Práce na okraji. Jaké jsou platové podmínky zaměstnanců na periferii?

Michaela Mašková, Petra Kultová, foto archiv NB, LKLV.cz, MM a PK Pondělí, 13. října 2025

Sdílet na:

Zatímco průměrná hrubá mzda dosahuje v celorepublikovém průměru téměř padesáti tisíc korun, lidé v mikroregionech dosáhnou v některých pozicích zhruba na polovinu. Nízké mzdy trápí obyvatele Broumovska, ale nejen je. Za kolik pracují lidé v příhraničních regionech a proč za svoji práci nedostávají vyšší odměnu?

O spolehlivé zaměstnance nechce nikdo přijít. Ilustrační foto.

„Hledal jsem stabilního zaměstnavatele a dobrý výdělek. Bylo mi třicet let a už jsem si chtěl na nějaké peníze sáhnout. Hledal jsem nějakou práci, kde bych mohl finančně i kariérně růst a kde by byly benefity,” vysvětluje sedmatřicetiletý inženýr Martin Štys. Vystudovaný technik požární ochrany a bezpečnosti práce v průmyslu na Báňské univerzitě v Ostravě, který pochází z Bezděkova nad Metují a žije v Broumově, patří mezi ty, kteří kvůli platovým podmínkám i nabídce práce jezdí za prací jinam. 

Po škole nejdříve zkoušel pracovat ve svém oboru. „Dva roky jsem dělal bezpečáka pro jednu náchodskou firmu, práce mě bavila, ale plat byl nízký. Přestože jsem dělal přesčasy a jezdil i do Hradce, měl jsem fixní plat mezi 25 až 30 tisíci hrubého,” říká muž, který se svojí kvalifikací může pracovat jako technik bezpečnosti práce, dělat stavební dozor a částečně i projektovat. Kvůli rodinnému zázemí a kamarádům však úplně pryč z regionu odejít nechtěl. Rozhodl se tedy hledat práci na Broumovsku, a to i mimo svůj obor. Najít zaměstnání podle jeho představ se mu však nedařilo.

„Šel jsem se zeptat i do školy, přestože nemám pedagogické minimum. Ale když jsem viděl, kolik mi nabídli, tak to bych si moc nepolepšil,“ dodává. Svoji situaci se rozhodl vyřešit dojížděním do Červeného Kostelce, kde nastoupil na dělnickou pozici do společnosti SaarGummi. Firma, která vyrábí těsnění do automobilů, stahuje zaměstnance z širokého okolí. Její svozové autobusy vozí lidi z Broumovska, Náchodska, Úpice ale i z polské Nowe Rudy, Polanica Zdrój a Kudowy Zdrój. Martin Štys tak patří mezi ty, kteří dojíždějí z Broumova do třicet kilometrů vzdáleného Červeného Kostelce na třísměnný, a od září nově také nepřetržitý provoz.

„Nastoupil jsem jako lisař, pak jsem začal dělat seřizovače, mistra, vedoucího směny a nyní mi nabídli pozici technologa. Od roku 2018 jdu postupně nahoru a určitě se mi otevřou další možnosti,“ vypočítává Martin Štys svůj kariérní postup. „Mohl bych samozřejmě dělat na lepší pozici, pořád jsem pod svou odbornou kvalifikací, ale to, co dělám, je lépe placené,“ přiznává. Vystudovaný inženýr nastoupil nejprve na pozici lisaře za 25 až 30 tisíc korun hrubého, to bylo v roce 2018, dnes je nástupní mzda na dělnických pozicích včetně benefitů přes 44 tisíc.  Technolog bere mzdu výrazně vyšší . Ve srovnání se současným rozpětím mezd pro bezpečnostního technika je asi o 20 tisíc výš.

Neříkám, že je to jednoduchá práce, ale srovnáte-li to s podmínkami ve firmách v okolí, na to se nikdo nedostane.

