Aby byl doktor blízko. Jak přilákat lékaře do regionů?

Michaela Mašková, foto Pixabay a archiv

Středa, 11. prosince 2024

Sdílet na:

Pediatři, stomatologové, praktičtí a odborní lékaři – ti všichni v regionech chybí. Broumovsko není žádnou výjimkou. Aktuálně na území Broumovska, Policka a Teplicka ordinují dva pediatři (plus jeden nový od ledna 2025), deset stomatologů, z toho nejméně tři v důchodovém věku. Za zdravotní péčí musejí místní dojíždět i dvě stě kilometrů a starostové měst a obcí si marně lámou hlavu, jak do regionu přitáhnout nové, ideálně mladé lékaře.

„Dali jsme si placený inzerát do Stomatologických novin, které čtou studenti posledních ročníků stomatologie. Monitorovali jsme počet kliknutí na naši nabídku, nějaký počet zhlédnutí to mělo, ale nikdo se neozval,“ odpovídá starosta Broumova Arnold Vodochodský na otázku, co město dělá pro to, aby stomatology přilákalo.

Stejně jako jiná města nabízí Broumov stomatologům (a pediatrům) ordinaci, finanční dotaci na vybavení, služební byt či stavební pozemek za výhodnou cenu, pomoc s administrativou, příspěvek ke mzdě a další výhody včetně pomoci zkušeného stomatologa, což se hodí především absolventům. „Často komunikuji s panem doktorem Růžičkou mladším, který si už nyní bere studenty stomatologie na praxi. Nyní v prosinci budeme na zastupitelstvu schvalovat vybudování jeho nové ordinace, neboť stávající prostory na poliklinice nevyhovují. Máme v plánu vybudovat ordinaci se dvěma křesly, aby zde mohl mít studenty na praxi. Věříme, že se třeba někomu v Broumově zalíbí a zůstane u nás,“ doplňuje starosta Vodochodský.

Starosta také vysvětluje, že se před rokem a půl snažil zjistit prostřednictvím přednosty Stomatologické kliniky Lékařské fakulty UK v Hradci Králové Radovana Slezáka, kolik studentů je z Broumovska, aby s nimi případně mohl navázat kontakt a nabídnout jim spolupráci. „Bohužel GDPR nám to neumožňuje,“ říká starosta a dodává, že město také zvažovalo uspořádání semináře pro mediky v Broumově. „Měl to být takový poznávací víkend s doktorem Růžičkou, který by jim vysvětlil, jaké plusy a minusy má zdejší praxe.“

Nejprve na praxi

„Ještě si nejsem jistá, jestli se do Broumova vrátím,“ říká studentka pátého ročníku stomatologie na hradecké fakultě Kateřina Salašová, která pochází z Broumova. „Určitě se ale budu koukat po praxích v okrese Náchod,“ upřesňuje. Přestože absolventi stomatologie mohou nastoupit do ordinace přímo, nemusejí absolvovat žádné povinné praxe jako například absolventi pediatrie, Kateřina Salašová rovnou do samostatné činnosti skočit nechce. „Není to dobrý nápad, začít sám. Máte nulové zkušenosti s vedením ordinace a administrativou, takže praxe u zkušenějšího lékaře je určitě žádoucí,“ vysvětluje a dodává, že ví o možnosti zaškolit se u doktora Růžičky staršího a případně po něm ordinaci převzít. „Vím, že i město je ochotné pomoci, to se mi na tom líbí. Ale praxe v Broumově by byla určitě složitější, lidé tady nejsou zvyklí na náročnější zákroky a na to, že si musejí za lepší materiály připlácet,“ říká studentka, která si studium stomatologie vybrala proto, že jí oproti  délce studia všeobecného lékařství nepřišla tak časově náročná. Zároveň vždy chtěla pomáhat lidem. Nedostatek stomatologů u ní při výběru oboru nehrál roli, prý si ho až do prvního ročníku na fakultě neuvědomovala.

Na hradecké fakultě studuje stomatologii ve třetím ročníku také Jaroslav Foglar z Police nad Metují. Stejně jako Kateřina Salašová si zubařinu nevybral proto, že by chtěl zvýšit počty stomatologů ve svém rodišti. „Tíhnul jsem ke zdravotnímu oboru, ale kvůli množství učení jsem nechtěl jít například na chirurga či internistu. Stomatologie mi přišla lehčí,“ říká s tím, že po studiu plánuje nejdříve jít ke zkušenému lékaři na praxi. Vzhledem k tomu, že je teprve ve třetím ročníku a je pohlcený především studiem a zkouškami, podobou své budoucí stomatologická praxe či podporou města se zatím příliš nezabývá. V jedné věci má však jasno: „Rád bych se vrátil na Policko. Vysnil jsem si totiž, že bych jezdil do práce na kole. To mi Police umožňuje, a tak je velmi reálná představa, že si tam otevřu vlastní ordinaci.“

