Excudendi cobolorum
Nedělní blog Pavla Frydrycha o šotkovi, který jak známo řádí občas také na stránkách Našeho Broumovska...
Šotek tiskový (excudendi cobolorum – nesprávně uváděný jako šotek tiskařský) je sice vzácný, nikoli však ohrožený živočišný druh. Před necelými šesti sty lety ovšem patřil spíše k těm ohroženým. O jeho rozšíření nejen po Evropě, ale posléze celosvětově, se zasloužil německý obchodník a vynálezce Johann Gutenberg. Excudendi cobolorum se postupně etabloval na všech kontinentech. Jednotlivé poddruhy se od sebe sice mírně liší, ale zdá se, že se spíše jedná o mutace základního druhu, než aby bylo možno mluvit přímo o poddruzích.
Odborníci se přou, zda je šotek tiskový příbuzným lichožrouta obecného (usurarius generalis) anebo se jedná o dva samostatné druhy. Nejstarším zaznamenaným pozorováním lichožroutů je podle všeho spis římského vojevůdce a konzula Gaia Caesara „O válce gallské“, při popisu vojenského tábora u řeky Thamesus.
Každopádně většina vědců je oba řadí do čeledi pumilio.
Co se šotků tiskových týče, dá se usuzovat, že byli pozorováni už v antických dobách. Mnozí odborníci odvážně předpokládají, že se mohl vyskytovat i v předkolumbovské Americe. Ovšem pro tuto spekulaci není dostatek důkazů.
Podle popisu odborníků se jedná o velice plachého a tichého tvora, který se projevuje prioritně poťouchlými zásahy do lidského konání. V odborných kruzích víceméně panuje shoda, že jeho poddruhem, dnes s největší pravděpodobností už vyhynulým, byl anděl pitvornosti (angelus autopsy). Zprávu o jeho pozorování sepsal v první polovině 19. století americký badatel Edgar A. Poe.
Pole působnosti šotka tiskového jsou poměrně obsáhlá. Často zasahuje do vážné i méně vážné literatury. Ale nebojí se ani zpravodajství. Např. v jednom ze starších čísel Polického měsíčníku zapracoval v příspěvku o radnici. Text nakonec vyšel v této podobě: „Po požáru v roce 1842 byla budova radnice jen provizorně zastřešena a až v roce 1876 byla v rámci přestavby budova obohacena o novogotickou věž. Tak se zase naše zadnice stala ozdobou náměstí.“ Ovšem šotek tiskový se ve své poťouchlosti nezastavuje ani před zprávami vážnými, velice vážnými i úředními. Dnes už legendární je jeho zásah do soudního zápisu, kde bylo uvedeno: „Celý případ byl předán Nejvyššímu oudu v Praze.“
Zdá se, že poslední pozorování na Policku proběhlo na konci ledna roku 2022. Sice nebyl pozorován přímo, ale podle stop lze bezpečně určit, že se skutečně jednalo o šotka tiskového, jak potvrzuje i tisková zpráva vydaná Správou CHKO Broumovsko. V ní je mimo jiné definována i nejvýraznější stopa šotka na Policku za posledních pět let, která se objevila v Polickém měsíčníku. Hned na první straně, u článku „Leden na radnici“ z pera starosty města stojí: „Jsem rád, že jsme touto cestou (získáním nového automobilu pro Pečovatelskou službu – pozn. P. F.) mohli podpořit tuto nelehkou, každodenní a stále se opakující službu pro naše seniory. (prosím vložit foto).“
Ovšem množí se i hlasy, které i přes tiskovou zprávu Správy CHKO Broumovsko tvrdí, že se jedná o rafinovanost ze strany p. starosty, který tímto chtěl rozšířit fantazii a představivost čtenářů, když namísto vloženého obrázku vložil tři slova v závorce. V hospodách v únoru začaly nahrazovat jména olympioniček a olympioniků spekulace, o jakou fotografii se má jako jednat? Zda byl myšlen obrázek nového automobilu, nebo nám byla zatajena fotografie pracovnic a pracovníků Pečovatelské služby? A mělo se jednat o celý team Pečovatelské služby? Nebo jen o jednoho z členů či členek? A pokud ano, tak podle jakého klíče byla či byl vybrán? A kdo o výběru rozhodl? Nebo nám měl obrázek představit spokojeného seniora? Poslední varianta byla ale téměř ihned zavržena, protože nikdo nepodezřívá redakci Polického měsíčníku z plagiátorství a přejímání nápadů z Ministerstva Instagramu.
Ovšem pokud se zodpovědní nerozhodnou, tak se veřejnost nedozví, kdo případně co mělo být na vložené fotografii. I když… co kdyby opět zasáhl excudendi cobolorum.
