Zájem o kastrace koček byl velký. Měly by je obce dotovat?
Zájem místních obyvatel o sponzorované kastrace koček předčil očekávání. Obce se– až na několik výjimek – k podpoře kastrací stavějí spíše vlažně. V broumovském útulku přitom ročně skončí okolo stovky zanedbaných koček a odložených koťat. Náklady tak stejně nakonec nesou samosprávy. „Stejně jako se obce věnují odpadům, veřejné zeleni nebo prevenci kriminality, měly by pracovat i s problematikou koček. Úlohou samosprávy není nahrazovat povinnosti občanů, ale téma otevírat, vzdělávat, motivovat k odpovědnému chování a vytvářet podmínky, které problémům předcházejí,“ říká Luboš Kristek, místopředseda spolku KasProCats – kastrační program.
Na Broumovsku se během letošního února až května uskutečnila jarní kastrační akce, která nabídla majitelům koček z řad seniorů a sociálně slabších občanů možnost nechat svá zvířata vykastrovat za bezkonkurenční ceny: 500 korun za kočku, 300 korun za kocoura. Právě lidé v této životní situaci často kastraci z finančních důvodů odkládají, a jejich kočky se tak mezitím mohou dál množit. Akci koordinovala autorka tohoto článku jako dobrovolnice ve spolupráci s broumovským útulkem a veterinární ordinací Benemastr v Broumově. Rozdíl oproti běžné ceně uhradili soukromí sponzoři z řad místních obyvatel.
Zájem byl obrovský
Zájem z řad občanů předčil očekávání. Během čtyř měsíců se podařilo vykastrovat 57 zvířat, z toho 30 koček a 27 kocourů. Zájem byl tak velký, že se rozpočet vyčerpal dřív, než se stihlo vyhovět všem žadatelům. To ukazuje, že poptávka po systémovém řešení je mezi občany vysoká. Možná právě proto, že obce ani stát žádný takový mechanismus nenabízejí.
Zvláštní pozornost si zaslouží fakt, že v deseti případech šlo o občany, kteří kočku našli a ujali se jí. Tím převzali odpovědnost, která podle zákona leží na obcích. Právě ty mají povinnost se o nalezená zvířata postarat. Občané tak nejen zabránili dalšímu množení tím, že se ujali nalezených koček, ale zároveň výrazně ulehčili útulku v Broumově, který se dlouhodobě potýká s náporem nalezených koček a koťat. Podle údajů zveřejňovaných útulkem na sociálních sítích se v loňském roce řešilo přibližně 100 případů nechtěných koček, včetně čerstvě narozených koťat. Tato čísla obsahují i menší část zvířat, která nebyla fyzicky přítomna přímo v útulku, ale byla umístěna do dočasných péčí u dobrovolníků.

V Šonově to jde
Všechny obce, jejichž občané program využili, byly autorkou článku kontaktovány s výzvou, aby zvážily vlastní kastrační program, např. ve formě příspěvku na kastrace svým občanům. Takový model má už druhým rokem obec Šonov, která přispívá částkou 300 korun na kastraci kocoura, 600 korun na kastraci kočky, a to až pro 3 zvířata ročně na jednu domácnost. Podle reakce starostky Moniky Hornychové obec podporuje kastrace především proto, aby předcházela nekontrolovanému množení koček a situacím, kdy nechtěná koťata končí bez péče, nemocná a strádající. Kastrace podle ní pomáhají snižovat počet toulavých koček, omezovat šíření nemocí a zlepšovat soužití lidí a zvířat v obci. Přestože obec na zákroky finančně přispívá, zájem občanů je zatím spíše nižší. „Stále se setkáváme s názorem, že kastrace jsou zbytečné. Osvěta v této oblasti je nezbytná, a proto nás těší každý, kdo o tuto pomoc požádá. Vše je o lidech, ale i o přístupu obcí a úřadů – musí se jen chtít něco změnit,“ dodává starostka.
V ostatních obcí byly reakce na výzvu velmi rozdílné. Heřmánkovice byly jedinou obcí, která uvedla, že sociálně slabším lidem a seniorům může být příspěvek poskytnut individuálně. V Teplicích nad Metují se v současné době o zavedení příspěvkového programu na kastrace koček a kocourů neuvažuje. V Meziměstí město navýšilo rozpočet na kastrace toulavých koček na 15 tisíc korun, ale nejsou jasná pravidla, kdo a za jakých podmínek může prostředky využít.
V ostatních obcích zájem o podporu kastrací není. Obce na výzvu buď vůbec nereagovaly, případně ji odmítly jako například v Otovicích. „Obec nemůže a legislativně ani nesmí finančně sanovat lajdáctví a nezodpovědnost soukromých osob, které se o svá zvířata řádně nestarají. Primární odpovědnost nese vždy majitel, nikoliv rozpočet obce…,“ uvedl starosta Petr Novák. Zároveň však dodal: „Dlouhodobě a aktivně spolupracujeme s útulkem v Broumově, který podporujeme především finančně.“