„I dělníci jsou u nás pěkně placení ve srovnání s okolními firmami. Určitě ve srovnání s podniky na Broumovsku! Máme také hodně benefitů – 25 dnů dovolené, dalších až 12 dní bonusového volna ročně. (Za každý měsíc, kdy odpracuji alespoň 10 směn mám 1 den volna navíc, takže já mám za rok 37 dní dovolené. Těch 12 dní si můžu ale nechat také proplatit, pak bych měl 13. plat. Nevím, jak ve firmách v okolí, ale my máme další benefity – příspěvek na benefitní kartu nebo penzijní připojištění, odměny při pracovních a životních výročích, zlevněné vstupenky do ZOO, na kulturu, příspěvek na kroužky a programy pro děti ve formě mikrosponzoringu… Máme také stravenky a ženy mají každé tři měsíce poukaz na masáže… Je tam motivace a firma se snaží lidem vyhovět. Neříkám, že je to jednoduchá práce, ale když to porovnáte s podmínkami ve firmách v okolí – pokud neberu škodovku v Kvasinách – tak na to se nikdo nedostane,“ vysvětluje výhody práce pro ekonomicky silný podnik. 

Chybějící data

„Průměrná mzda se blíží padesáti tisícům,“ hlásal optimisticky titulek Hospodářských novin dne 4. září. Český statistický úřad totiž o den dříve zveřejnil data pro druhé čtvrtletí tohoto roku, která ukazují, že průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců stále stoupá – aktuálně je na 49 402 korunách, oproti prvnímu čtvrtletí je to o 2 515 korun více. Medián mezd (čili střed bez započtení extrémních hodnot) je ve druhém čtvrtletí roku 2025 na 41 115 korunách. V roce 2024 přitom činila průměrná hrubá mzda v České republice 46 165 korun. 

Pokud se podíváme do krajů, při srovnání čtyřech krajů (Královéhradecký, Karlovarský, Jihočeský a Olomoucký) je na tom nejlépe Královéhradecký kraj, kde průměrná hrubá mzda dosáhla ve druhém čtvrtletí tohoto roku 46 807 korun (v roce 2024 to bylo 41 735 korun). Nejnižší mzda se dlouhodobě drží v Karlovarském kraji – 41 944 korun (v roce 2024 to bylo 39 415 korun). Průměrný plat v krajích přitom nevypovídá o situaci v jednotlivých mikroregionech, navíc průměrná hrubá mzda je zkreslená vysokými příjmy, dvě třetiny zaměstnanců mají plat nižší než je medián. 

Dostat se ke konkrétním číslům je obtížné, neboť v Česku se tradičně o výši příjmů nemluví.

Data pro mikroregiony a příhraniční oblasti typu Broumovska bohužel chybí. Existují pouze data pro okresy, a to ještě jen některé ukazatele. Nezbývá tedy než pátrat prostřednictvím inzerátů a rozhovorů s lidmi – dostat se ke konkrétním číslům je však obtížné, neboť v Česku se tradičně o výši příjmu nemluví. 

Potvrzuje to i Vojtěch Školník, ředitel společnosti Hobra Školník, která vyrábí filtrační desky: „Od začátku se snažíme být v platech nadstandardní oproti průměru regionu, a to i v dělnických profesích. Problém je ovšem zjistit, jaký je regionální průměr. Je to téměř nemožné. A čísla ze státní správy nejsou.“  Podle Vojtěcha Školníka se o platech nemluví otevřeně především kvůli konkurenci. „Myslím, že takhle to funguje víceméně všude a mzdy tvoří trh. S firmami v regionu si konkurujeme. Všichni hledáme co nejlepší zaměstnance a ty nějakým způsobem ohodnocujeme a není v našem zájmu to někomu dalšímu říkat,“ prozradil ředitel. 

Na položenou otázku na výši platů nám neodpověděl ani jeden z největších zaměstnavatelů v regionu Petr Hauk, jednatel společnosti Hauk, která vyrábí díly pro automobilový průmysl: „Nebudeme uvádět, je to zavádějící a jsou obrovské rozdíly. Pracovníci pracují v úkolové mzdě, a navíc mají odměny podle bonusů,“ odpověděl. Další oslovení ředitelé firem neodpověděli vůbec, nebo nás odmítli. K dohledání nejsou platové nabídky ani v nabízených pozicích na webových stránkách místních podniků.

Nabídky ve čtyřech periferiích 

Tvrzení, že na Broumovsku jsou nízké mzdy, se doslechneme od zdejších obyvatel na potkání. Skoro to zní, jako že je to jediné místo v republice, kde je tomu tak. Jenže není. Chudé a chudší regiony najdeme po celém Česku, jde především o periferní oblasti, často v blízkosti hranic. Kromě Broumovska jsme se podívali do pracovní inzerce pro Kraslicko v Karlovarském kraji, Prachaticko v Jihočeském kraji a Jesenicko v Olomouckém kraji.

