Naše Broumovsko Přejít na hlavní navigaci Přejít na změnu jazyka Přejít na přihlášení Přejít na vyhledávání
  • Ekonomika
  • Podniky
  • Příběh cesty od zchátralého kravína k jedné z nejlepších farem v České republice
banner

Příběh cesty od zchátralého kravína k jedné z nejlepších farem v České republice

Asociace soukromého zemědělství ČR

Čtvrtek, 10. prosince 2015

Příběh cesty od zchátralého kravína k jedné z nejlepších farem v České republice

Asociace soukromého zemědělství České republiky letos ocenila Ekofarmu Bošina ve Vernéřovicích 4. místem v soutěži Farma roku. Jaká byla cesta manželů Bošinových od svých začátků k prestižnímu ocenění si přečtěte v následujícím příběhu.

Když si před patnácti lety čerstvý zemědělský inženýr Jan Bošina původem z Chomutova půjčil na nákup několika krav a zchátralého kravína v obci Vernéřovice na Broumovsku, málokdo na jeho úspěch sázel. Společně s manželkou Lucií se mu však podařilo vybudovat nejen stabilní rodinné zázemí pro jejich dvě dcery Viktorku a Antonii, ale i v širokém okolí dobře známou a hojně navštěvovanou ekofarmu, která obhospodařuje 350 hektarů v minulosti značně zanedbaných pozemků. Jejím stěžejním produktem je vyzrálé hovězí, vepřové a drůbeží maso, rodina plánuje i vlastní výrobu uzenin. Faremní jatka a bourárna jsou již několik let k dispozici i řadě dalších sedláků.

Vztah k hospodaření, zvířatům, půdě a zemědělské technice v sobě pan Bošina, ač chlapec z chomutovského paneláku, objevil poměrně záhy. Svůj volný čas včetně prázdnin se snažil trávit na statku v nedalekém Křimově, kde pracovala jeho maminka. Vcelku jasná byla tedy i volba vzdělání. Již ke konci studia na vysoké škole zemědělské se dozvěděl o možnosti koupě kravína ve Vernéřovicích na česko-polském pomezí. Ten byl vystavěn v roce 1970, kdy tu hospodařil Státní statek Broumov, své nejlepší roky měl tedy dávno za sebou. Na jeho koupi, stejně tak i na pořízení několika krav nejrůznějších plemen a traktor si půjčil a začal obhospodařovat první hektary trvalých travních porostů v okolí kravína, které byly několik let ponechány ladem...
První roky se nesly ve znamení hledání, řady nejistot i metody pokus – omyl, a to jak v rámci rostlinné, tak živočišné výroby. Mladý sedlák však vytrval. Jako jednoznačně velkou prozřetelnost lze z dnešního pohledu neustále rostoucích cen a zájmu ze strany investorů a spekulantů hodnotit jeho tehdy stanovenou prioritu – nákup půdy. Postupně se také výrazněji profiloval chov masného skotu. Pan Bošina pro nepříliš dobré zkušenosti s komplikovanými porody u plemene charolais přešel převodným křížením na bezproblémový chov salersů, které si pro jejich nenáročnost, odolnost, přizpůsobivost, snadnou manipulaci, vysokou mléčnost, dobré porody a masivní osvalení nemůže vynachválit.

S počátky jejich chovu a vlastnoruční stavbou ohrad z akátových kůlů mu již pomáhala manželka Lucie. Ta je dnes natolik nedílnou součástí veškerého dění na farmě, že se ani nechce věřit, že jakožto učitelka z Opavy zavítala na Broumovsko původně pouze náhodou. Před pěti lety, v průběhu rodičovské dovolené, iniciovala myšlenku zřídit přímo na farmě porážku a bourárnu, které by vyřešily potíže s nestálou cenou zástavu. Od roku 2011 tak na vernéřovické farmě fungují jatka s bio certifikací, jež jsou ze dvou třetin využívána i sedláky z okolí, a bourárna se zrací komorou. Výsledným produktem je křehké a chutné vyzrálé hovězí maso, prodávané zákazníkům vakuově balené přímo z farmy, pouze 15 % produkce směřuje do dvou restaurací a prodejen.

Na základě poptávky ze strany zákazníků se Bošinovi rozhodli v loňském roce i pro chov prasat. Logickou volbou v rámci ekologického hospodaření byl u nás prozatím nepříliš rozšířený pastevní chov maďarských mangalic, které jsou známy velmi kvalitním mramorovaným masem se specifickou chutí. Portfolio faremních produktů pak ještě doplňuje drůbeží maso několika druhů a vajíčka.

Aktuálně je tedy na ekofarmě ve Vernéřovicích chováno 220 kusů masného skotu, 80 prasat, mnoho druhů a plemen drůbeže, několik ovcí, koně a poníci, využívaní k rekreačnímu ježdění. K zajištění krmivové základny slouží 328 hektarů luk a pastvin a 25 ha orné půdy, z nichž 300 je vlastních. Farma zaměstnává dva pracovníky na plný úvazek a dva řezníky na dohodu o provedení práce.

Zdaleka ne vše je ale na farmě dokončeno a jak s úsměvem tvrdí energická paní Bošinová – plánů i práce mají tak na tři životy. Nechybí jim však elán ani chuť vymýšlet a zkoušet nové věci. Kromě rekonstrukce kravína, která je po letech socialistického hospodaření broumovského státního statku opravdu potřeba, plánují manželé v brzké době i vybudování výrobny uzenin a stylové farmářské prodejny, kde by nabízeli kromě vlastních produktů i další regionální potraviny a výrobky.

Kladný vztah k dětem i pedagogické vlohy paní Bošinové ve spojení se snahou přiblížit zájemcům život na farmě vedly k vybudování tzv. dětské farmy. Využívají ji děti z mateřských či základních škol, pro které je připraven speciální půldenní program, během něhož se seznámí zábavnou formou s hospodářskými zvířaty, péčí o ně, zemědělskou technikou, jednotlivými plodinami a výrobou krmení. Je ale k dispozici i všem lidem z okolí či zákazníkům při běžném nákupu masa s mottem "Ochutnejte naši farmu všemi smysly". Druhým rokem pořádají Bošinovi i vlastní slavnosti pro rodiny s dětmi plné her a soutěží a podílejí se na organizaci řady akcí v obci.

Nedílnou součástí života na farmě a velkými pomocnicemi zejména v péči o zvířata jsou i dcery manželů Bošinových Viktorka a Antonie. Že by budoucí nástupkyně? Nic není nemožné. Vždyť na počátku našeho příběhu byl jen starý zchátralý kravín a dva lidé z opačných konců republiky...

Zdroj www.asz.cz

Tato část je určená k ochraně proti spam robotům. Vidíte-li tento text, vyplňte pole uvedené za otázkou. Tlačítko jsem robot ignorujte.
Kolik je dvě plus tři
Odebírejte náš newsletter
O portálu

Zpravodajský portál Naše Broumovsko, který vznikl v říjnu 2010, se zaměřuje na informovanost obyvatel broumovského regionu. Web poskytuje každodenní informační servis a kulturní, společenské, ekonomické či sportovní zprávy nejen z Broumovska, ale i z Královéhradeckého kraje.

Kontakt

Telefon: +420 777 314 251
Email: rene.herzan@broumovsko.cz

Adresa redakce:
Klášterní 1, 550 01 Broumov (Google Mapy)