Benediktinské opatství v Broumově seznámilo veřejnost s rozsahem obnovy klášterní zahrady

Veřejného projednání se zúčastnilo 20 občanů. Studio ADR od roku 2008 pracovalo na projektové dokumentaci. Aleš Lapka při prezentaci seznámil přítomné s jednotlivými stavbami v zahradě, způsobem jejich revitalizace a předpokládaným budoucím využitím.

"V zahradě budou zachovány všechny stávající budovy, které budou především restaurovány. Obnoven bude kuželník a barokní kašna. Do vodárny byla v minulosti přiváděna voda z nyní zasypaného vodního náhonu pod strání kláštera. Po opravě bude pro vodárnu zdrojem vody Stěnava. Největší proměna čeká bývalý dřevník při zdi v sousedství Schrollova parku. Místo objektu s propadlou střechou vznikne sál pro téměř 300 sedících návštěvníků zachovávající půdorys dřevníku," vyjmenoval objekty, které se budou v zahradě renovovat Aleš Lapka.

V novém sále se budou moci konat divadelní, koncertní, taneční či vzdělávací akce. Opraveny budou také opěrné zdi v areálu zahrady, včetně zdi obvodové. Stávající cesty v zahradě budou vydlážděny, aby po nich mohla jezdit obslužná mechanizace. Pro pěší budou sloužit mlatové cesty.

Vedle stavebních prací v zahradě proběhne rovněž regenerace zeleně, s jejímž rozsahem Aleš Lapka veřejnost seznámil. "Stavebním objektům v zahradě nebyla v letech 1948 – 1990 věnována nezbytná péče, proto rozsah stavebních prací z pohledu laika často odpovídá rekonstrukci budov. Obdobné je to s dřevinami, které v malém rozsahu byly opečovány  ke konci 90. let. Proto dřeviny, které nemají před sebou alespoň patnáctiletou perspektivu, budou pokáceny. V menší míře se kácení dřevin dotkne i zadní části zahrady. Za pokácené dřeviny budou vysázeny nové stromy," uvedl Aleš Lapka.

Klášter v Broumově je národní kulturní památkou, jejichž je v České republice  celkem 246. K pracím na těchto památkách se vyjadřují pracovníci Národního památkového ústavu. Broumovský klášter má na starosti architekt Miloš Solař z NPÚ Praha. Ten ve svém příspěvku zmínil vznik, vývoj a pojetí zahrad v minulosti. Současně připomněl, že zahrada v době, kdy v klášteře žili benediktini, byla uzavřená. Sloužila jako klausurní prostor určený výhradně pro řeholníky. Částečně byla využívána hospodářsky – k pěstování zeleniny, ovoce, sušení a bělení prádla a také řeholníci zahradu využívali k aktivitám, které bychom dnes označili jako volnočasové.

V roce 2007 otevřela Agentura pro rozvoj Broumovska klášterní zahradu veřejnosti. Tím se zcela změnil způsob jejího využití. Obnova stavebních objektů a regenerace zeleně se nebudou vracet k podobám zahrady v minulosti.

"Předpokládaný začátek prací je v srpnu letošního roku. Po ukončení prací v roce 2015 bude zahrada taková, jaká by byla, kdyby nenastal několik desetiletí trvající výpadek v péči o ni," řekl správce kláštera Přemysl Sochor.