Všechny mikroregiony vykazují podobné znaky: leží v blízkosti hranic s Polskem a Německem, mají od 20 do 36 tisíc obyvatel, leží v nich 3 až 5 měst s počtem obyvatel od 2 do 7 tisíc a co se týče prosperujícího průmyslu, dobu větší slávy mají už za sebou. I dnes v nich existují průmyslové podniky a díky kopcovité krajině i památkám mají větší či menší turistický potenciál. Jaká se v nich dá najít práce a jak je placená?

Jeseník těží z lázeňství, cestovního ruchu, logistiky a výroby – podle dostupných inzerátů se tady objevují pozice pro sestry, pečovatelky, řidiče, skladníky a sezónní pozice v pohostinství. Například zdravotní sestra najde nabídky od 29 do 44 tisíc, průměrný plat pro pečovatele je od 29 do 34 tisíc hrubého, skladníkům inzeráty nabízejí spíše mezi 22 až 30 tisíci hrubého, výjimečně se objeví vyšší nabídka až ke 40 tisícům korun. 

Zaměstnankyním nemocniční prádelny tu nabízejí 23 tisíc hrubého.

Prachaticko je specifické svým sousedstvím se Šumavou. To mu sice dává dobrý potenciál pro cestovní ruch, zároveň je zde menší nabídka pracovních příležitostí v průmyslu. Podle dostupných inzerátů tu zdravotní sestry mohou vybírat z nabídek od 28 tisíc korun v domově pro seniory až po 45 tisíc v nemocnici na specializovaném oddělení. Tradičně nízký nástupní plat má sociální pracovník – 26 tisíc korun. Ve výrobě nabízejí inzeráty operátorům mzdu od 26 do 36 tisíc v třísměnném provozu, ale najde se i nabídka za minimální mzdu na montáž v jednosměnném provozu. Zaměstnankyním nemocniční prádelny tu nabízejí 23 tisíc hrubého. Lidé z Prachaticka si mohou zvýšit životní úroveň prací v sousedním Německu, což mnoho z nich také dělá.

Kraslicko spadá do Karlovarského kraje, který se dlouhodobě drží na nejnižší průměrné hrubé mzdě. Platy sledovaných pozic v inzerátech se však příliš neliší od ostatních regionů – všeobecná zdravotní sestra v Domě klidného stáří tu má od 43 do 49 tisíc hrubého, pozice ve výrobě (technolog, operátor) v Techplastu Kraslice jsou pak stejně jako jinde nízké, a to 25 až 30 tisíc nástupní plat. Stejně jako Prachaticko, může i Kraslicko těžit z blízkosti Německa, kam část obyvatel dojíždí za prací.

A jak je na tom Broumovsko? 

Průměrná mzda podle úřadu práce zde vychází na 32 až 37 500 korun hrubého, podle webu Personálka dokonce více: 37 až 39 500. Pohled do inzertních nabídek pak odhalí, že zdravotní sestra v Domově důchodců v Polici nad Metují může nastoupit od 45 do 52 tisíc hrubého, sociální pracovník pro Začít spolu v Broumově má nástupní nabídku od 28 do 32 tisíc. Ve výrobních podnicích záleží na pozici – nižší pozice ve výrobě jako je operátor začínají na 25 tisíc, technolog pro firmu Proma Reha však už na 40 tisících hrubého. Najdou se tu i zajímavěji ohodnocené nabídky, pokud má člověk lepší kvalifikaci. Například mistr autoservisu pro CDS Náchod v Broumově může mít 45 až 60 tisíc měsíčně. Opravdu specializovaná pozice jako je stavbyvedoucí pak může počítat s platem od 90 tisíc výše. 

Narozdíl od dvou regionů sousedících s Německem, neskýtá polské pohraničí lidem na Broumovsku příležitost k lákavým pracovním pozicím a výdělkům. Pohyb zde funguje opačně – každý den do místních továren dojíždí velké množství polských pracovníků, kteří zde doplňují tolik žádanou pracovní sílu. 

Poláci odcházejí zpátky, protože Polsko roste a nás to bude ovlivňovat.

