Stále nacházíme zubožená zvířata

Irena Balcarová, foto Městský útulek Broumov Sobota, 8. listopadu 2025

Sdílet na:

Koťata v igelitkách, v příkopě u silnice i u popelnic. To je každodenní smutná realita zaměstnanců Městského útulku v Broumově, kteří téměř denně řeší důsledky nezodpovědnosti lidí i nezájmu některých obcí. „Mít kastrovanou kočku nebo kocoura je výrazem zodpovědnosti a v naší společnosti by to měla být samozřejmost,“ říká Jana Slováková z Městského útulku v Broumově.

Odhození koťat je trestným činem.

V Broumovském útulku se každoročně potýkáte s velkým náporem vyhozených koťat. Jak často a kde je nacházíte a v jakém stavu se k Vám dostávají?

Ano, bohužel situace je v posledních letech opravdu kritická. Neuplyne den, kdy by nevolali nálezci, že někde našli opuštěná koťata. Většina z nich se najde ve velmi zuboženém stavu, často podvyživená, nemocná, plná parazitů. Například nedávno jsme přijali sedm maličkých koťat, která někdo vyhodil v lese u Slavětína u Nového Města. Další dvě našli houbaři na parkovišti pod Pasami. To je jen zlomek všech našich svěřenců. Asi nejhorší případy jsou ta nejmenší, čerstvě narozená – třeba dvě koťata vyhozená u popelnic v Soukenické ulici v Broumově, kterým už bohužel nebylo pomoci. Nebo další dvě koťata nacpaná do pytle, z nichž jedno už bylo mrtvé a druhému jsme museli chirurgicky odstranit nemocné oko. Takové případy vás opravdu zasáhnou, protože jde o kruté týrání a naprostý nedostatek empatie.   

Jaké bývají tyto „scénáře“ vyhození koťat? Co to podle vás vypovídá o povědomí lidí a jejich zodpovědnosti?

Bohužel, většina lidí, kteří koťata vyhazují, si vůbec neuvědomuje, že tím páchají trestný čin. Opuštění zvířete se podle zákona považuje za týrání, za které hrozí i odnětí svobody. Stejně tak je trestné i topení koťat, které je někde stále ještě mlčky tolerováno. Člověk se pak sám sebe ptá, mezi jakými lidmi to vlastně žijeme a jak je tohle možné ve 21. století. To, jak se někteří lidé chovají ke zvířatům, je smutný obraz toho, jak málo si váží života. A přitom by stačilo tak málo – zajistit kastraci a nenechat kočku znovu a znovu rodit koťata.

Kastrace koček je účinné, humánní, ale zdá se, že ne vždy příliš populární řešení současného problému přemnožení koček. Proč tomu tak je? S jakými mýty nebo výmluvami ohledně kastrace se setkáváte nejčastěji?

Bohužel spousta lidí si stále ještě nepřipouští, že s kočkami je „nějaký problém“. Velmi často slyšíme, že „kočka by měla mít aspoň jednou koťata“ nebo že „kastrace je proti přírodě“. Kdyby si tohle řekl každý, tak se tu v těch koťatech opravdu už utopíme. Nově narozených koťat je každý rok strašně moc a je obrovský problém najít domov pro zdravé kotě, natož pak pro kotě nebo kočku s hendikepem. Lidé si myslí, že koťata rozdají přes inzerát nebo „do dobrých rukou“, jenže poptávka je malá, a tak se rozdávají kde komu. Pak není divu, že polovina koťat darovaných „do dobrých rukou“ končí vyhozená na ulici.

Kastrace je jediná humánní a zároveň efektivní cesta, jak zabránit přemnožení koček. Není to žádný módní rozmar, ale v dnešní době naprostá nutnost. Kastrace neznamená trápení pro zvíře, naopak – pomáhá mu žít klidnější, zdravější život. Samotný zákrok se provádí v celkové anestezii, podávají se léky na bolest a zdravé zvíře druhý den normálně funguje.

Naštěstí se stále více obcí začíná zapojovat a zjišťovat, že prevence je levnější.

Problém přemnožení koček se nevztahuje jen na naši lokalitu, týká se celé republiky. Jak v této oblasti spolupracujete s obcemi a starosty?

Na Broumovsku a Náchodsku se snažíme spolupracovat s obcemi, které spolupracovat chtějí. Některé už zavedly příspěvky na kastrace pro občany, jiné zajišťují kastrace toulavých koček nebo pomáhají s osvětou mezi občany. Ale stále je prostor pro zlepšení. Aby se situace kolem koček změnila k lepšímu, je potřeba, aby se obce zapojily aktivněji. Ať už spolufinancováním kastrací nebo edukací občanů. Tyto aktivity jsou jim doporučovány i Ministerstvem zemědělství nebo Svazem měst a obcí ČR. Naštěstí se stále více obcí začíná zapojovat a zjišťují, že prevence je levnější i efektivnější než náklady na umístění stále nových a nových koček. Začínají si uvědomovat, že veřejnost se o přístup obce ke zvířatům zajímá a zveřejňování hrůzných nálezů zvířat nebo jejich týrání neprezentuje danou obec v úplně dobrém světle.

Co byste vzkázala lidem, kteří s kastrací kočky nebo kocoura stále váhají?

Ať se přestanou kastrace bát a uvědomí si, že tím dělají službu nejen svému zvířeti, ale i svému okolí. Nejen, že nekastrovaný kocour nebo kočka může během několika let přispět k narození desítek nechtěných koťat, o které se pak někdo další musí postarat, ale noční vřískání pod okny a kočičí hovínka v záhonech nejsou moc dobrá reklama na pohodové sousedské soužití. Mít kastrovanou kočku nebo kocoura je výrazem zodpovědnosti a v naší společnosti by to měla být samozřejmost. Navíc kastrované zvíře žije déle a je zdravější. Kocouři se netoulají, takže je nepřejede auto. Kočka není vyčerpávána neustálými porody. Kastrací se zvíře celkově zklidní a soužití s ním je mnohem jednodušší.  

Autorka je dobrovolnice a aktivistka.  

Koťátka na fotkách (kromě úvodní fotografie) stále čekají na své milující „doma“. Zájemci o adopce se můžou ozvat přímo paní Slovákové na tel. 721 543 498. Další podrobnosti, jak pomoci broumovskému útulku naleznete ZDE.