Zájem o střední školy stoupá. Jaká je jejich budoucnost na Broumovsku?

Petra Kultová, foto archiv Gymnázium Broumov a HOREGAS

Středa, 27. listopadu 2024

Sdílet na:

Dostupné středoškolské vzdělání už dávno není výsadou velkých měst, spíše naopak. Rostoucí zájem rodičů a dětí o studium na všeobecných středních školách a zároveň nedostatek kapacit nahrávají menším městům a odlehlejším regionům.

V Královéhradeckém kraji poskytuje vzdělávání 75 středních škol, od nematuritních i maturitních odborných oborů po všeobecné. Za posledních pět let se celkový počet jejich studentů a studentek nastupujících do prvních ročníků zvýšil o 17 procent. Nejvíce z nich směřovalo na čtyřletá gymnázia, dále na strojírenství a strojírenskou výrobu, v těsném závěsu je zemědělství a lesnictví.

Optimistické vyhlídky

Při bližším pohledu do okresu Náchod zde najdeme 12 škol, z nichž dvě, respektive tři najdeme přímo na Broumovsku: Gymnázium Broumov, Základní a Praktická škola Broumov a odloučené pracoviště trutnovské Střední školy hotelnictví, řemesel a gastronomie v Teplicích nad Metují. Vzrůstající zájem o studium potvrzuje mimo jiné Petra Jansová, ředitelka poslední jmenované školy. „Oproti loňskému roku jsme letos zaznamenali výrazně vyšší zájem žáků. Radost mám z naplnění třídy na hotelovce, přece jen to bývá až druhá nebo třetí volba dětí.“ Právě gastronomické obory jako hotelnictví, gastronomie nebo kuchař-číšník se vyučují v Teplicích.

„Jako velkou motivaci pro studium na naší škole vnímám možnost absolvovat ve třetím ročníku tzv. profesní zkoušky a získat výuční list. Ten může být pro studenty pojistkou do budoucna, kdyby náhodou neuspěli u maturity. Naši absolventi ale uplatnění v oboru nachází. I tady po okolí a v Trutnově se v restauracích a hotelích setkávám s našimi absolventy. Jsou i tací, kteří si založili vlastní úspěšné podniky jako např. Oskar Klanert, šéfkuchař a spolumajitel tišnovské restaurace Na Humpolce. Jiní absolventi se k nám vrátili jako učitelé odborného výcviku. Oproti covidovým letům teď vidím budoucnost naší školy pozitivně, myslím, že jsme svou pozici obhájili,“ uzavírá Jansová.

Vzdálenost nemusí být rozhodující

„Velmi mě potěšilo a zároveň překvapilo, že počet zájemců o naše čtyřleté i osmileté gymnázium, kteří si nás dali na první místo v pořadí priorit, byl vyšší, než je kapacita školy. Obě třídy po třiceti studentech jsme tak naplnili. Z mého pohledu je to dobře, gymnázium je přece jen výběrová škola, a tak mě těší, že jsme si mohli vybírat,“ pochvaluje si ředitel Gymnázia Broumov Jiří Ringel.

„Dříve pro nás bylo velkou konkurencí gymnázium v Náchodě, ale v posledních letech vnímám, že se děti spíše přiklání k nám, a to včetně těch z Police nad Metují nebo Hronova. Druhou konkurencí je pro nás gymnázium v Trutnově, které se bude příští rok rozšiřovat o sportovní střídu. Uvidíme, jak velký to bude mít dopad na zájem studentů. Největší výzvou pro nás však zůstává úbytek obyvatelstva na Broumovsku. Zkrátka musíme být tak dobří, aby za námi chtěli cestovat i z větší dálky. Ze zpětných vazeb usuzuji, že nás odlišuje přístup ke studentům i rodičům. Jsme menší gymnázium a máme tu rodinnější atmosféru a hezčí prostředí. Možná máme pověst školy, která se zvládne o děti více postarat, ale zároveň udržujeme vysoké nároky na výsledky studentů,“ upřesňuje Ringel.

Na atmosféru školy zavzpomínala jedna z loňských absolventek Kristýna Veselá. „I pro mě bylo broumovské gymnázium první volba. I když za tohle rozhodnutí vděčím asi spíš svým rodičům než svému dvanáctiletému já. Kromě vzdělání, kterému jsem se snažila často všemožně bránit, mi škola dala úžasný kolektiv, příležitost cestovat a navštěvovat zajímavé kulturní akce. Jsem také vděčná všem učitelům, kteří na svých hodinách tolerovali mé vyšívání. Zvládám díky tomu teď chirurgické šití,“ říká dnes coby studentka 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Letošní přijímačky na střední školy a neúspěch mnohých uchazečů ukázaly, jak enormní je zájem o všeobecné vzdělávání, tedy o gymnázia a lycea, a jak nízká je jejich kapacita. Zatímco v Evropě na ně chodí asi polovina ročníku, u nás je to pouze 30 procent žactva. Přitom středoškolské studium se stále častěji stává branou na vysokou školu.

V Česku se situace proměnila relativně rychle. Ještě v roce 2001 odcházela na vysokou školu třetina populačního ročníku, v současnosti je to téměř jednou tolik. Podíl absolventů gymnázií nicméně zůstal podobný. Více než polovina nových vysokoškoláků proto přichází ze středních odborných škol, gymnazisté mají v přednáškových sálech konkrétně jen 46% podíl. Na vysoké školy tak přichází více mladých lidí ze středních odborných škol než z gymnázií. Současný trend tak můžeme komentovat jako plýtvání potenciálem žákům.