Situace s polskými zaměstnanci se však může brzy změnit. Jak ukazuje pohled do dat (viz níže), Polsko se rychle rozvíjí a podpora polského pohraničí na sebe nenechá dlouho čekat. Jak Našemu Broumovsku řekl Vojtěch Školník, situace se dramaticky mění, o polské zaměstnance mohou rychle přijít. „Poláci odcházejí zpátky, protože Polsko roste a nás to bude ovlivňovat. Pravděpodobně pozitivním způsobem pro zaměstnance, protože to zřejmě vytvoří tlak na zdejší platy,“ dodal.

Mzdy jsou dané charakterem regionu

Jak naznačují výše uvedená data, v platech jsou rozdíly podle kvalifikace, nikoli však mezi periferiemi. Jak vysvětlují příčiny nižších mezd ti, kteří je tvoří?

„Jsou dva faktory, které ovlivňují tvorbu mezd. Trh ovlivňuje mzdy ve smyslu nastavení hladiny průměrů mezd a potom existují vnitřní mechanismy ve firmě, které ovlivňují, jaké mzdy si firma může dovolit. A to je ziskovost, výše marží, možnost reagovat rychle na zvýšení nákladů – mám-li možnost zvýšit ceny produktů lusknutím prstů, protože na trhu dominuji, nebo se musím přizpůsobit trhu tak, jak je. Pokud se musím přizpůsobovat a nemůžu jednoduše upravovat prodejní ceny, jsem více pod tlakem a musím přizpůsobovat náklady nebo zvyšovat efektivitu. Mezi náklady patří třeba ceny energií nebo právě personální náklady, ale také například potřeba investic. To, a mnoho dalších faktorů, hraje roli při tom, když stanovujeme výši hrubých mezd,“ vysvětluje Vojtěch Školník. Průměrná hrubá roční mzda v jeho firmě za posledních dvanáct měsíců přitom dosáhla téměř 48 tisíc, což je částka, která se blíží aktuální výši průměrné hrubé mzdy v Česku.

V současnosti je na Broumovsku pravděpodobně málo firem, které tvoří produkt s vysokou přidanou hodnotou. Tyto typy firem – často malé, střední a průmyslové podniky jsou mnohdy závislé na tom, kam je trh pustí. Nemohou si sami tvořit podmínky a jsou více pod tlakem v případě jakýchkoli nákladů. Nabízené mzdy tedy odpovídají charakteru regionu a výše popsaným mechanismům. Firmy se trhu přizpůsobují a snaží se hledat optimum pro všechny. Je-li to potřeba, nabídnou nadprůměrnou mzdu pro specifickou pozici, ale pokud vědí, že mohou uspět s jiným ohodnocením, pak hledají optimum. 

„Nejsou jsou zde nové podniky – tovární objekty, které mají vyšší produktivitu práce. Je tu velmi špatná dopravní dostupnost, a tím i snaha do tohoto regionu investovat. Dále absence pracovníků s vyšší kvalifikací, a tím i vyššími platovými podmínkami. Větší podniky nepatří osobám, které mají k tomuto regionu vztah nebo v něm přímo bydlí,“ doplňuje již zmiňovaný Petr Hauk nemoci, jimiž mikroregion trpí. 

„Ano, je pravda, že Broumovsko ve srovnání s jinými kraji vykazuje nižší mzdovou úroveň. Je to dáno zejména horší dopravní dostupností, menším počtem firem a také tím, že mladí lidé často odcházejí za prací jinam. V naší firmě se to odráží v omezených finančních zdrojích, výše mezd je přímo závislá na objemu zakázek, které se nám podaří zajistit. Přesto se snažíme hledat cesty, jak zaměstnance odměňovat co nejlépe,“ doplňuje Pavel Hendrichovský, předseda Sociálního družstva Diakonie Broumov, které v tuto chvíli zaměstnává asi 100 lidí. Velká část z nich pracuje za minimální mzdu, která je aktuálně 20 800 korun. K této základní mzdě získávají zaměstnanci odměny podle pracovního výkonu.

Navýšení mezd je možné pouze tehdy, pokud dojde k posílení příjmů z poskytovaných služeb či výrobků.