Kde najít pediatra

Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky nemá 180 tisíc dětí svého ošetřujícího lékaře. Týká se to všech krajů včetně Středočeského a hlavního města Prahy. Podle statistiky v Česku od roku 2018 do roku 2023 zaniklo bez náhrady celkem 336 ordinací dětských praktických lékařů. Převážná část ordinujících praktických lékařů pro děti a dorost je v důchodovém věku 60+. V okrese Náchod je podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky bez praktického lékaře pro děti a dorost 3 021 dětí. Naopak 19 927 dětí svého lékaře má.

Na území Broumovska, Policka a Teplicka aktuálně ordinují dva lékaři – jedna lékařka dojíždí do Broumova z Hradce Králové a město financuje dopravu, druhý lékař ordinuje v Meziměstí a již roky tzv. přesluhuje. „Jsme si vědomi, jak dlouho pan doktor Dýma přesluhuje, ale vždycky říkal, že nás v tom nenechá. Jezdí k nám děti z celého regionu,“ říká starostka Meziměstí Pavlína Jarešová a dodává: „Pořád je to výborný doktor v místě, celé město si ho váží, protože víme, co pro ty děti dělá. Navíc, v mnoha případech už byl lékařem jejich rodičů, takže zná celé rodiny.“

Přesto je jasné, že v bližším časovém horizontu dětský lékař v Meziměstí skončí. Naštěstí se v lednu roku 2025 otevírá v Broumově ordinace nového dětského lékaře Petra Sedláčka, který koncem listopadu otevřel registrace a je připraven přijímat pacienty z celého okresu Náchod až do naplnění kapacity. „Jsme šťastni, že v Broumově bude nový dětský lékař, přece jen to není daleko,“ říká starostka Jarešová, ale doufá, že i do Meziměstí by se nového pediatra po skončení praxe doktora Dýmy podařilo dostat. „Jsme připraveni novému lékaři vytvořit takové podmínky k práci, aby ho to u nás bavilo. Ale nemá smysl chystat něco dopředu, když nevíme, co bude chtít. Jestli ho uspokojíme plnou kartotékou a benefity… Uvědomujeme si, že potřeba regionu je velká. Byli bychom nejraději, aby působil nový lékař u nás nebo v dobré dojezdové vzdálenosti,“ vysvětluje starostka Jarešová, která zároveň upozorňuje, že ne každý v regionu má vlastní automobil a vézt někam dál dítě s horečkou je náročné.

Po uzavření ordinace dětské lékařky v Polici nad Metují se bez pediatra ocitlo 1 450 dětských pacientů. Péči pro ně hledali rodiče po celém okrese Náchod, situace se však zkomplikovala ještě odchodem další náchodské lékařky do důchodu. „Ve chvíli, kdy končily souběžně paní doktorky Hubková a Výravská, uspořádali jsme ve spolupráci s tehdejším radním pro zdravotnictví MUDr. Finkem a ředitelem VZP Ing. Provazníkem na půdě náchodské nemocnice setkání všech pediatrů z našeho okresu a společně jsme se snažili hledat takové řešení, které by bylo pro dotčené děti a jejich rodiče co nejlepší. Byť tehdy skoro všichni lékaři nejdříve říkali, že už nemají kapacity nabírat další děti, nakonec byli velmi vstřícní a pomoc mnoha rodičům a jejich dětem nabídli,“ vrací se k situaci ze začátku roku 2023 ředitel Nemocnice Náchod Jan Mach. I přesto někteří rodiče našli pediatra až v Trutnově či v Úpici, někteří ho však nenašli vůbec a zdravotní dokumentace dětí putovala na krajský úřad.

Nemocnice Náchod se k situaci postavila čelem a vytvořila tzv. záchranný obvod. „Rodiče všech dětí dříve registrovaných u lékařek, které své obvody s odchodem do důchodu uzavřely, a jejichž zdravotnická dokumentace skončila uložena na krajském úřadě, jsme všechny poctivě obvolali. S těmi rodiči, se kterými se nám podařilo spojit, jsme se již se všemi dohodli na péči u nás,“ řekl Našemu Broumovsku ředitel Mach.

Podle něj registruje nemocniční ambulance praktického lékaře pro děti a dorost aktuálně více než 800 dětí. Na plánované preventivní prohlídky a očkování jsou vždy děti do ambulance cíleně zvané. O nemocné děti se nemocnice stará v rámci všeobecné dětské ambulance, takže mají péči zajištěnu prakticky po celý den.

