Rada Středočeského kraje neschválila těžbu plynu z břidlic na Berounsku
Rada Středočeského kraje neschválila těžbu plynu z břidlic na Berounsku, o které se zde uvažuje podobně jako ve východních Čechách. Dala tak najevo nespokojenost se záměrem průzkumu ložisek a případné těžby břidlicového plynu na území 22 obcí v okolí Berouna, kde společnost Basgas Energy Czech s.r.o. plánuje tyto ložiska zkoumat pro případné využití pdobně jako na Broumovsku a okolí.
„V zájmu obyvatel a přírody na Berounsku jsem inicioval jednání s náměstkem hejtmana Středočeského kraje pro životní prostředí Milošem Peterou a dále s vedoucím krajského odboru životního prostředí Josefem Keřkou, přičemž jsme se shodli, že tento projekt není pro oblast prospěšný," dodal poslanec a předseda Komise rady Středočeského kraje pro rozvoj měst a obcí Richard Dolejš, který ve snaze zastavit možný průzkum ložisek břidlicového plynu oslovil kompetentní představitele Středočeského kraje.
Na základě této iniciativy se záležitostí zabýval Výbor pro životní prostředí a zemědělství Zastupitelstva Středočeského kraje, který záměr průzkumu ložisek břidlicového plynu s ohledem na hrozící závažné dopady na životní prostředí odmítl. Touto problematikou se zabývala také Rada Středočeského kraje, která jednohlasně přijala negativní stanovisko k záměru průzkumu a případné těžby břidlicového plynu.
„Z hlediska životního prostředí je hlavním problémem velký počet hloubkových vrtů. S tím je pak spojena doprava, hluk, nároky na vodu, vznik industriální krajiny a také otřesy způsobené hydraulickým štěpením, které se mohou následně projevit i škodami na majetku s ohledem na blízkost lidských sídel," doplnil další možná rizika hejtman Středočeského kraje David Rath.
Podle tiskového oddělení Středočeského kraje považuje záměr zkoumat ložiska plynu za vysoce rizikový i více jak dvacet českých odborníků, kteří se obávají nejen případné těžby, ale i samotného ložiskově - geologického průzkumu. Zmiňovaná oblast totiž leží z velké části v Chráněné krajinné oblasti Český kras. Nachází se zde i dvě národní přírodní rezervace (Koda a Karlštejn), přírodní památka Černá rokle u Kosoře, dalších 8 přírodních rezervací a památek, pět evropsky významných lokalit (Natura) a nadregionální a regionální biocentra a biokoridory.
Na toto rozhodnutí reagoval David Messina, výkonný ředitel společnosti Hutton Energy, která plánuje ložiska plynu zkoumat: "Jak jsme již několikrát zdůraznili v předchozích prohlášeních, průzkum a těžba břidlicového plynu mohou být prováděny ekologicky šetrným způsobem a s ohledem na obyvatele okolních oblastí. První fáze činnosti Hutton Energy zahrnuje pouze jeden nebo dva vrty, které prozkoumají potenciál těžby břidlicového plynu v dané lokalitě. Pro jakékoliv případné vrty v budoucnu by byla nutná další povolení a opatření, jež by brala v úvahu jak ekologické, tak kulturní otázky. Věříme, že by bylo chybou zakázat v České republice a priori všechny aktivity dříve, než se zjistí, jaký potenciál by mohly příslušné oblasti přinést i celé zemi. Domácí produkce plynu v České republice má potenciál vytvořit značné množství nových pracovních míst a podpořit a povzbudit místní průmyslovou aktivitu. Pokud bude Česká republika tyto možnosti ignorovat, mohla by se ocitnout v nekonkurenceschopném postavení, kdy bude za plyn platit více než její sousedé, čímž se sníží konkurenceschopnost současného i budoucího průmyslu."
Foto Creative Commons Olaf1541
.jpg)
.jpg)