„Aktuální situace v oboru nám neumožňuje mzdy zvýšit. Navýšení mezd je možné pouze tehdy, pokud dojde k posílení příjmů z poskytovaných služeb, výrobků nebo zakázek,“ vysvětluje Pavel Hendrichovský s tím, že Diakonie obchoduje s použitým textilem a její ekonomickou stabilitu ovlivňuje mnoho dalších faktorů, jedním z nich – a dost zásadním – je obchodování v eurech a nulová státní podpora. „Je třeba říci, že Diakonie Broumov v našem regionu v současné době nedostává žádnou přímou podporu od státu ani od kraje, a to ani ve formě dotací. Fungujeme tedy převážně z vlastních zdrojů, zakázek a příspěvků od měst a obcí, které nám platí za vyvážení kontejnerů na použitý textil, resp. textilní odpad, či z příspěvků dárců. To samozřejmě výrazně ovlivňuje naše možnosti včetně toho, jaké mzdy můžeme zaměstnancům nabídnout,“ dodal předseda sociálního družstva.

Lepší mzda za spolehlivou práci 

Na Broumovsku se traduje, že se místní podnikatelé dohodli na platovém stropu pro zaměstnance. Znovu tuto debatu rozvířil koncem září na facebookovém profilu Přežij Broumov jeho autor, když označil za anekdotu inzerát místní sýrárny nabízející řidiči nástupní plat 26 tisíc korun hrubého. Pod příspěvkem bylo více než sto komentářů, v nichž se ono tvrzení o dohodě můžeme dočíst. 

„Jedná se o standardní plat za jednosměnný provoz na Broumovsku, jde o pozici, na kterou není potřeba jiná kvalifikace než řidičský průkaz skupiny BE. Po třech měsících se mzda zvýší na 27 tisíc a následně se zvyšuje mzda po zvýšení kvalifikace v rámci interního školení,“ vysvětluje vedoucí Sýrárny Braunauer Barbora Žan s tím, že se jedná o běžnou osmihodinovou pracovní dobu. „Platy jsou stanovené na základě náročnosti práce, kterou zaměstnanci vykonávají a zároveň zohledňují osmihodinovou pracovní dobu. Práce řidiče svážejícího mléko od místních farmářů není až tak náročná. Nejdříve je však třeba projít našimi interními školeními, kde se kvalifikace zvýší a následně se díky tomu zvýší i plat,“ říká Barbora Žan a dodává, že pro firmu je velmi důležité, aby najímala lidi, kteří jsou vynikající po lidské stránce – lidi, kteří dodržují pravidla, chodí do práce, nejsou sprostí na ostatní a dokáží být týmovými hráči i zachovávat firemní hierarchii a týmovost.

Firma, která vznikla před třemi roky, měsíčně řeší milionové náklady. Její zaměstnanci, kteří vydrží a projdou vnitřním vzdělávacím systémem, mají na dělnických pozicích plat mezi 27 a 29 tisíci hrubého a po roce s nimi firma uzavře pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Cílem Barbory Žan je podle jejích slov, aby sýrárna na Broumovsku fungovala dlouhodobě a do budoucna mohla nabízet i další pracovní pozice.

Nižší mzdy jsou spíše důsledkem slabší ekonomiky regionu.

Dohodu vylučují také ostatní oslovení ředitelé. „Je to totální nesmysl,“ odpověděl na náš dotaz Petr Hauk.  „Ne, o žádné dohodě firem na Broumovsku ohledně platového stropu nevím. Nižší mzdy jsou spíše důsledkem menšího množství zakázek a slabší ekonomiky regionu,“ řekl Pavel Hendrichovský. „Je to konspirační teorie, která nedává žádný smysl. Musí to šířit lidé, kteří asi nevědí, jak funguje trh práce a množná nikdy nepodnikali. Nic takového by na volném trhu nemohlo fungovat. Když máte zaměstnance, který je dobrý a spolehlivý, tak ho samozřejmě nechcete ztratit. A to přirozeně platí i u dělnických profesí,“ uzavírá Vojtěch Školník.