I mimo velkoměsto se žije krásně

„Zajistit v regionech dostupnou lékařskou péči je povinností pojišťoven, nikoli měst a obcí, jak si často lidé myslí,“ říká starosta města Police nad Metují a předseda DSO Policko Jiří Škop a dodává: „Přesto starostové toto téma samozřejmě aktivně řeší.“

Kromě již výše zmíněných nabídek a benefitů pro lékaře, které však stejně příliš nefungují, se představitelé zdejších obcí snaží lékaře přilákat i jinak. Zapojili se například do širších jednání spolu s krajem, okresní nemocnicí a zástupci hradecké univerzity. „Tato jednání probíhala zhruba před rokem a půl, dokonce vznikla při kraji pracovní skupina. Zda však funguje i nyní při novém složení krajského zastupitelstva, to nevím,“ vysvětluje starosta a říká, že tak jako tak narazili na limity, co mohou kraj i obce dělat.

„Dnes už finanční bonusy a vybavené ordinace lékaře nepřitáhnou, vždyť dostávají na provoz ordinací peníze v kapitačních platbách a v motivačním programu VZP,“ upozorňuje. Motivační program VZP je program, kdy pojišťovna nabízí svým smluvním partnerům za založení ordinace v regionu až 800 tisíc, v případě stomatologů 500 tisíc korun a bonusy v dalších třech letech.

„Zase tak jednoduché to není. Ten program sice existuje, ale nevím o nikom, kdo by ho dostal. Podmínkou je totiž jasně dané číslo registrovaných pacientů, což žádná nově otevřená ordinace nemůže garantovat,“ vysvětluje nový broumovský pediatr Petr Sedláček. Podle něj jsou náklady na otevření nové ordinace pro děti a dorost okolo jednoho milionu korun, u specializovaných pracovišť mnohem vyšší. Otevřít si tedy samostatnou ordinaci je pro praktiky (a mladé zvlášť) velmi náročný proces, do kterého se nehrnou. Řešením pro mnohé z nich pak zůstává zaměstnání ve zdravotnických holdinzích. Ani těmto sítím se však do regionů nedaří lékaře dostávat, příkladem může být například společnost Mediclinic, která zaměstnává dětského lékaře v Meziměstí a lékařku v Broumově a na jejíchž stránkách visí nabídka zaměstnání na pozici lékaře již dlouhou dobu.

„Myslím si, že s řešením by měl přijít stát. My se můžeme snažit o větší atraktivitu regionu, to je naše silná karta a ukázalo se to nyní například v Trutnově, kde se lékaře podařilo získat,“ upozorňuje starosta Škop, podle kterého je právě Trutnov modelovým příkladem města, jež může mladé lékaře zaujmout. Kromě pestré nabídky služeb a škol je v blízkosti Krkonoš skvělé sportovní vyžití, a to může mladé lékaře, kteří chtějí žít kvalitní život, přitáhnout. „Snažíme se v Polici o atraktivní město. V tom vidím silnou kartu – kvalitní zázemí pro studium dětí, sportoviště a bydlení. Životní prostředí tady naštěstí máme krásné, ale samo o sobě to nestačí. Klíčové je mít také kvalitní byty nebo pozemky pro výstavbu rodinných domů a aktivně sem lékaře lákat,“ vysvětluje a vzpomíná, že s náchodským starostou Janem Birkem uvažovali o vytvoření nějakého reklamního spotu či videa, co region všechno nabízí. „Mohli bychom ho pak pouštět na fakultách, aby medici vůbec zjistili, že tu existuje takhle krásný region a že republika nabízí i jiné možnosti než velkoměsto,“ říká.

I přes veškerou nabídku, kterou se města a kraje snaží mladé lékaře přitáhnout, se jim příliš nedaří. Obecně se mladí lidé zpět do regionů nehrnou, netýká se to jen lékařů. Podle studentky stomatologie Kateřiny Salašové je neochota mladých vrátit se po studiu zpět na Broumovsko způsobená kombinací dopravní nedostupnosti, nedostatečné nabídky kulturních a vzdělávacích akcí a zdravotní péče. „Když si mladý člověk při studiu zvykne na ruch a nabídky velkoměsta, tak se mu hůře vrací. A pak je to možná dominový efekt, když se nevrátí vrstevníci, tak já taky ne,“ vysvětluje a přiznává, že ona osobně se chce vrátit alespoň na Náchodsko.

Článek vychází jako součást tematického projektu „Adresa: Periferie. Jak ovlivňuje kvalita života na Broumovsku pohyb lidí“, který podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.

Editorka: Hana Valentová