, ať už je řeč o nové výstavbě nebo stavu veřejných prostranství. Centrum je místo, kde se vždy potkávali lidé, cesty, zboží i informace a které dodnes představuje identitu města. Jeho podoba i případná úprava se dotkne všech.

Auta jen jako ohleduplní návštěvníci

Sdíleným prostorům ve městě a veřejným prostranstvím se věnovalo hned několik prací. Adéla Hamerská se zaměřila na hlavní ohniska veřejného prostoru centra Police, kterými jsou Komenského náměstí v blízkosti kláštera, Masarykovo náměstí a Bezděkův sad. „Jak ze současných izolovaných ostrovů plných asfaltu a zaparkovaných aut vytvořit jeden živý a propojený celek?“ klade si otázku studentka.

Řešení vidí v proměně rušných tranzitních bodů v bezpečná a klidná místa, kde má smysl se zastavit, a nabízí řadu drobných úprav a aktivit, které mohou pomoci. Ať už je to umístění lavičky, knihobudky a výtvarný workshop na Komenského náměstí nebo pravidelné trhy, posezení na předzahrádkách kaváren a hospod a sportovní akce na Masarykově náměstí. V Bezděkově sadu by to mohlo být odhalení a zpřístupnění dnes zatrubněného potoka Ledhujky.

Dále se zabývá hierarchií ulic, které nevnímá jen jako dopravní tepny, ale především jako veřejný prostor, ve kterém tepe život a jehož vitalita určuje kondici celého města, a navrhuje jejich úpravu. Náměstí a ulice v jeho těsné blízkosti navrhuje jako zklidněné zóny s předností chodců. Ruší výškové členění a usnadňuje pohyb pěším, starým lidem nebo kočárkům. Auta mají vjezd povolený, ale jen jako ohleduplní návštěvníci v místech, která patří lidem.

Dále od centra navazují zklidněné ulice doplněné stromy a vhodným mobiliářem. Na vnějším okraji pak navrhuje ulice, které zajišťují plynulou automobilovou dopravu. Jezdí se padesát, zároveň je zajištěný dostatečný komfort a bezpečí také pro pěší. Mezi cestou a chodníkem se nachází stromořadí.

Autorka neopomněla ani dnes čím dál palčivější téma, kterým je voda. Správné hospodaření s dešťovou vodou ve městě předchází bleskovým záplavám, ale také mírní extrémně vysoké teploty. Proto navrhuje dešťovou vodu ze zpevněných ploch zasakovat do podloží a přivádět ke kořenovému systému stromů v ulici stejným způsobem, jaký se dnes v evropských městech stále více uplatňuje.

Komplexní přístup i navržené úpravy si vysloužily velmi kladné ohlasy: „Vás bychom potřebovali zaměstnat na radnici!“ ocenil autorku městský architekt Pavel Dostál.

Nevytlačovat vodu z města

Na fenomén vody se zaměřila například Anna Hamříková, která se zabývala různými podobami potoka Ledhujky. Zmapovala celý tok od prameniště, přes Suchý Důl a Polici až po Velké Petrovice, kde se vlévá do Metuje.

Studentka se pozastavuje nad tím, jak jsou voda a vodní toky z centra pomalu a vytrvale vytlačovány přesto, že v minulosti velkou měrou utvářely jeho podobu. Původní mlýny nemelou, tři dochovaná máchadla jsou nevyužívaná, rybníky nahradilo fotbalové hřiště a původní potoky jsou ve městě zatrubněné.

Autorka proto navrhuje upravit okolí a podobu dvou máchadel a odkrýt a zpřístupnit zatrubněnou Ledhujku v Bezděkově sadu. Jedná se o jednoduché drobné zásahy, které vrací vodu zpět do veřejného prostoru i povědomí lidí a které mohou výrazně zvýšit kvalitu okolí.

V závěru byl Pavel Dostál s výsledky spokojený: „Viděli jsme kvalitní práce založené na analýzách, které se zabývaly Policí od nejmenšího měřítka, jako jsou lavičky nebo máchadla, až po celky, jako byly urbanistické analýzy nebo průmyslová zóna.“ Městský architekt se chce znovu k projektům vrátit na Den architektury začátkem října tohoto roku, kde je osobně představí.

Více o navržených projektech se můžete dozvědět v uličce Hvězdecké naproti staré škole, kde jejich krátký přehled visí na zdi garáže. Kompletní podklady najdete na stránkách ČVUT.

Článek byl podpořen z fondu České komory architektů na podporu regionálních aktivit PRAK.