Prevence je levnější
Z odpovědí je patrné, že řada obcí na Broumovsku zatím neprojevuje větší snahu předcházet problému přemnožených koček. Některé z nich sice finančně podporují broumovský útulek, jenže jeho kapacity jsou každoročně rychle zaplněny a nápor nových zvířat se každoročně opakuje. Je škoda, že si obce často neuvědomují, že investice do prevence je mnohonásobně levnější než řešení následků.
Rozpočet na jarní akci pro celé Broumovsko se vešel do dolních desítek tisíc korun, což je vzhledem k počtu vykastrovaných zvířat překvapivě nízká částka. Jedna nekastrovaná kočka může mít až tři vrhy ročně – během několika let tak vznikají desítky nechtěných koťat. Pokud se o ně nikdo nepostará, končí na ulici, následně v útulku, nebo v péči občanů, kteří se jich ujmou na vlastní náklady. Umístění jediného nalezeného zvířete do útulku přitom obec stojí násobně více než příspěvek na kastraci.
Náklady na základní ošetření, kastraci a očkování jedné kočky se pohybují kolem 3 tisíc korun. Pokud je zvíře nemocné nebo zraněné, náklady se mohou vyšplhat až do výše několika desítek tisíc. Přesto většina obcí volí dražší a méně efektivní cestu – nebo situaci neřeší vůbec. Broumovský útulek každoročně provádí desítky kastrací koček z problémových lokalit, ale počet nových příjmů koček a koťat od začátku tohoto roku (34 od ledna 2026) jasně ukazuje, že bez širší podpory veřejnosti a aktivního zapojení samospráv je toto úsilí jen kapkou v moři.

Podpora kastrací není odměnou pro majitele
Ve vládě se letos připravují úpravy iniciované poslankyní Lucií Šafránkovou (SPD), které mají obcím uložit povinnost řešit kastrace toulavých koček jako preventivní opatření. A proč by právě obce měly přebírat zodpovědnost za kastraci koček? „Stejně jako se obce věnují odpadům, veřejné zeleni nebo prevenci kriminality, měly by pracovat i s problematikou koček. Úlohou samosprávy není nahrazovat povinnosti občanů, ale téma otevírat, vzdělávat, motivovat k odpovědnému chování a vytvářet podmínky, které problémům předcházejí. A tam, kde individuální odpovědnost selhává a vzniká problém s dopady na celou obec, musí nastoupit veřejná správa,“ vysvětluje Luboš Kristek, místopředseda spolku KasProCats – kastrační program, z.s., který stojí za celorepublikovým projektem Obce kastrují.
Podle něj by obce neměly přebírat odpovědnost za nezodpovědné majitele, ale aktivně kultivovat veřejné prostředí, ve kterém lidé i zvířata žijí. Nekontrolované množení koček není totiž soukromou záležitostí jednotlivců, ale veřejným tématem, které se dříve či později projeví v podobě toulavých zvířat, stížností obyvatel, nákladů na odchyty a útulky nebo konfliktů mezi sousedy. „Podpora kastrací není odměnou pro nezodpovědné občany, ale investicí do prevence a nástrojem, jak dlouhodobě snižovat počet zvířat, která nakonec stejně skončí v péči obcí a dobrovolníků,“ dodává Kristek.
Z výstupu jarní kastrační akce na Broumovsku však vyplývá, že veškerá tíha tady zatím stále leží především na útulku a dobrovolnících, kteří financují, organizují i provádějí preventivní kastrace a péči o nalezená zvířata.
Autorka je dobrovolnicí.