Festival dokumentárních filmů Jeden svět skončil. Děkujeme!
Za námi jsou čtyři festivalové dny plné filmů, zajímavých debat s hosty a setkání. Děkujeme všem, kteří se na festivalu podíleli – partnerům, sponzorům, studentům, technikům, fotografům, festivalové kavárně a hlavně divákům. Díky nim se nám podařilo vytvořit skvělou festivalovou atmosféru a celé čtyři dny plnit sál Kolárova divadla.
Těší nás, že si každý film našel své diváky, kterých letos přišlo zase o něco více než loni a že se nechali vtáhnout do debat. Doufáme, že filmy pro ně byly přínosem a přinesly jim do života nová témata k zamyšlení.
Nejvíce diváků přišlo na film Mý věci, S nálepkou ADHD a O trhu s orgány. Pokud bychom měli říci, který snímek zapůsobil nejsilněji, pak to – soudě podle reakcí diváků a následných debat ve foyer – byl opět dokument S nálepkou ADHD, Prales tančících duchů, #chicagoGirl či O trhu s orgány. Potěšilo nás však, že i dopolední projekce našly své diváky.
Těžko říci, která z debat byla nejbouřlivější. Všechny byly velmi zajímavé a jsme rádi, že naši hosté k nám vážili dlouhou cestu. Za festivalový tým můžeme říct, že nejmilejší debata byla s panem Jiřím Láskou po filmu Otázky pana Lásky, nejvtipnější po snímku Mých posledních 150 tisíc cigaret s MUDr. Pavlem Maršíkem a Jeníkem Martincem, který v sobě nezapřel novinářskou profesi a dokázal do diskuse vtáhnout celé publikum. Nejerudovanější debaty pak proběhly po dokumentech #chicagoGirl s Klárou Bednářovou z Člověka v tísni a Janem Böhmem z kliktivisti.cz a O trhu s orgány s paní Malgorzatou Grofovou z Transplantačního centra Fakultní nemocnice Hradec Králové, která nás zasvětila do problematiky transplantací orgánů v Česku.
Na otázku, zda budeme Jeden svět v Polici nad Metují organizovat i příští rok, odpovídáme: "Rozhodně ano!". Bohatší o zkušenosti z letošního ročníku, těšíme se zase napřesrok.
Festivalový tým: Marie Hornychová, Martina Junková, Michaela Plchová