Prostor pro manévrování

Kde se bere zvýšený zájem o všeobecné vzdělávání na úkor odborně zaměřených středních škol? „Vidím v tom více faktorů. První z nich je, že si rodiče uvědomují, jak je dobré mít co nejdéle hodně možností rozhodnout se pro budoucí profesní cestu. Zkrátka nechtějí svoje děti ve 14 letech postavit před rozhodnutí, zda z nich bude zámečník, nebo biolog,“ objasňuje Jan Zeman, analytik vzdělávání ze sociologické výzkumné organizace PAQ Research. „Druhým důvodem může být i upadající prestiž odborných středních škol. Souvisí to s tím, že u nás nemáme podchycený systém kvality například praxí na pracovištích nebo kvality zaměstnání u reálných zaměstnavatelů. Pak se stává, že žák může strávit většinu času v nějaké dílně. Podle mého názoru tady stát a školy trochu zaspaly. Například v Nizozemsku, ale i jiných evropských zemích mají koordinátora, který v rámci okresu či regionu propojuje školy a firmy. Pokud tohle chybí, není střední odborné vzdělávání atraktivní pro nikoho, ani pro žáky, ani pro firmy. V celonárodním porovnání se navíc ukazuje, že střední odborné školy mají nejstarší učitele, což může opět žáky odrazovat. Domnívám se, že díky tomu je všeobecné vzdělávání nejmíň slepou uličko a rizikem,“ dodává Jan Zeman.

Ve strategických dokumentech Královéhradeckého kraje se uvádí, že s ohledem na demografický vývoj bude kraj upravovat kapacity jednotlivých oborů středních škol. Jak toto tvrzení odpovídá realitě? „Podle mého názorů se kapacity všeobecných středních škol rozšiřují jen minimálně. Panuje totiž obava, že by se rozměnila výběrovost, ale přitom i dnes jsou na gymnáziích žáci, kteří se nedostanou k maturitě. Nicméně zajímavé je, že v Královéhradeckém kraji je záměr otevřít 390 míst na sportovních gymnáziích. Někdy proto sarkasticky říkám, že kdo se chce dostat na gymnázium, měl by začít sportovat,“ říká Jan Zeman.

Být si vědom výhod

Kvalitu škol určují pedagogové, pro něž může být odlehlý region výzvou. „Snažím se budoucí učitele oslovovat dopředu a cílit zejména na naše absolventy, kteří mají pozitivní vztah k regionu. Někdy se ale nedaří naplnit požadavky rodičů a studentů jako třeba u výuky jazyků – máme kvalitní francouzštinu nebo němčinu a teď jsme přidali i polštinu, ale španělštinu zejména pro začátečníky nejsme schopni zajistit. Na druhou stranu dostávám celoročně čtyři až pět nabídek od učitelů, kteří by u nás chtěli učit. To je dobré znamení a má opodstatnění. Myslím, že dělat učitele na malém městě není vůbec špatné. Přece jen mít tabulkový plat na Broumovsku, nebo v Praze je velký rozdíl. A spousta mladých učitelů si uvědomuje, že i zde máme státní platy,“ shrnuje Jiří Ringel.

„Čím víc příležitostí bude mít Broumovsko pro vystudování atraktivních maturitních oborů, tím se zvýší šance, že jejich absolventi budou pokračovat na univerzitu do Hradce a pak se vrátí zpátky. Když ale kapacitami neumožňujete šanci, aby si například lékař v budoucnu ve svém rodišti na Broumovsku otevřel praxi, tak je to těžké. Totéž platí i pro budoucí učitele. Na tento obor jde málokdy někdo z průmyslovky. Ale pokud vystuduje gymnázium a pokračuje do Hradce na pedagogickou fakultu, zvyšuje se tím šance, že se pak vrátí do regionu,“ zdůrazňuje Jan Zeman.

Lycea jako řešení

Jako možnou cestu rozvoje i pro regiony jako Broumovsko vidí Jan Zeman v zakládání lyceí čili čtyřletých středoškolských oborů s maturitou, které svým obsahem stojí mezi gymnáziem a střední odbornou školou. „Může to vypadat třeba tak, že si například už existující průmyslová škola založí vlastní technické lyceum nebo se obchodní škola rozšíří o ekonomické lyceum, což je ve skutečnosti jedna třída v rámci celé školy a třeba z přírodovědného lycea pak mohou žáci odcházet do technických nebo lékařských profesí. Ostatně lycea už vznikají, ale některé školy tuto nabídku málo propagují a rodiče si jí tak nemusejí všimnout. V Praze si takto někteří rodiče nevšimli gymnaziálních tříd na středních školách, což byla škoda. Je to i otázka dobrého marketingu a úkolem ředitelů je postarat se informačně o rodiče. Často není ani nutné přistavovat nové prostory. Třeba v Brně si udělali analýzu populárnosti středních odborných škol a v prostorách těch méně žádaných vzniklo lyceum. Jde o poměrně rychlé řešení,“ uzavírá Jan Zeman.

Vznik nového oboru všeobecných lyceí navíc v letošním roce podpořili premiér Petr Fiala a ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek. Žákům by mělo poskytnout kvalitní základy v rámci všeobecného vzdělávání a současně dát prostor se odborně profilovat až později během studia. Školy, které mají o nový obor zájem, se mohly hlásit do poloviny listopadu. Nyní začnou připravovat pro tato lycea vzdělávací programy tak, aby se s výukou mohlo začít od září 2025. Podle informací školského odboru Královéhradeckého kraje žádná škola v okrese Náchod o založení všeobecného lycea zájem neprojevila.

Článek vychází jako součást tematického projektu „Adresa: Periferie. Jak ovlivňuje kvalita života na Broumovsku pohyb lidí“, který podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.

Editorka: Hana Valentová