Nerovnosti je třeba brát vážně 

Nízké mzdy v chudších regionech se někdy obhajují rozdílnou kupní silou jejich obyvatel. Předpokládá se, že si díky nižším cenám služeb, potravin a bydlení, mohou za svou mzdu koupit více, než lidé z ekonomicky rozvinutějších regionů. Nízká mzda má tak odpovídat nižším nákladům na bydlení. Jenže realita vypadá trochu pochmurněji. Ceny v Česku za posledních pět let prudce vzrostly a některé potraviny a nealkoholické nápoje zdražily v průměru o více než 30 %. Mohou za to rostoucí ceny od dodavatelů, malá konkurence mezi zpracovateli a drahé energie. Podle dostupných dat jsou regionální cenové rozdíly pouze marginální. A podobně provětrá peněženku i posezení v místních restauracích, jejich ceny táhne vzhůru turistická atraktivita regionu. 

Výrazné zdražování se nevyhýbá ani klíčové položce: bydlení. „Ještě před třemi lety jsem platila za pronájem bytu 1+1 o ploše 43 m² nájemné 5 800 Kč  bez záloh na energie. Dům mezitím koupil nový majitel, který ohlásil zvyšování nájmu na obvyklou tržní úroveň a nově bude požadovat téměř deset tisíc, bez záloh na energie,“ říká paní Ilona, která celý život pracuje v sociálních službách a svůj byt v centru Broumova obývá sama. Také pohled na realitní portály s nájemním bydlením potvrzují cenovou hladinu mezi 8 až 10 tisíci za srovnatelné byty. Ceny za energie se pak pohybují mezi 4 až 5 tisíci. Vezmeme-li teoreticky v úvahu výše zmíněnou průměrnou mzdu na Broumovsku, vychází nám náklady na bydlení jednočlenné domácnosti přesahující 30 % příjmů. V takové situaci vzniká nárok na příspěvek na bydlení, jinými slovy jde o stav, kdy práce nedokáže zajistit důstojný život. 

„Uvědomujeme si, že nižší příjmy obyvatel a s tím související nižší kupní síla mají přímý dopad na rozvoj regionu, a to jak v oblasti ekonomického růstu, tak i v kvalitě života místních obyvatel. Lidé s omezenými příjmy méně utrácejí za zboží a služby, což brzdí rozvoj místních obchodů, podnikání a následně i možnost vzniku nových pracovních míst. Podniky v regionech s nižší kupní silou se hůře rozvíjejí. Dlouhodobě slabší ekonomická situace zvyšuje závislost obyvatel na sociálních dávkách a přispívá k prohlubování sociálních rozdílů,“ přiznává i Pavel Hendrichovský.

Ekonomické nerovnosti napříč republikou je potřeba brát z mnoha důvodů vážně. Utlumují totiž prosperitu celé země. „Ilustruje to srovnání se sousedním Polskem, které roste rychleji než Česko. To se mu daří i díky tomu, že ekonomika polských regionů vyrostla mezi lety 2000 a 2023 o 45 až 80 %. V Česku je růst nižší a výrazně nerovnejší – regiony rostly mezi 15 až 70 %,“ píše sociolog Daniel Prokop ve svém shrnutí studie Národní ekonomické rady vlády (NERV) o regionálních rozdílech. 

Skutečně efektivní pomoc můžeme čekat spíše zvenčí a skrze aktivní samosprávy.

Existuje nějaké řešení? Ano – a NERV jich ve své výše zmiňované studii popisuje celou řadu. Patří sem mimo jiné lepší přerozdělení daní, aby více směřovaly do obcí s rozšířenou působností, úprava daňového mixu, aby nedopadal na obyvatele v chudších regionech, podpora vzdělávání zacílená na mikroregiony nebo podpora dostupného bydlení, namísto obchodu s chudobou. 

Příčiny nízkých mezd tedy neleží přímo na Broumovsku, neboť Broumovsko se neliší od mnoha dalších regionů, a to nejen výší mezd, ale i dalšími ukazateli. A stejně tak se zdá, že i skutečně efektivní pomoc můžeme čekat spíše zvenčí a skrze aktivní samosprávy. Co se ale dá udělat na lokální úrovní už nyní? Především otevřeně mluvit o platových podmínkách a ptát se, zda jsou rovné a spravedlivé. 

Nechat chudší regiony, ať se s nízkými mzdami poperou vlastními silami, znamená podřezávat větev pod celou společností – řešení následků se totiž akorát prodraží všem. 

Foto: Druhá fotografie shora - Ing. Martin Štys, ostatní fotografie jsou ilustrační.