Možné důsledky průzkumu ložisek plynu z pohledu zástupce firmy G E T, s.r.o.

JINDŘICH HORKEL

Pondělí, 20. února 2012

Sdílet na:

V případě, že ministr životního prostředí povolí vytvoření průzkumného území Trutnovsko, bude průzkum ložisek plynu organizovat česká geologická firma G E T, s.r.o. K současné vlně nesouhlasu a vzniku různých iniciativ „proti plynu" zástupce firmy Pavel Lhotský říká:

„Na podnět hejtmana Královéhradeckého kraje bude 6. března v Náchodě k tomuto problému pracovní seminář. Přijedeme my, bude tam Česká geologická služba a další. Jsou zváni všichni pánové starostové. Víme, že to je záležitost politická, víme, že se míchají dohromady dvě základní věci – průzkum a těžba. To je velmi nešťastné, protože nikdo v této chvíli neumí říct, zda v navrhovaném území nějaký plyn je nebo není. To je to prvotní. A pokud vůbec firma Basgas to průzkumné území dostane, neopravňuje ji to k ničemu."

To už říkal v rozhovoru pro Naše Broumovsko ředitel odboru výkonu státní správy MŽP Emil Rudolf. Kdyby se však ložisko našlo, co bude dál?

„Zásadní věc je, že kdyby ten průzkum proběhl a ložisko se našlo, tak té firmě není Českou legislativou založeno vůbec žádné právo na jeho další budoucí využití. To by bylo zcela samostatné, jiné správní řízení. To je velmi zásadní věc, a o tom se vůbec nemluví. Já to chápu jako věci nadčasové, ze kterých, i kdyby to „dobře" dopadlo, tak naše generace žádný užitek mít nebude. Ale myslím si, že v zájmu společnosti, státu obecně, je třeba znát, co máme, čím disponujeme, a potom se kvalifikovaně rozhodovat. Buď to necháme nebo to budeme využívat. Ale spouštět hysterii kolem nějaké nafouklé bubliny, když vůbec nic nevíme, tak to je takové..."

V Rozhodnutí MŽP je uvedeno, že český stát má právo vědět, co se na jeho území nachází. Znáte nějaký rozumný důvod, proč tedy průzkum neprovedl stát? Proč čekal, až přijde nějaká zahraniční firma a vyvolá řadu i dost emociálních reakcí?

„Za Československé socialistické republiky podporoval stát velkou měrou geologické průzkumy. Po revoluci na všechno rezignoval s tím, že není třeba nic zkoumat, všeho máme dost a všechno máme prozkoumané. To je už přes 20 let. Za tu dobu nutně prodělává využívání surovin a jejich skladba ve světě určitý vývoj. A moderní suroviny jsou dnes úplně jiné, než byly před 25 lety. Ať jsou to vzácné zeminy, ať jsou to tyto nekonveční energetické zdroje jako třeba zplynování uhlí, a řada dalších věcí. Tyto suroviny se tenkrát ani dobře neznaly, natož aby se zkoumaly. Takže český stát se o to od revoluce nezajímá a nic o tom neví. A obávám se, že ani Česká geologická služba, která by to pro stát měla zajišťovat, nemá technické kapacity. Nevím jestli know-how, ale určitě ne technické kapacity takové, aby konkrétně tenhle schellgas dokázala kvalifikovaně a na úrovni vyhodnotit a předpovědět, jak dalece to má význam pro budoucí generace nebo jaký potenciál tady je."

Jaké jsou asi náklady, co stojí takový průzkum například na území, jako je Trutnovsko? Kolik by to stálo s přesností třeba na deset, sto milionů?

