Karolinum přivítalo díky Univerzitě Wroclaw broumovské baroko

Omnium z.s.

Pondělí, 26. října 2015

Sdílet na:

V areálu Karolina v Praze proběhlo 23. října 2015 mezinárodní kolokvium s názvem Baroko na Broumovsku ze Slezské perspektivy – Historie a současnost. Desítka polských historiků architektury na něm představila svá zjištění k památkám, které patří mezi vrcholné příklady českého baroka.

Výsledky svých bádaní představil mj. prof. Andrzej Koziel a prof. Jan Wrabec, dále Arkadiusz Wojtyła, Artur Kolbiarz, Adam Szeląg, Małgorzata Macura,Małgorzata Wyrzykowska, Evelina Kachynska, Maja Kwiecińska a Anna Sienkowska.

Kolokvium zorganizoval Ústav pro dějiny umění Filosofické fakulty UK ve spolupráci s Instytutem Historii Sztuki Uniwersytetu Wrocławskiego, Národním památkovým ústavem a spolkem Omnium pod záštitou velvyslankyně Polské republiky v ČR Grazyny Bernatowicz, generální ředitelky Národního památkového ústavu Naděždy Goryczkové a prorektora Univerzity Karlovy Jana Royta.

"Broumovsko se v tento den stalo opět centrem, nikoliv regionem v pohraničí," uvedl při závěrečné řeči Richard Biegel, ředitel Ústavu pro dějiny FF UK. Broumovské baroko tak pomohlo významně propojit české a polské odborníky, na čemž se účastníci shodli při slavnostním setkání v prostorách Klubu za starou Prahu, kde bylo kolokvium oficiálně ukončeno.

Barokní Čechy a barokní Slezsko byly propojeny nejen panovnickou korunou, ale též úzkými uměleckými vazbami skrze takové osobnosti jako byl Michael Leopold Willman nebo Kilián Ignác Dientzenhofer. Obzvláště významným příkladem je Broumovsko a Dolní Slezsko, kde působili břevnovští benediktini a v jejich službách vynikající umělci z Čech.

Pohled českých historiků umění na tuto uměleckou etapu je dnes dostatečně zpracován i díky nedávné monografii Barokní architektura v Čechách. Postřehy polských historiků u nás ale velký prostor nedostaly. Mezinárodní kolokvium si kladlo za cíl to napravit a nabízí možnost spatřit tuto významnou etapu v umění obou regionů právě pohledem polských historiků umění, mezi které patří i přední polští znalci baroka Jan Wrabec a Andrzej Kozieł. Pozornost přitom nebyla věnována jen historii památek baroka na Broumovsku, ale také přístupům k jejich památkové ochraně a obnově.