„Záleží to na rozsahu, ale těch 10 milionů to nespraví. Budou-li se vrtat hluboké vrty, tak jsou to náklady v řádu, myslím si, stovek milionů. A my takovou technologií v Čechách ani nedisponujeme, s výjimkou Moravských naftových dolů. Před pár lety jsme vrtali nějaký geotermální vrt u Litoměřic, který měl mít hloubku 2,5 km, ale stejně to museli nakonec dovrtávat speciální technologií Němci. Nicméně když se podíváte, co se musí zaplatit obcím, které dostávají již v prvním roce 2 tisíce korun za každý kilometr čtvereční, a za každý rok se to navyšuje o tisícovku až v 5. roce dostanou 6 tisíc korun za čtvereční kilometr... Jenom za to, že budou ležet v tom průzkumném území, pokud bude pravomocně stanoveno. I když třeba na území obce nikdo ani nevstoupí."

Nakonec předjímám na chvíli okamžik, že se průzkumné území stanoví a vy byste sem mohli přijet. Zpracujete projekt a co dál?

„Ten projekt se předkládá krajskému úřadu, který jej schvaluje, a pokud by jej schválil, tak průzkumné práce jsou plánovány na 5 let. V první fázi, minimálně první 2 roky, by se jednalo o rešerše stávajících dat, vytvoření databáze geologických informací, tzn. toho, co bylo doposud uděláno. Z toho by se v další fázi v rámci tohoto obrovského území – tak velké se žádá proto, že je důležité mít možnost tu geologickou strukturu zkoumat jako celek – by se vybralo nějaké nejperspektivnější území, samozřejmě s ohledem na to, aby byly minimalizovány střety. Asi by to těžko bylo v CHKO. A tam by se provedla v první fázi, to je nějaký 3. rok, nedestruktivní seismika, vibrační testy. Aby se získaly další informace o hlubší geologické stavbě. Po jejím vyhodnocení by se v závěru odvrtal jeden vertikální výzkumný vrt, samozřejmě se souhlasem dotčené obce, majitelů pozemků – jinak to nejde. Pokud by se ten vyhodnotil a dopadlo to „dobře", pak by se v posledním roce odvrtal horizontální vrt a provedla technologie, jestli tam skutečně ten plyn je a jestli to je zajímavé. A tím se skončí. Tečka."

Hovoří se o tunách chemikálií.

„Naprostý omyl."

Ale něčím se to uvolnit musí.

„Tomu se říká frakování. Je to metoda, která se používá poměrně standardně, není to nic nového. Používají to i naftaři. Jenom se to teď všecko hodně medializuje. Tím, že hledáme tyhle nekonvenční zdroje v břidlicích, není to v písku ani v klasických plynových rezervoárech, tak se musí otevřít póry, aby plyn z té břidlice mohl jít ven. A k tomu se používá hydraulické frakování. Je to de facto hydraulické roztrhání té břidlice, aby se její pukliny a póry otevřely."

Takže tlakem

"Je to kombinace nějakých mikro odstřelů. Pak se ty póry otevřou tím, že se tam vhání voda s pískem a příměsí nějakých aditiv, pod velikým tlakem. To je základní princip. Já vím, že v Americe takhle funguje přes 50 tisíc vrtů, je to i v Evropě, vím že tuto technologii vlastní i Moravské naftové doly, jenomže nemají zařízení, které vyvine tak velký tlak. Oni ty břidlice zatím nevyužívají, i když už projekt na jejich využití mají."

Dá se říct, že je to technologie, která se běžně používá?

„Je to těžební technologie, která je dnes zvládnutá a používá se."

Je ještě něco, co by stálo za to, aby naši čtenáři věděli?

„Já bych zdůraznil to, že zástupci firmy Basgas jsou připraveni k dialogu. A nebudou dělat nic, to garantují, s čím by ty obce, lidé, nesouhlasili. Chtějí udržovat vztahy maximálně průhledné. Dělají to tak i v Polsku. Tam se už dostávají do paradoxní situace. Když řeknou „tady chceme dělat vrt", tak chodí další obce a říkají „proč jste vybrali tuto obec a ne tu naši."